Sophiina volba

Dvojplánový příběh o lidském a uměleckém dozrávání naznačuje, že autor literární předlohy William Styron do něj vložil nemálo autobiografických prvků. Zprvu konvenční námět o tuctovém trojúhelníku mladých lidí uprostřed poválečného New Yorku na konci čtyřicátých let se postupně rozvíjí do otřesně tragického podobenství o děsu, zkáze a zhoubách, které do mezinárodního společenství vnesly země Osy. Součástí humanismu tohoto osobitého autorského pohledu, který Alan Pakula plně ve filmové podobě zachoval, je nečernobílost všech protagonistů. S hořkou nadsázkou lze napsat, že jim nic lidského nebylo cizí. A právě tato skutečnost, toto chápavě sdílející pozadí umožní o to víc respektovat a sdílet hloubku tragických, režisérsky, kostýmově i výpravově a kameramansky mimořádně přesvědčivě zvládnutých druhoválkových retrospektiv s celou řadou monumentálně vystavěných scén (pouť kolem bloku budoucích obětí hradných vražd v plynových komorách, setkání s Mengelem, Sofiina záchrana před dětským udáním v Hössově rodině, jež by znamenalo pro ni jistou smrt), doplněných o značně silný motiv polského protižidovského cítění, dotváří skutečný rozměr katastrofy, vyvolané druhou světovou válkou. Důsledky utrpěných ran se prolínají: Životem i výčitkami svědomí štvaná žena se ve svém bolu bojuje i apojuje se s psychotikem, opakovaně bičovaným svým svědomím po záchvatech plných hrubostí, agrese, brutality; neustálými střety mezi vnitřními hlasy jekyllovským a hydovským, nejen v životě, ale i ve společně sdílené smrti, která se stává jejich společným etickým i úlevným východiskem z trampot a hrůz jejich nenapravitelně zpackaných životů-tragédií. Podobenství o síle i slabosti lidského ducha - zhruba tak lze postulovat nadčasovou výzvu, kterou v sobě tento neprávem přehlížený film nese. V době svého vzniku i dnes. (01.08.2009)

Meryl Streep dle očekávání válí, ale kolem ní se to místy bortí jako domeček z karet. Knihu jsem nečetl, ale její filmová podoba jakoby místy netušila, jak správně „nastartovat“ diváka. Jako jeden z nich nebudu sypat hvězdy jen proto, že film sklidil nemalé množství filmových ocenění a pochvalných poplácání po ramenou. Na mě je až příliš sterilní, nenápaditý, akademický a nebýt vzpomínek na minulost, nebudu mít už nikdy důvod se k tomuhle křehkému dramatu vracet. (27.07.2012)

Nedokážete si představit moje zklamání. Hrozně jsem se těšil na atmosféru, na děsivé záběry z lágrů a na pohnutou volbu. Jenže Sophiina volba je "jenom" psychologické drama obyčejného ražení. Kdyby film zachycoval JEN tu dobu, co strávila Sophie v lágrech, tak by určitě u mě bodoval víc. Protože občasné záběry z války ve mě totiž nezanechaly téměř žádnou stopu. Já se prostě nedokážu spokojit s tím vyprávěcím tónem. A ta současná linie mi taky nepřidala nijak zvlášť úchvatná. (18.03.2009)

Tak na tenhle kousek jsem se vrhla hned po tom, co jsem dočetla knihu, což, jak asi tušíte, nebyl úplně nejlepší nápad a závratně jsem hned zjistila, že jsem to měla nechat chvíli uležet a film pustit, až na knihu trochu zapomenu. Minimálně bych pak určitě hodnotila líp. Totiž, abych vám to osvětlila, filmy podle knih bych rozdělila asi takhle: 1. Není ani trochu podle knihy a kurva nevím, proč se před začátkem filmu na plátně objevilo "Podle knihy xx od autora xx", 2. Je podle knihy až moc, takže je to dlouhý jak svině a nějaký pasáže si fakt mohly odpustit, 3. Film je tak akorát, z knihy si bere důležitější části a na ostatní sere, aby se divák nenudil nebo nebyl zmatenej z toho množství informací, jinými slovy, zlatej střed, 4. To je ten typ, kdy si film sice vezme důležitý části z knihy, ale v knize je jich aspoň na 10 hodin, což rozhodně nejde smrknout do 2 a příběh nedosáhne do takový hloubky, jak by měl. Jo přesně tohle dílo. Je to skvělej film, to jo. Herecký výkon jsou sakra dobrý, hlavně Sophie a Nathan byly kurva úžasný. Bohužel kniha je dost psychologická a jejich složitej vztah se prostě do 2 hodin nevešel. S vypravováním z války je to úplně stejný, hrozně pasáží z knihy mi tam chybělo. Zkrátka, film by potřeboval aspoň 3 díly. Hodnocení: 7/10 (28.03.2020)

HOJNOST STVOŘILA TOTO LOŽE. STVOŘILA JEJ S ÚCTOU. V NĚM ČEKEJ NA SOUDNÝ DEN, ÚŽASNÝ A SPRAVEDLIVÝ. AŤ JE SLAMNÍK ROVNÝ. ..... /// Film o životě plném lží (protože pravda jen otevírá staré rány) pro mě překvapivě netěží jen z příběhu. Perfektní dialogy a herecké výkony dávají vyniknout naivitě ,,nepoznamenaného“ mladého člověka v konfrontaci se zkušeností, převlečenou v hezkou mladou ženu. Přes 2 hodiny zajímavé ,,polívčičky“ o trojici přátel a čekání na ,,POVÍM TI NĚCO, CO JSEM JEŠTĚ NIKOMU NEŘEKLA“, má ať se děje co se děje zajímavou atmosféru. Takovou divadelní, pořád jako by něco vyselo ve vzduchu. Nejtěžší volba v životě? Máte děti? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Moje šťastný číslo je 11379 (pro jistotu ho mám vytetovaný na předloktí). 2.) Jsem specialista přes programy, ale LEBENSBORN mi nic neříká. 3.) Nevěřím, že M.Streep byla někdy mladá, a že K.Kline mohl být ,,pan herec“. 4.) Já prostě tu knihu (William Clark Styron, Jr. – Sophiina volba) z roku 1979 číst nebudu! /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (15.04.2011)