Homolka a tobolka

Hlášky: Homolková: - "Co říkáš, táto?" Homolka: - "Co?" Homolková: - "Říkám, co říkáš tomu panorámatu?" Homolka: - "Je to žrádlo." Homolková: - "No, a co až budeme nahoře, to teprv budou panorámata." & Homolka: - "Každej normální civilizovanej člověk ví, že když tluče a někdo na něj tluče, tak tluče proto, aby netlouk." (03.12.2006)

Rodina Homolkových se dočkala i barevného zfilmování. Třetí díl je z prostředí hor, což mě velice potěšilo, protože na hory jezdím lyžovat každý rok. Film mě pozitivně naladil, protože jsem si uvědomil, že v dnešní době máme mnohé ulehčené a vůbec jsem jim nezáviděl šlapání do kopců namísto vleků. Říká se do třetice vše nejlepší a tento film to jen potvrzuje. (02.03.2005)

Homolka a tobolka se od předchozích dvou dílů série odlišuje nejen barevným formátem ale i tím, že je mnohem více filmovější a příběhovější. Prostor také dostávají i jiné postavy. Což pomáhá udržet laťku humoru hodně vysoko. Na rozdíl od druhého dílu. Už jen ta úvodní píseň... Vždycky mě zaujme ředitel zotavovny, stejně nesympatický jako zábavný a humorný. (17.05.2016)

Homolkovic jsou stále Homolkovic, ale... to jemné tepání nešvarů měšťácké povahy hrabající si vždy na vlastním písečku již nemá žádný šmrnc. Píseň znějící na počátku i v závěru naznačuje, že napříště se nebude nastavovat zrcadlo, ale vychovávat a vodit za ručičku. Pravda, to "bavení se podle plánu", byť ne pětiletého, trefilo hřebíček na hlavičku. Organizovat spontaneitu - absurditka - je to ale málo na celovečerní film. Silné **. (12.10.2014)

Zřejmě je tady několik homolkářských táborů: Většina považuje Ecce homo za nejlepší a dále se dělí podle toho, zda nejhorší je Hogo fogo nebo Tobolka. Jiná část považuje za nejlepší Tobolku. Zajímvé je, že nikdo nepovažuje za nejlepší Hogo fogo. Nuže mé pořadí: Jednička, Dvojka, dlouho nic, Trojka. První díl (Ecce homo) je nejlepší prostě proto, že je nepřekonatelný. Druhý díl komediálně na genialitu prvního nedosahuje, zato jde hlouběji - podle mne vynikající pokračování, které se nesnaží jedničku trumfnout nebo kopírovat, ale využívá ji jako základu pro další pohled. V této tendenci pokračuje i trojka, která jde ovšem místo do hloubky do šířky. Rozšíření záběru je zde však zaplaceno velkým úbytkem síly vyjádření. Už to není ono. Hlavní zádrhel je asi v tom, že se tady tvůrce snaží skloubit vícero pohledů (klasičtí Homolkovi, formanovský pohled na vedoucího ubytovny, směšnost a zoufalost socialistické rekreace, splečenská taškařice o rodinách svářících se o pokoj) a moc se to nedaří. Také výskyt populárních herců (Janžurová, Hrzán) myslím filmu spíš uškodil. Čímž nechci říci, že by se mi nelíbili, ale s nimi už je to prostě v takové laciné poloze, vytrácí se autenticita. Tobolka jakoby reprezentovala přechod k průměrným až hloupým komediím 70. let, ačkoli stále ještě stojí nad nimi. Nejhorším šokem byla otřesná písnička zpívaná Karlem Černochem při úvodních titulcích - to se Papoušek musel zbláznit. Naštěstí už to pak nebylo tak strašné, jak jsem očekával. Atmosféra socialistické rekreace opravdu nemá chybu a Homolkovi jsou pořád Homolkovi. Možná je škoda, že tam nedostala víc prostoru dvojice Smoljak s partnerkou. (24.02.2011)