Půlnoční expres

Ďalší film o väzenskom prostredí a o najobľúbenejšej forme jeho opúšťania. Film je zaujímavý, dobre zahraný a dokonca aj hudbu Giorgia Morodera mám celkom rád. Čo rád nemám, je relativizácia spáchaného zločinu. Dve kilá hašiša rozhodne nie sú zanedbateľným množstvom, tak prečo toľké rozhorčovanie sa nad výškou trestu a povýšenecké postoje k Turkom od ušľachtilých, sympatických a takmer nevinných Američanov? Toto nie je rovnaký prípad, ako keď v juhovýchodnej Ázii americkej študentke jej priateľ podstrčil drogu do batožiny (Brokedown Palace). V tomto prípade sa úmysel nedal poprieť, hašiš bol určený na kšeft, tak prečo ľutovať neúspešného dealera? Aj keď bol film nakrútený na motívy skutočnej udalosti, v záujme získania sošiek a sympatií divákov sa od nej dosť vzdialil. (19.07.2009)

Naprosto strhující film. Brad Davis je ve své roli dokonalý. Trochu jsem se toho filmu bála, protože od Parkera jsem do té doby viděla pouze Zeď a - ano, Davis mi pana Floyda několikrát připomněl. Beznaděj, jakou je celý film úplně prosycen, je tak uvěřitelná, až z toho běhá mráz po zádech, to vše podkresleno výtečnou hudbou. Skvělé výkony úplně všech postav, americky dojemné, ale velice, velice dobré. (25.06.2007)

.....Nejprve se chci zcela oprostit od tendenční knihy izraelského W. Hoffera, která byla z větší části předlohou pro scénář a záměrně popisuje protiislámské nálady a postoje. Samotné zpracování děje, zobrazení nálad, osob, hudební doprovod a celkové změny v chování života mladého drogového dealera je do posledního okénka v záběru mistrně odvedená práce. Spolu s P. Bonacellim, J. Hurtem a P. Jeffreym tvoří jeden velký obraz vězení, státu ve státě, pocity lidí před mříží a za ní, psychické trauma uvězněných, vznikající postupem let " továrnu na stroje". Moroderova hudba je citlivě vložena a na celkovém dojmu spolu s ostaními ruchy přidává na síle a působí přirozeně......... (13.11.2004)

Téma rekreace v žaláři třetího světa a inspirace skutečností film předurčuje k úspěchu. Jako vězeňský film má od všeho trochu a rozmanitý děj tak odhalí dramatické zatčení, soudní procesy i drsné vězeňské podmínky. Dlouho to nevypadalo na nějaký silný emotivní zážitek. Nakonec se ale obrátky rozjely a závěr filmu hrdina stráví v hotovém vězeňském pekle a divák ve slušné filmové depresi. No, amnesty international by si na tureckých věznicích pěkně pošmákly. Na to stáří je to pěkně sugestivní dílo. Škoda, že nezbyly peníze ještě na další půlhodinku. Kvalitním titulem o vězení je Zločinec. Alternativa: Felon, R. (04.04.2011)

Precizně odvedená filmařina, jako vždy skvělý vizuál doprovázený výtečnou zvukovou složkou. Mimořádně enervující jsou scény doprovázené tlukotem srdce. Od prvního momentu setkání Billyho s tureckou justicí rámuje Parker obraz stále tísnivěji. I přes zřejmou Stonovu snahu vykřičet do světa nacionalistické poselství o nadřazenosti amerického národa se Parkerovi podařilo přesunout problém do zevšeobecňující polohy. Turecko symbolizuje země, které jsou znechuceny americkou zahraniční politikou. Vyhlásit však USA válku by bylo nadmíru hloupé, minimálně kdyby ta válka byla zcela otevřená. Ovšem najít si obětního beránka v podobě jednoho amerického pitomce, který pašuje pár kilo hašiše, aby ho pak prodal se ziskem kamarádům, to je jiná. Turci vyhlašují Americe válku, dobře skrytou zrakům okolního světa. Billy se stává pěšákem ve válce, o níž ani netuší, že byla vyhlášena, pěšákem, který může být klidně obětován. Dostává trest naprosto nepřiměřený závažnosti svého zločinu. Amerika mlčí, bez skrupulí pozbyde svého pěšáčka, který má tím pádem jedinou šanci na přežití. Tou šancí je ta jediná osoba, na kterou se může spolehnout, tedy on sám. Když přijdou na řadu mocenské zájmy, cena lidského života rapidně klesá. (27.11.2018)