Reklama

Reklama

Salam Cinema

(festivalový název)
  • Írán Salaam Cinema

Obsahy(1)

5000 uchazečů o roli ve filmu se stalo jak herci, tak objektem natáčení. Konkurz jako hlavní téma tentokrát nestírá jen hranici mezi dokumentem a fikcí, ale vedle protagonistů obnažuje i samotnou pozici režiséra. Sebereflexivní úvaha nad paradoxní povahou média i role umělce. Humanismus vydobytý tyranstvím.
„Máte deset vteřin, abyste začali plakat." Dívka odhodlaně: „Miluji film, ale je slabošské plakat." Slzy však záhy přicházejí samy. Stejně jako u postaršího muže. Režisér: „Ve vězení jste neplakal, ani když vás mučili." (MFDF Ji.hlava)

(více)

Recenze (4)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Konkurs na film ve filmu Mohsena Makhmalbafa, či-li opět podívaná velice obsahem i formou. Nejdřív tedy musíme přečkat 7 minut sice autenticky působivých, leč pocitově zdlouhavých záběrů na davy lidí hrnoucích se na filmový konkurs, pak se ovšem v typickém režisérově stylu na pomezi dokumentu a hraného filmu rozjede poutavě zpracovaná přehlídka adeptů, kteří z různých důvodů touží po roli ve filmu. Rozhovory odkrývající někdy i drobné lidské příběhy jsou zajímavé, stejně tak herecké úkoly od režiséra (M. Makhmalbaf opět v roli sebe sama) včetně skupinové hry na akční film a western v jedné místnosti nebo zpívání domácích i anglických písní jako na castinzích pěveckých soutěží. Moizakový děj plynule přejde do finálních zkoušek skupinky zvolených adeptů, s rozhovory a situacemi jdoucími až na dřeň, jaké zejména pro dvě mladé ambiciózní ženy nebudou vždy příjemné. V této části silně vrcholí drama, dochází i k filozofování nad úkolem herca, umělcem a uměním, filmem a člověkem ve vztahu k filmu. Nic tím ale neubývá z atraktivity Salaam Cinema, které dokáže v kýžených momentech nabídnout důstojnou zábavu k danému tématu, stejně jako jindy napětí a sdílení různých, až protichodných emocí. Asi 10 minut před koncem se mi chtělo smát a plakat současně, ačkoliv to druhé se mi i přes silnou vůli a režisérovu snahu s krutým pokusem plně nepovedlo. Sledování je to však nesmírně výživné a konec sympaticky smířlivý. Také se chci raději smát... [80%] ()

ybuko 

všechny recenze uživatele

Reziser Mohsen Makhmalbaf usporadal v Iranu konkurz na herce do sveho noveho filmu, kam se namisto ocekavanych stovek dostavilo nekolik tisic lidi. Salaam Cinema (anglicky distribucni nazev je Hello Cinema) je celovecerni dokumentarni reality show sestrihana z toho, co nasledovalo pri konkurzu. Obcas je to film velmi skodolibe zabavny (treba kdyz potencionalni herci vyjmenovavaji jmena slavnych hvezd, kterym se pry podobaji - pricemz je zjevne, ze se jim nepodobaji ani trochu), jindy i docela kruty. Divak se ale nemusi bat, dokument zarucuje happyend - vsichni zde videni ucastnici konkursu (vcetne tech odmitnutych) nakonec na filmove platno diky nemu dostali. ()

Reklama

honajz2 

všechny recenze uživatele

Sice nevím, jak moc byl Konkurs opravdu originální koncept a jestli si jen nepřevzal něco ze zahraničí (a rozhodně bych neměl problém tomu věřit), ale to, co Forman a Semafor sice hezky naznačili, ale dál nedovedli, zde Makhmalbaf dotáhl do takových výšin, že se zde celý námět konkursu (zde teda na film) stává něčím hlubším, než jen ukázkou naivity a poblouznění těch toužících za každou cenu po slávě. Salaam Cinema totiž odráží onu naivitu v naprosto jiném totalitním prostředí, kde žena nesmí projevit slabost a každá v castingu na úkol "máte deset vteřin na to, abyste se rozbrečela" jen deklamuje režimní tezi, že to na filmovou kariéru přece nepotřebuje a že nikdy v životě nebrečela (ačkoli je vidět, že některé mají zrovna na krajíčku) a hlavně se vše v poslední půl hodině zvrtne, když si Makhmalbaf vybere jednu rodinu a z ní dvě starší dcery a ty v castingu, nic netušící, nechává projít si náročnou filmovou rolí. Otevírají se zde sami samotné, zatímco je Makhmalbal vystavuje neustálé nejistotě ohledně toho, jestli uspěly či nikoli a záměr tak castuje na herce v castingu. Bude to sice znít pitomě a esotericky (a popravdě ten pojem nemám rád), ale měl jsem pocit, jako by se tu Konkursu otevřelo třetí oko. Co všechno je člověk schopný udělat pro roli ve filmu? A proslavení se v herecké branži. Naprosté minimum režisérů je na herce milé a vstřícné, tudíž tu spousta účinkujících přichází o naivní představy filmového natáčení a když si Makhmalbaf vybere své hlavní hrdiny, nechá je viditelně projít si stejným hereckým náporem, jako skutečné herce.  Oběma ženám se zdá průchod konkursem drsný, ale přitom žádná z nich nechce opustit šanci stát se slavnou herečkou, ačkoli už si několikrát zvolily prohru a chtěly definitivně odejít. Salaam Cinema je skvěle pojatý sociologický film o lidech toužících po slávě, který jde až na dřeň a není jen trochu chytřejší parodií. A i přes závěrečné titulky tu nápis "The End" je napsaný křídou na kamenné tabulce a v závěrečném záběru "To be continued..." taktéž. Sofistikovaný projekt, který si ještě musím nechat projít hlavou, abych se ujistil, jestli na plný počet spíš je nebo není (přece jenom, se zákeřnou iluzí mohl začít dřív), ale tak jako tak jsem se opět přesvědčil, že nejoriginálnější filmařská díla vznikají v Íránu v extrémně omezených podmínkách. "Chcete šťastný, nebo smutný konec?" Silné 4* ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama