Kapitán Nemo a podmořské město

Fantazie a vizionářství Julese Verna v případě této filmové adaptace spíše trpí! A na vině nejsou papundeklové kulisy, nýbrž papundeklově se jevící talent tvůrců převést slavný romám na plátno. Dnes už jen příliš primitivní, umělecky laciný, titul pro vyplnění programu komerčních televizí, což ve spojitosti s Vernem působí až trestuhodně! 50% (01.03.2015)

Ač ortodoxní nečtenec, dobrodružství nedobrovolných hostů kapitána Nema, patří, od doby co jsem Vernův fantastický román dostal k vánocům jako malý v podobě dlouhohrající desky (myslím, že o té samé se ve svém komentáři zmiňuje uživatel Chřástal), k mým z nejoblíbenějších a mohu ho téměř v jakékoliv formě. V jakékoliv formě, tudíž i v té britské z roku 1969, která se od klasické knihy lehce vzdaluje a jejíž vizuální stránka je dána rokem, kdy byla natočena. (25.09.2013)

Třpytivé papundeklové dekorace, příběh inspirovaný Vernem jen v detailech (jméno kapitána, název ponorky a podmořské sklízení) a scénář trochu jako z telenovely. Kvůli těm dekoracím předznamenávající hýřivost sedmdesátých let film stojí za vidění, ale má to parametry spíš laciné televizní inscenace. (20.01.2014)

Na cestě z New Yorku do Bristolu se dostane jistá loď do těžké nepohody a nakonec klesne ke dnu. Pasažéři jsou zachráněni kapitánem Nemo a jeho muži. Dostanou se do podmořského světa, kde nevycházejí z údivu... Spíše volně inspirováno slavným románem Dvacet tisíc mil pod mořem. Dodnes nabízí ne-li ohromující , tedy zajímavou podívanou do podmořského světa. (27.03.2005)

„A z téhle rostliny děláme kapustu.“ Verneovu podmořskému vlku, nebo spíše filmařům, už byl asi Nautilus příliš těsný, takže vymysleli novou atrakci v podobě jeho města na oceánském dně. To je utopií, kde nápoje prýští grátis, děti jsou harmonicky vychovávány a stroj vyrábějící vodu a kyslík sype zlato coby vedlejší produkt. Hotová Atlantida, jen bez povýšenosti obyvatel. S tím vším se musí vyrovnat nově příchozí, jejichž reakce na toto místo odhaluje jejich povahu a charakter. Zdá se, že snímek se nám snaží na blyštivém tácu podvodní megapole servírovat, že nejvyšším cílem je uposlechnout povinnost – a opravdu, postavy s „nízkými“ pohnutkami zde dojdou trestu (rozuměj natáhnou bačkory). Budiž. Problém je, že tvůrci příliš nevyužili potenciálu prostředí a nenabídli žádné dechberoucí záběry vodního světa, rutinní režie neoslní ani při akčních scénách, a tak místo vizuálně šťavnatého dobrodružství dostáváme na již zmíněný pozlacený tác jen bezkrevné morální chaluhy. Jdu si raději pustit gramofonovou adaptaci z 80. let, s Radoslavem Brzobohatým jako kapitánem Nautilu. Je skvělá. (11.08.2008)