Co je vám, doktore?

Ty Svěrákovské chvilky ve scénáři jsou snadno rozpoznatelné. O rok později natočil Vít Olmer větší syrovinu, ale i tahle mě sedla. Zdenda tady hraje vlastně takový protiklad oproti postavě Inženýra Pavla z tématicky podobného Jako jed. Oba snímky jsou nadčasové a parádně se na ně dneska i díky nadčasové režii kouká. 70% (06.02.2017)

Jednoznačně nejlepší Olmerův snímek, řekl bych (spolu s "Jako jed", rovněž se Zdeňkem Svěrákem). Pravdu má Šandík, když tvrdí, ze Olmer vlastně příliš nerežíruje - kdyby si pro tento přístup vybíral vhodnější materiál (jako např. tentokrát), mohl patřit mezi poměrně uznávané české režiséry (na druhou stranu, jeho současnou pozici našeho největšího filmového babrala považuji za nezaslouženou - disponujeme mnoha srovnatelně špatnými filmaři). Vypadá to, že film byl napsán Svěrákovi přímo na tělo a ten je v roli zjevně jako doma. Výborné je mudrování Smyczka a Vondrušky na schůzi, půvabná je scénka se Smoljakem. Zarazí jistá nadčasovost, kterou by zde divák příliš nečekal, ale faktem je, že kolem a kolem - změnilo se něco z popisovaného (tedy kromě kulis)? (06.02.2011)

"Já se zrovna chystám na Onen svět, tak jsem si říkal, jestli byste třeba nechtěla jet se mnou." Čerstvej vzduch mám radši než čoudící fabriky, ale dokázal bych se vzdát všech technologickejch vymožeností, abych přírodu zachránil? Některejch určitě ano, zejména těch "chytrejch", ale na lovení potravy holýma rukama, shánění otopu v lese, několikakilometrový procházky do práce a praní v neckách se opravdu necítím. Přesto fandím každým ochránci přírody, kterej není organizován v nějaký "zelený" ekoteroristický organizaci a takovej Dr. Burda je. Naivní, idealistickej a vtipnej. Vždy jsem byl na jeho straně a přál jsem mu, aby uspěl v boji s projektanty přírody a ekologicky zkompostoval manželku. (13.09.2018)

Tohle mělo všechno. Perfektní mix komedie a drama o nástupu krize středního věku ve víru čím dál více nastupující kybernetiky a snaze tomu všemu nějak uniknout. Když je splín, hlásí se navíc nostalgie, hlavně v časech kdy se Bohouš Burda čím dál více odcizuje emancipované manželce. A tak vzpomíná na dětství a na časy, kdy se sice žilo tvrdě, ale mnohem klidněji. Jak sám říká - moje máma prala v neckách, ale času na nás měla i tak mnohem více než dnes má na mně manželka co pere v pračce. Není naštěstí sám, kdo se v tom chaosu moderního světa, který jiným vyhovuje tak trochu ztratil... Ačkoliv obklopeni lidským pulzujícícm sídlištěm, cítí se tito ztracenci velmi osamělí. Naštěstí Bohouš najde spřízněnou duši, která má pochopení nejen pro jeho povahu, ale i nahlížení na čím dál zmatenější a jemu se vzdalující svět.  --- Musíme si uvědomit v jaké době se film natáčel. Staré, mnohdy několik set let vlhké roubené chaloupky ustupovaly novým chatám nebo šumperákům a jejich modernějším verzím , mnohde se bouraly celé historické čtvrti aby se udělalo místo panelákům. Průmysl vyrábějící často neupotřebitelné a nikde nechtěné věci nehleděl na ekologii a tak u každého závodu nebo i JZD tikala časovaná puma v podobě skládek či kontaminované půdy, nehledě na čmoudy se sírou a popílkem co chrlily na naše lesy komíny fabrik. Zdálo se, že nemůže být hůře a téma ekologie začalo být velmi často zmiňováno už i na stranických schůzích. Pád režimu, alespoň tohle zastavil nicméně nástup kapitalismu a čím dál rychlejší zavádění počítačů a internetu do našich životů nebylo nám myslím jen ku prospěchu. Národ začal hloupnout, konzumovat, bavit se až k smrti. Ačkoliv jsme všichni vzájemně propojeni sociálními sítěmi, e-maily atd... leckdo se cítí osamělejší než dřív. Ne každému totiž vyhovuje (zejména těm starším) místo návštěvy nebo zavolání krátká zpráva přes třeba whatsapp - jak se máš? A tak leckoho dnes včetně mne tak skutečně dokáže vrátit k normálu jen vypnutý mobil, šumící les bez wifiny s nějakou opuštěnou chatkou či jen s oblohou nad korunami smolou vonících borovic. To je ta jediná pravá nabíječka našich z civilizace vyhořelých baterií. Ten únik. Návrat někam zpátky kam jsme patřili, ale z čeho jsme vývojem vpřed vypadli... Nebudu tu lhát, i já se pak zase rád po čase vrátím, dám si horkou vanu a přečtu na mobilu zprávy. Přesto si říkám co by bylo tu možnost vypadnout do přírody nemít ?  Toto téma se ve filmech objevuje zas a znovu, vzpomeňme třeba na Vorlovu Cestu z města i s jejími pokračováními. Dávám za 5 řezů Orient z Vitany. * * * * * (26.06.2022)

Útěk před ne-všední realitou do vysněného idylického světa v přírodě..Na Olmera vynikající záležitost, což se o pozdější jeho tvorbě už bohužel říct nedá, nikdy nenavázal na úspěch tohoto filmu. Film můžu kdykoliv a opakovaně, pořád mě jeho psychologická stránka, hořkost, i jistá tématická nadčasovost, stejně tak jako zcela necimrmanovský a velice přesvědčivý optimistický Svěrák dokáží zaujmout. Film z jehož jakésiho poselství by si měli vít příklad všichni ti co už jen třeba vlastní pitomé auto a ne-chtějí ho prodat:-) "Chci žít tak, abych dělal-a radost sobě i druhým"..Nádherná to věta, která leckomu otevře i oči.. Podobné filmy: Jako jed. (03.12.2006)