Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Nehrdinský hrdina příběhu, čtyřicetiletý Bohouš Burda, je věčný idealista, který je nespokojen s tím, jak žije. Manželství nestojí za nic, jeho žena žije zcela v zajetí počítačů a nemá pochopení ani pro jeho recesní vtípky. Život ve velkoměstě ho otravuje doslova i v přeneseném smyslu, touží po rodné hájence v čisté přírodě. Radost ze života chce hledat jinde než v technickém pokroku a vyjádření tohoto názoru mu vynese dokonce i několik dobře mířených ran pěstí. A tak přichází vzpoura - proti všemu a proti všem. Do cesty se mu navíc připlete i mladá půvabná dívka Terezka, která má podobné názory jako on. A tak Burda končí v horách s pojízdnou zubní ordinací a s dívkou, která chce žít jen s ním. Zdá se, že idylka může začít. Jenže... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (173)

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Tento český film, ktorý v roku 1984, natočil režisér Vít Olmer mi vôbec nesadol. Námet a scénar ma nezaujali a hlavný hrdina, stomatológ Bohouš Burda, mi bol silne nesympatický. Nechutný, slizký, strelený chlap. Herecké kreácie pána Zdeňka Svěráka sa mi zdali neznesiteľne kŕčovité. Milenecká dvojica Svěrák Krajčovičová mi bola protivná. Ani ďalší zúčastnení herci mi typovo nevyhovovali. Hudba Jiřího Stivína bola rušivá. Réžia Víta Olmera tradične podpriemerná. Neviem, neviem či aj tie dve hviezdičky čo tomu dávam nie sú priveľa. ** ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Srovnání, které se nabízí: Podobně jako o málo později Kachyňa podvakrát Heřmánka (Kam pánové kam jdete, Dobré světlo) nechává Olmer Svěráka na stará kolena se zamilovat do mladice. Také zde je to úzce spojeno s prožívanou krizí středního věku. Avšak zatímco v obou Kachyňových filmech jde především o krizi smyslu vlastní práce (včetně reflexe jejího společenského dopadu a naopak systémových bariér činících ji protismyslnou), setkávající se s krizí v partnerském vztahu (nikoli však s jeho katastrofou), přičemž hrdina je věrohodně vpleten do souřadnic života dané společenské formace a všechny jeho přítomné krize a problémy věrohodně spojeny v jeho životním zasazení, v Co je vám doktore se nám předkládá poněkud zjednodušené schéma frustrace z manželství, v němž ušlápnutý nepraktický romantik a snílek Svěrák nenachází uspokojení s chladnou technokratickou ambiciózní vědkyní. Narozdíl od obou Heřmánkových manželek je ta Svěrákova navíc nehezká a vyloženě neženská, naopak jeho Druhou Mízou se stává archetypální světlovlasá kráska, mladice jemná, hodná, s očima plaché laně, s ňadry něžnými, s klínem konejšivým. Který muž by Svěráka nepolitoval, který by mu jeho lásku nezáviděl! K této povrchní černobílosti přistupuje samozřejmost, s níž se přehlíží propastný věkový rozdíl (u Heřmánka je to ještě v normě, ale téměř padesátiletému Svěrákovi toho čtyřicátníka nemohu věřit; když jsme u toho, srov. též Kachyňovo Setkání v červenci). „Pracovní proces“ se zde objevuje také a to velmi významně; je to však pracoviště obou Svěrákových partnerek. Hrdina sám je prostě zubař: tedy lékař (vysoká společenská úcta), u nějž však netřeba předpokládat nějakou krizi smyslu vlastní práce; ale též naopak: architekt (Kam pánové kam jdete) prostřednictvím své práce uvažuje o estetice života; podobně třeba kardiochirurg může být svou prací váben k filosofování o životě a smrti (arci k dietlovskému „filosofování“), kdežto zubař je takových starostí zproštěn. Ježto mu pak vlastní práce neposkytuje dostatečně závažnou problematiku, hledí si otázek životního prostředí, čímž se teprve dostávám k vlastnímu tématu filmu: ekologie. Stará manželka představuje pokrokově likvidační přístup moderní civilizace, kdežto mladá kráska se (coby návrat k přirozenosti) spojuje s půvabem starých forem a čistotou přírody. Na této symbolické rovině se stává významným, co by jinak bylo jen nešikovnou, přebytečnou a kýčovitou fabulí: Svěrák i Krajčovičová jsou původně pod jhem téže mocnosti, již zde manželka zastupuje: on jako její manžel, ona jako její podřízená pracovnice; on, jehož prací je prostá solitérská služba, ona v podniku, v němž si kolegové coby soupeři honí triko na výzkumu zefektivnění výrobních linek: VÝROBNÍCH LINEK. Z tohoto jha se oba dostávají shodou okolností zrovna v náruč jeden druhému. Ale pokrok nezastavíš. Svěrák končí jako disident civilizace, mladá žena mu zůstává po boku a rodí dítě do tohoto světa. Oproti oběma Heřmánkovým hrdinům, jimiž jsou muži v akmé, usilující o aktivní seberenesanci a nápravu okolních poměrů, představuje Svěrák muže již stárnoucího, který se musí nějak zásadně vypořádat se zkurveným světem in toto. Lze tedy Co je vám doktore z druhé strany srovnat (nabízejícím se srovnáním s Vratnými lahvemi nebudu zdržovat) se Švankmajerovým Přežít svůj život: i tam je stará manželka exponentkou (či spíše otrokyní) mološího světa, i tam se starý muž vzbouří a utíká k jistému „návratu“ (regresu) k věčné milence. Olmer tak vytváří film, v němž se stáří (a výhled neodvratného konce, který má cosi završovat) jednotlivce (typicky muže) spojuje se stářím a očekávatelnou smrtí lidstva, přičemž však u vědomí beznaděje neváhá optimisticky držet palce; na druhé straně představuje komicky roztomilého polointelektuálního poloňoumu, s jehož svěrákovskou neodolatelností je jistě počítáno (filmu by však prospělo, kdyby nebyl tak nechutně sympatický). Všechno je to příjemné a dívatelné, ale všechno jakoby odvar. Ani špatné, ani dobré. Celková šeď průměru je oživována jednak už zde zřetelnými, byť ještě nesmělými „narážkovými“ prostřihy, detaily a spoji, jimiž bude Olmer o rok později čarovat v Jako jed (příklad hudební: když ústřední pár přichází do odporné kolonie rozestavěných chat, ozývá se znovu melodie z počítačové hry; když později Svěrák jede s manželkou na kole k chalupě, prolíná se týž motiv se Stivínovou hudbou), jednak působivými scénami (svádění při joggingu na pozadí továrních komínů; hospodyňkovská příprava „erotické nálady“), jednak vícestranným pointováním problematiky („koupili jsme fantastickej mlejn“). SPOILER Drastický závěr přivádí svou nečekaností a němostí diváka do značného diskomfortu, takže nelze nepojmout nenávist k těm, co mají moc bourat cizí stavení kvůli dalnicím. Tři hvězdy. Jo a dík za dr. ing. Hrabětu a profesory Smoljaka a Vondrušku. Komentáře: Radek99 (4hv.), sportovec (4hv.), zette (2hv.). Za pozornost stojí Enšpíglovo (4hv.) vyznání cílového diváka (vyznání pulnickovo (5 hv.) jen pro silné žaludky). () (méně) (více)

Reklama

insurgentes 

všechny recenze uživatele

dr.fish to napsal za mě, lépe bych trefit hřebík na hlavičku nesvedl. Pro mě osobně má tento film přidané kouzlo v několika nesmrtelných hláškách ("Kde je moje váha?") a situacích (prodej auta, manželské scény z kuchyně...) a taky v té zvláštní nostalgii, která ve Svěrákových filmech je čistší a nezkaženější než jinde. ()

Fiftis 

všechny recenze uživatele

Neviem, ja tomuto filmu, o ktorom sa píše, že je komédia vôbec nemôžem prísť na chuť. Riešenie pracovných problémov, prapodivným spôsobom skĺbené s ekológiou. Navyše som tu nezaznamenal ani slovný ani vizuálny humor. Vtipy v podaní Zdenka Svěráka sú možno svojím spôsobom nápadité, ale podáva ich mdlo až unavene. Takže sa nie je ani čomu smiať, ani sa čím baviť. Dosť priemerná komédia so silne ekologickým nábojom, ktorú nad vodou nedrží popravde Zdeněk Svěrák ale sexi hlavná hrdinka Tereza. Herecky tu nie je ani veľa priestoru na to niečo predvádzať, takže tu tiež nie je o čom veľmi písať. Táto československá komédia sa určite radí k tým menej vydareným a tak povediac zbytočným. ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Jedna z dalších Olmerových a Svěrákových komedií, v podstatě "dokumentujícíh" českou společnost 80. let, kdy nevěra a promiskuita jsou již samozřejmostí. Zde manželé: „hodný“ idealista Svěrák a „zlá“ Hüttnerová. Tak se rozvedou a Svěrák to zkouší s mladou holkou znovu. Celkem pravděpodobný, a v různých obměnách, asi dosti častý příběh mnoha dalších lidí. Zda budou šťastni, se tu -pro jistotu- neukáže (a to je celkem poctivé, jinak by to byla pohádka). Film má mnoho shodných rysů s následovným „Jako jed“, ale je přece jen trochu méně dramatický. Znovu opakuji, pro Olmerovy filmy je charakteristické, že hlavní postavy jsou jakoby ponechány samy sobě napospas, tak nějak bez východiska a naděje. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (15)

  • Snímek natočilo studio Barrandov podle námětu "Spor o radost" od Antonína Máši. (Terva)
  • V čase 11.50, lze pohledem do jedné kanceláře, zahlédnou stojícího režiséra Olmera v bílém plášti, jak sype krmivo do akvária. (Ganglion)

Reklama

Reklama