Tankový prapor

Já toho Olmera nechci vyloženě zatracovat, protože jeho filmy z 80. let mám vesměs rád. A vlastně se mi docela líbila i třeba taková Nahota na prodej, kde se povedlo vystihnout atmosféru tehdejší doby. Co se týče Tankovýho praporu, tak mi to připadalo jako nějaká parodie na seriál Chlapci a chlapi. Akorát Vaculíkovi asi zapomněli říct, že nehraje ve vážnym filmu. Pamatuju si, že někdy v pubertě mě to bavilo víc. Teď už mě ty sexuální/fekální "vtipy" nějak neberou. Ale pár hlášek se docela povedlo a dokonce snad i zlidověly, takže ty 2 hvězdy si film asi zaslouží. (15.12.2023)

Zajímavé, že záhy po revoluci vznikly po sobě rovnou dva   úspěšně filmy podle knižní předlohy odlehčeně pojednávající o službě v československé lidové  armádě v 50.letech . včetně několik stejných prvků (pasáž s lidovou osvětou.)   Spojujícím prvkem je taky Miroslav Donutil.  Z podobných Baronů jsem jsem měl lepší pocit (co teprve z vážněji pojaté Tiché bolesti.)  Knižní předlohu neznám, takže nevím, jak moc byla vlastně doopravdy zploštěna, ale hlavní postava Smiřického mi přišla taková nevýrazná, stejně jako vyprávění jeho osobního milostného  příběhu  (často formou různých rychlých flashbacků) a výkon Lukaše Vaculíka.    Ani jiné scény se samotnými vojáky mě zrovna nebraly,  stejně jako celá ta ušmudlaná stylizace a v některých momentech naprosto nevhodná hudba.  Stejně jako v Baronech zde ale dobře funguje zesměšnění všech těch kapitánů, poručíků atd., jejich frází a hlášek, z nichž některé jsou vážně povedené (abyste se neučil navazovat spojení ještě rok navíc. V ženě dnes vidíme především, co? Především soudruha, soudruzi) a v podstatě především za ty a Donutilovo legendární ,, Cože?" je ta třetí hvězda. (13.04.2022)

Řada vydařených scén, které fungují samy pro sebe, spousta hlášek a herecká elita v rolích velitelského sboru, která se snaží co může a některé výstupy, ač hnané místy na hranici parodie, jsou skutečně výborné (zejména se vyřádil Donutil a Skamene, ale výtečný je také Zounar). Jenže stejně jako kdysi, ani tentokrát mě film nedokázal úplně vtáhnout, příběh samotný mi byl lhostejný a funguje vlastně jen jako spouštěč vzpomínek na vlastní vojnu. Třeba takový major Borovička Romana Skamene jakoby svým vzhledem i chováním jako by z oka vypadl mému veliteli roty. (11.03.2012)

Já tenhle film nenávidím. Viděl jsem ho párkrát v dětství v televizi a přišel mi vždy neskutečně stupidní. Dnes ho shledávám dokonce nesnesitelně ubohý - nově jsem ho zhlédl bezprostředně po dočtení stejnojmenné Škvoreckého předlohy, a byla to hodně tristní podívaná. TANKOVÝ PRAPOR je žalostné defilé příšerných hereckých výkonů, odfláklého scénáře a čerstvého porevolučního nadšení, s nímž se tvůrci po hlavě vrhli na vše, co bylo do té doby nemyslitelné. Po této stránce je tento film symptomatickou ilustrací toho, jak hluboko v následujících letech měla česká kinematografie klesnout. Neschopnost vyprávět příběh, roztříštěnost děje do autonomních scének, herecká, režijní i scenáristická fušeřina hraničící s diletantstvím, nuda, vulgárnost a protivná přemíra sexu... všechny tyto neblahé atributy nepodařených českých filmů 90. let zde najdeme a Olmer jim s pionýrskou razancí vyšlapal neomylně cestu. Kdo ale mohl tehdy tušit, jaké budou další cesty nejen českého filmu, ale i jednotlivých tvůrců, kteří se na filmu podíleli - za všechny budiž zmíněn spoluautor scénáře John, který to dotáhl později až na ministra vnitra, a herec Jandák, který se pro změnu stal ministrem kultury, ach! Byl to právě Jandák, kdo se mi v lednu loňského roku stal poslem špatných zpráv, od něhož jsem se dozvěděl, že zemřel Škvorecký, můj nejmilejší literát. Když jsem tehdy, ještě nic netuše, 3. ledna 2012, zapnul ČT24, z obrazovky na mě začal žvanit Jandák, který v televizi vzpomínal právě na natáčení Tankového praporu a čerstvě zesnulého autora jeho předlohy. Jaká to ironie, protože horší příklad filmové adaptace snad aby pohledal! A neherec Jandák mám na tom nemalý podíl. Sám Škvorecký se k tomu v doslovu ke knize vyjadřuje jen velmi decentně, ale jsem si jistý, že dobře věděl, jaký paskvil to Olmer přivedl na svět, a bylo mu to líto: "Realizace se musela potýkat se známými problémy filmových přepisů knih, jejichž hlavní účin je v autorském vyprávění". Film toto řeší nenápaditým použitím voiceoveru a retrospektivy, přičemž pochopitelně vypouští úvahové pasáže a vše "intelektuální"; scénář knihu jednoduše osekal na kost a ponechal z ní jen slovní a situační humor, který je žel většinou zabitý nevydařeným vypointováním - TANKOVÝ PRAPOR je zoufale nevtipný a nudný. Moje občasné uchechtnutí tak pramenilo spíše z pohrdání nad tím, jak je tenhle film pitomý a vzdálený duchu předlohy, která si nezadá s genialitou samotného Haškova Švejka. Marná sláva, tenhle film je v první řadě svědectvím své doby a ukázkou toho, jak se to nemá dělat - jako studijní materiál je to po této stránce báječný zdroj, ale jako film je to skličující počin, který v této podobě neměl nikdy přijít na svět. (20.10.2013)

Jeden z nejlepší českých filmů. Nejlepší film Víta Olmera. Nezapomenutelné hlášky. Vynikající atmosféra. Výborně ladící hudba. Skvělá a dokonalá kamera. Perfektní herecké výkony - především Romana Skamene, Vítězslava Jandáka a Miroslava Donutila. Humorný, přesto občas mrazivý film. Nejlepší film o vojenské pakárně v 50. létech minulého století. Jeden z nejlepších porevolučních snímků. Prostě skvělé, skvělé, skvělé. (26.06.2015)