Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ještě mladý kněz, který musel sloužit Bohu a lidem v řídce obydleném kraji daleko od měst, se vrací do Říma. V hlavním městě nebyl více než deset let a začíná si uvědomovat, že jeho představy o životě jsou zcela jiné, než tvrdá realita. (MVanis)

Recenze (2)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Sledování starší tvorby Nanniho Morettiho se zatím bohužel míjí s mými očekáváními. Nevnímal jsem komedii, kterou tahle Mše asi měla být, ani hlubšími myšlenky a reflexivními podněty, které jsem z rozehraného obsahu povědomě očekával (i coby náhradu za menší dávku humoru), nejsem zrovna nasycen... ač posledních 10 minut mě vážně uhranulo. Líbilo se v nich ono nevyhnutné smíření mladého kněze s realitou a plné uvědomení si jistých postojů, povinností a způsobu konání vůči lidem ohledně toho, co jeho profese obnáší. Po předchozím „zážitku“ Drahý deníčku byl tohle alespoň klasický film s příběhem, který šlo v pohodě sledovat, jen jsem si zde velmi těžko hledal cestu k hlavní postavě. Neztotožnil jsem se příliš ani s lidem v podobě kumpánů, kteří hodili mladíka do fontány a jeden z nich se ho opakovaně snažil pomalu utopit, ale když se později Don Guillo rozjel se svým arogantně nevraživým chováním k úplně všem z okolí, včetně fyzického útoku na snoubenku, skoro jsem litoval, že tu fontánu tenkrát přežil. To jsem už ten film v doprovodu italsky temperamentních hádek příliš nedával. S jeho vyvrcholením jsem se naštěstí dostal do stádia, kdy vnímám jeho poselství a oceňuji zpětně příběh, přestože dlouhodobě ve mě vyvolával střídavě chladné a negativní pocity. Třeba napodruhé to dopadne časem lépe, zůstane-li ten neklidný zážitek ve mě a donutí-li mě se ke snímku vrátit. Zatím lepší 3*: [65%] ()

Reklama

Galerie (11)

Reklama

Reklama