Edvard II.

Vizuálně uhrančivé drama nám předkládá mocenské konflikty na pozadí vášně, lásky, zrady a zatracení. Obrazy jsou komponovány jako svébytná umělecká díla. Výprava je velmi střízlivá, většina příběhu se odehrává mezi neomítnutými stěnami v prostorách připomínajících podzemní kobky, kde místo podlahy je jen udusaný písek. V kontrastu s tím jsou pak výtvarně působivé kostýmy královny, její líčení a šperky, či stůl bohatě prostřený k jídlu. Politický přesah připomene dobu, kdy se v Anglii protestovalo za práva gayů, ale také dobu plnou anarchistické revolty (Jarman měl k punku velmi blízko, viz jeho film Jubilee). Znalce režisérova díla asi nepřekvapí preference mužské lásky i nahoty. Přesto se zde objeví dvě ďábelsky krásné ženy - Tilda Swintonová a v malé roli Annie Lennoxová (Eurhytmics). Divák má z větší části pocit, jako by sledoval divadelní představení. Herci hrají výtečně a jen výtvarná kamera připomíná, že se jedná o film. (07.05.2012)

Režijně, herecky i vizuálně velmi zdařilá adaptace. Kulisy zjednodušené na naprosté minimum dávají o to více vyniknout hercům a paralela s útlakem homosexuálů (nejen) ve dvacátém století vyznívá velmi sugestivně. Nejpřekvapivější tak nakonec je věrnost filmu původní Marlowově hře. I když Jarman silně akcentuje homoerotickou stránku hry (přirozeně, neboť to je pravděpodobně její nejpodnětnější aspekt), činí tak v zásadě pouze vedením herců a interpretací daného textu. Děj je prakticky nezměněn, dialogy zůstávají v původním znění, pouze jsou trochu proškrtány a pár nedůležitých postav je vypuštěno. To sice vede k tomu, že zvraty v první polovině vyznívají trochu překotně, ale velmi to prospívá druhé půli a konci, který zůstává v podstatě jen naznačen. I přes mnohé násilné scény se jedná o opravdu krásný film, jenž s přehledem dokazuje, že ve správných rukou dokáže i klasické dílo stále provokovat a promlouvat k dnešku. (25.01.2022)

Jarman je prostě Jarman, nemá cenu to rozepisovat, kdo zná, chápe, kdo ne, bude překvapen kladně nebo záporně. Jak plynou minuty od doby, kdy jsem zhlédl, stále více mi v mysli kolují jednotlivé filmové obrazy, jinak to neumím nazvat a ... také mnozí herci, kteří se svých rolí zhostili velmi dobře. Tilda Swinton mi v některých krátkých záběrech připomínala stylem úpravy vizáže Audrey Hepburn, mihla se tam i Annie Lennox, z herců mě zaujalo několik postav a celkově je to pro mě zážitek, který se může časem opakovat ... 8978 (29.10.2023)

Ufffffffff! Neskutečně zahrané a nasnímané. Vynikající Waddington a ještě lepší Tilda Swinton, u které bych si nikdy nemyslel, že by dokázala vybičovat mojí fantazii. Skvělá vsuvka Annie Lennox a v superlativech by se dalo pokračovat, protože co postava, to výkon. Kulisy a kostýmy s punkovým podbarvením opět na výbornou. Komu se líbil Titus Julie Taymor nebo Loncraineův Richard III., tak ten bude spokojen. A pak měl v sobě ten film ještě to nejpomenovatelné "něco", díky kterému si ho zapamatuji. Mimochodem Jarmanova adaptace zase tak volná není a divím se, že tento režisér nezfilmoval víc Marlowových kousků. Ač dělěni staletími, byli tihle dva pro sebe stvořeni. 90% (22.07.2012)

Homosexuální dekadentní propaganda. Hned v prvních vteřinách si dva muži lízají bradavky. Tenhle film nešetří obscénnostmi, zdlouhavými výjevy hnusu a hněvu. Možná jsou herci kabrňáci, ale - i kdyby Van Gogh maloval vagíny a penisy fekáliemi na záchodové dveře benzínky - bude to řemeslně zdatné, ale stejnak shit. MFFKV 2014 (13.07.2014)