Báječná léta

Seriál mého dětství. Když jsem v podvečer přepnul televizi a viděl, že zrovna hraje Kevin Arnold se svými patáliemi, rád jsem se díval. Velký kus nostalgie. Závěr mi ale utekl, takže jak to s Kevinem a Winnie dopadlo, jsem se dozvěděl až po letech. Dost možná inspirace pro jeden nejmenovaný pozdější sitkom. (49.) (28.09.2006)

Nostalgická slza z mého koutku oka ukápla. Vzpomínky na mé vysedávání před obrazovkou s právě běžícím seriálem bez pořádného tempa, smyslu a hereckých hvězd za doprovodu tradičního dabingu České televize jsou pro mě částečně záhadou a částečně perlou mého dětství. Kevin byl pro mě ideální hrdina, nic nevyhazoval do vzduchu, nechtěl změnit svět, jen dospíval a sledoval svou rodinu, kamarády a celou obyčejnou ulici. Síla tohoto díla je v jeho kouzelné atmosféře jedné doby, jednoho rostoucího chlapce a jeho životní lásky. Po závěru seriálu jsem měl chuť pustit slzy, ne protože se zastavil svět, ale že něco důležitého z něj odešlo... (kdo neviděl i konec, neviděl nic) (16.02.2010)

K Wonder Years jsem se dostal díky komentářům u seriálu Freaks and Geeks, se kterým mají WY společnou hezkou hlavní ženskou (dívčí) postavu a naprosto vynikajicí hudbu (Cockerovu With a Little Help... už budu mít navždy spojenu s tímhle úžasným seriálem). Obě díla ukazují, že jde (šlo) natočit i teenage seriály, na které se dá koukat; tady je to navíc umocněno tím, že se děj odehrává koncem 60./začátkem 70. let minulého století, což je moje oblíbená éra a u téměř všeho z hudby a filmu té doby zažívám neuvěřitelnou nostalgii, přesto, že jsem 60. léta minul o čtvrt století. Seriál si drží vysokou úroveň od začátku do konce, přesto, že poslední dvě série už jsou o něco málo slabší (Kevin už není ten roztomilý klučina z junior high - dospívá, řídí auto, zevluje, je často naštvaný...), jediné dvě věci, které bych vytknul je možná až moc časté moralizování (a komentáře "dospělého" Kevina ve stylu "A v tu chvíli jsem věděl, že se můj vztah s XY jednou provždy změnil") a konec poslední epizody, zejména to, jak dopadl vztah Kevina s Vinnie... V nějaké alternativní realitě bych chtěl žít v 60. letech někde v USA na předměstí a prožít si svoje Wonder Years... (27.01.2011)

Seriál, který přiroste k srdci snad každému. Dívám se na něj podruhé s dětma a podepisuji názor níže uvedeného blogaře "..díval jsem se na to jako devítiletý a divil se, že jsou z toho mí rodiče úplně pryč. Teď už mi není devět.. a je to podle mne nejlepší seriál všech dob". Každý si tam najde minimálně jednu věc, která mu až překvapivě připomene nějaké vlastní příhody nebo trable. A přitom to není přehnaně přikrášlené (teda aspoň ne na Hollywood). Tomu, kdo umí anglicky, doporučuji rozhodně sehnat si originální verzi, některé hlasy (učitel "biologie") jsou nenahraditelné. Bez diskuse plný počet bodů. Jo, a ještě odkaz na výborný článek blogaře "B", ze kterého jsem citoval: http://progressiveboink.com/archive/wonderyears.htm (27.08.2009)

Výborný seriál, reflektující nejen trable dospívajícího kluka, ale i atmosféru raných šedesátých let v USA - příchod barevné televize, přistání na Měsíci, počátky hippies a protesty proti válce ve Vietnamu. A tohle všechno v laskavém a vtipném podání rodinného seriálu s nabručeným otcem a starostlivou maminkou. Jako by mi to připomínalo vlastní rodiče :-). (11.07.2005)