Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (395)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Uf... Ačkoliv jsem film nikdy neviděl, pochopitelně vím oč v něm jde a známá  mi byla i ona volba. Ačkoliv záběrů z koncentráku je ve filmu minimum a vlastně se v nich neodehrává žádné fyzické násilí, přesto naprosto nekompromisně a naplno ukazuje zrůdnost nacismu. Film začíná v roce 1947 v poválečné Americe. Život běžel dál, většina lidí se snažila žít, pracovat a koukat před sebe. Ale bylo i mnoho těch, kteří se nemohli zbavit své minulosti ať už kvůli vlastním výčitkám z vlastních vin, nebo jen proto, že to oni přežili jako jediní koncentrák... Tito hluboce traumatizovaní lidé o svých zážitcích snad kromě tribunálů s válečnými zločinci nikdy nemluvili. Zamkli to v sobě na deset západů a leckdo s tím i zemřel. Řada známých či příbuzných o nich věděla třeba jen díky vytetovanému číslu na ruce, že byli v koncentračním táboře, ale nic víc. Až brilantní akce Mosadu při lapení zrůdy Eichmanna a následný soudní proces, kde se znovu připomněla nacistická zvěrstva otevřela i jejich třinácté komnaty. Znal jsem pár přeživších holocaust, mojí babičce říkali maminko, protože se o ně jako zdravotní sestřička starala těsně po válce, když je jako malé děti dovezli z osvobozených koncentráků k nám. Všichni v dospělosti udělali za svojí minulostí tlustou čáru. Svět dělili na svět před holocaustem tam kdesi v Polsku a na Ukrajině s maminkami a tatínky a sourozenci a strýčky a dalšími příbuznými a  na svět po válce.  Jinak by asi nešlo přežít. Uvědomuji si ale, že musela být dlouhá řada těch, kteří žít dál nemohli. Kteří tlustou čáru nedokázali udělat.  Naprosto to chápu. Meryl předvedla vážně fantastický výkon a úžasný byl i Kevin Kline. Petera MacNikola má zafixovaného spíše jako seriálového herce, nebo herce spíše průměrných filmů. Jeho účast mne tu docela potěšila a svým mladickým až vyjukaným zjevem skvěle sekundoval zralé Sophii a světáckému Nathanovi. Tohle je za plný počet! * * * * * ()

Boogeyman 

všechny recenze uživatele

Nejdřív musím poznamenat, že jsem knihu nečetl, jen jsem jako každý věděl, co to je za "volbu", kterou musí ta Polka v koncentračním táboře udělat. Film mě pak zklamal (a nevím, jestli je podobně stavěná i kniha) právě tím, že se v naprosté většině odehrává již PO té zásadní události a připomíná jakousi snílkovskou variaci, přičemž postava Stinga je velice nesympatická. Vynikající Streepová vzpomíná na děsivé události a vždy, když se vyprávění přenese do minulosti, do koncentráku, film chytne obrovskou sílu, jen škoda, že se tomu děje tak málo. ()

Reklama

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Knihu jsem nečetla, přesto z hodin literatury na škole moc dobře vím, o jakou "volbu" se jedná, takže mě vyvrcholení zasáhlo o poznání méně než jiné zvraty; kupříkladu Stingův rozhovor s Nathanovým bratrem. Jo, spoilerování by mělo být v některých případech trestné. Ale co už. Od první vteřiny jsem věděla, k jakému závěru film spěje, a tak jsem si užívala spíše provedení. Nevím, jak byly postavy vykresleny v knize, ale k žádnému ze tří hlavních herců nemůžu mít silné výhrady. Meryl Streep svou roli Sophie pojala svědomitě, navíc si maskéři vyhráli i s vizuálním dojmem (4 podoby Meryl aneb "Meryl před Osvětimí", "Meryl v Osvětimi", "Meryl po příjezdu do USA", "Meryl v Brooklynu"). O Klinovi někteří píšou, že oproti knize nebyl dostatečně šílený, nemůžu posoudit, nicméně moje názory na jeho postavu byly proměnlivější než počasí, takže rozhodně nemůžu říct, že by byl nudný. Naopak mi jeho Nathan sedl z celého filmu asi nejvíc a celkem mě mrzelo, že nedostal víc prostoru. A co se týče samotného Stinga, byl takové nepříliš výrazné pojítko příběhu, ale vzhledem k jeho dvěma zajímavým sousedům mi to nijak nevadilo. Toliko k hercům. Jo, a ještě jedna poznámka na závěr; film je víceméně rozdělen na dvě části, jakýsi "současný život" a "vzpomínky na válku". Řada recenzentů, zdá se, prerefuje to druhé, já si užívala obojí stejně. První část kvůli rozporuplné postavě Nathana, druhou díky výborné proměně Meryl Streep. Pokud se vám nechce číst dlouhou knihu, myslím, že film v tomto případě nebude úplně špatnou volbou. ()

Pejpr 

všechny recenze uživatele

Nedokážete si představit moje zklamání. Hrozně jsem se těšil na atmosféru, na děsivé záběry z lágrů a na pohnutou volbu. Jenže Sophiina volba je "jenom" psychologické drama obyčejného ražení. Kdyby film zachycoval JEN tu dobu, co strávila Sophie v lágrech, tak by určitě u mě bodoval víc. Protože občasné záběry z války ve mě totiž nezanechaly téměř žádnou stopu. Já se prostě nedokážu spokojit s tím vyprávěcím tónem. A ta současná linie mi taky nepřidala nijak zvlášť úchvatná. ()

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Bravúrna adaptácia výbornej predlohy. Jeden z tých filmov, po ktorých zhliadnutí mám chuť vykrikovať veci ako "Taký dobrý film som už dávno nevidel!", alebo "Takéto silné filmy sa už dnes netočia!". Bezchybný scenár, sústredená réžia a famózne herecké výkony hlavných troch predstaviteľov - hlavne Meryl tu hrá jednu zo svojich životných rolí, ale aj Kevin Kline je strhujúci a MacNicol, hoci je len prihrávač a pozorovateľ, sa takisto nestratí. ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Jedinou postavou, která nebyla fiktivní, byl Rudolf Hóss, skutečný velitel Osvětimi. (jezurka42)
  • Báseň, kterou na konci filmu cituje Stingo (Peter MacNicol), je "Ample make this Bed" od Emily Dickinson. (jezurka42)
  • Vášáryová na svoji životní šanci zavzpomínala. „V době natáčení Postřižin (1980) s námi strávil pan režisér Pakula dva dny. Byla to už moje čtvrtá nabídka na zahraniční roli, ale nikdy jsem se nedostala ven, takže jsem to nebrala vážně. Ale tentokrát se za mne zaručili na Kolibě a já jsem na tři týdny odjela do Ameriky. Ve studiu Paramount v New Yorku jsem se postavila před kameru a všichni  vyjeveně koukali. Měla jsem za sebou 80 inscenací, kamery jsem si uměla podmanit. Autor knihy Styron mě do té role velmi chtěl,“ vysvětlovala Vášáryová. William Styron později zavítal do Prahy a před novináři přiznal, jaký dojem na něj slovenská herečka udělala. „Když jsem ji viděl, byl jsem okouzlen její krásou i talentem. Roli nedostala kvůli zásahu producentů, kteří chtěli mít ve filmu známou hvězdu, jíž už v té době byla Meryl Streep, a nikoliv v Americe neznámou herečku z východní Evropy.“ [Zdroj: iDnes.cz] (MFJD)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama