Panoptikum Města pražského

Něco se pokazilo. A já vlastně ani nevím moc co. Asi to, že seriál si mnohdy bere nějakou tupost a tuctovost původního seriálu, na který se snaží nějak navázat, ale nestojí to moc za nic. Kupodivu ty lepší díly jsou ty nejbizarnější, které alespoň naznačují nějakou živost nebo veselost na rozdíl od všednosti, která je dosti nudná nebo nic neříkající. Poté tu jsou díly v celku spíše bizarní, kdy se zjistí, že vrahem není vrah, ale blesk. Což je tak bizarní, že to nemohu nazvat jinak, než jako skvělost. Pak jsou ale díly, které vlastně ani moc neříkají a nebo jsou naprosto duté. A jedním z hlavních problémů asi nakonec je i to, že třeba starý Mrázek dostane i více prostoru než nový Souček, který je v popředí třeba jenom jeden nebo dva díly, kdežto Mrázek dostane jeden díl celý sám pro sebe. Hezkým vytržením z rutiny je hned druhý díl, kde vlastně ani nejsme ani moc v Praze. Poté jsou ale dosti patetické díly, jako ten v Paříži, ve kterém se hlavní hrdina ukazuje jako neomylný génius a celá zápletka okolo něj se nese v dost zvláštním a nicotném duchu. Je to škoda. Seriál to nakonec nebude ani tolik o celku, jako alespoň v případě původního seriálu, ale spíše půjde o jednotlivé části. A je toho škoda. (01.03.2021)

Hodně se zde srovnávají Hříšní lidí a Panoptikum. Byť se jedná o volné pokračování a až na jednu výjimku jsou všechny hlavní postavy zde, snese Panoptikum srovnání s jiným seriálem. Nota bene od stejného autora. Seriál má mnoho společných prvků s pozdějšími Četnickými humoreskami. Nejenže sama kancelář o dvou místnostech, z nichž v jedné sedí pan rada a v druhé jeho věrní podřízení, je podobná té, kde sídlí brněnská pátračka v čele s Arazímem. Oba seriály se odehrávají ve třicátých letech, oba končí nacistickou hrozbou. Jako by režisér Moskalyk bazíroval na ostrém kontrastu mezi poetickou První republikou a válečnými léty, během kterých lidi přišli o víru v lidskost. Rozdíl je jen v tom, že četníci řešili povětšinou banální případy, pražská mordparta měla v jurisdikci mnohem závažnější delikty. Náhledy na postavy, prostředí i události jsou si nápadně podobné. Oba seriály silně reflektují Moskalykovo dětství. (06.05.2012)

Možno budem patriť k menšine, ale ja tento vydarený seriál staviam rovnako vysoko, ako jeho predchodcu, Hriešnych ľudí. Asi to bude tým, že rada Korejs je podľa mňa rovnaký štramák ako rada Vacátko, možno aj sympatickejší. Ako policista by som bol radšej jeho podriadeným. Českým (aj slovenským?) tvorcom sa znova podarilo verne zachytiť dobu, napísať napínavé príbehy a je vidno, že si dali záležať na výprave a kostýmoch, čo určite nebolo najlacnejšie. (13.08.2012)

Srovnatelné s "Hříšnými lidmi", tedy velice solidní. Nejlepší je asi hned první díl, kde se zaskví nový pan rada. Všechny díly považuji za nadprůměrné. Kdysi jsem někde napsal, že jsme kriminálky moc točit neuměli, ale po letech uznávám, že dlužím našim tvůrcům omluvu - samozřejmě nemluvím o těch současných sračkách, ale "Dobrodružství kriminalistiky", "Panoptikum", "Hříšní lidé" i ten proklínaný "Major Zeman" jsou povedené seriály, ani "Pitaval" není špatný. K tomu přidejte všechny Kalašovky a naše kinematografie z toho zas tak hrozně nevychází... (09.06.2021)

Že by jakýsi předchůdce Četnických humoresek? Chvílemi to tak vypadá, ale bude to spíše osobitým "filmopisem" pana Moskalyka. Hodně příběhů je utahaných, upovídaných, neakčních. Celé to drží nad vodou klasická socialistická výprava a herecká elita, o které se nikdy nikomu ve světě ani nezdálo a která je, bohužel, nenávratně pryč!...Úvodní nápěv je nelíbivý a zbytečně dlouhý. (15.10.2018)