Režie:
Alan ParkerScénář:
Oliver StoneKamera:
Michael SeresinHudba:
Giorgio MoroderHrají:
Brad Davis, Irene Miracle, Bo Hopkins, Paolo Bonacelli, Paul L. Smith, Randy Quaid, Norbert Weisser, John Hurt, Mike Kellin, Franco Diogene, Michael Ensign (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek Půlnoční expres, natočený podle skutečných událostí, přináší drásavý příběh mladého amerického turisty Billyho Hayese (Brad Davis), který byl v Turecku zatčen za pokus o pašování hašiše. V brutálním tureckém vězení, kde vládne právo silnějšího, potkává řadu dalších vězňů včetně Američana (Randy Quaid), Angličana (John Hurt) a Skandinávce (Norbert Weisser). Zkorumpovaný právní systém z něj udělá exemplární příklad a i kvůli neúspěšné mezinárodní diplomacii je odsouzen k dlouholetému trestu. Billy je nucen uprchnout „půlnočním expresem“ (vězeňský slang pro útěk), aby si zachránil holý život. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (251)
Na tenhle film jsem se docela těšil a on dokonale splnil moje očekávání, možná je i předčil. Je to prostě skvělá syrová a drsná podivaná, hlavně když si představíte, že je to podle skutečný události a když sledujete úžasný herecký výkony většiny herců, předevšim Brada Davise a Johna Hurta.Alan Parker má na svým kontě z mýho pohledu další nezapomenutelnej film. Nemůžu jinak než za 5* ()
pribeh o odsudenom amikovi v neludskych podmienkach tureckeho vazenia je vykresleny vyborne, atmosfera je odporne husta, az si prajete, aby sa vam to nikdy nestalo. s tou hudbou neviem, ale mne sa nelubila, pretoze mi pripominala horory z 80. rokov, ale co uz. no nakoniec treba samozrejme pochvalit hlavneho predstavitela za velmi uveritelny vykon. ()
Nejsem nijak význačným příznivcem vězeňských filmů, ale tahle expresní jízda se mnou řádně zacloumala. Parker vždycky věděl, jak působit na emoce a dokazuje to i v tomhle filmu. Fenomenální výkon Brada Davise, který mě zanechal přinejmenším u dvou scén téměř bez dechu. Bezchybná režie a silný příběh. Naprosto nechápu, proč je na první příčce zdejšího žebříčku Vykoupení z věznice Shawshank, když je ve srovnání s tímhle filmem o poznání unylejší, chladně racionálnější a rozhodně méně strhující. Hlasuju za Parkera, ať si klidně redemptoristi ze Shawshanku pochybovačně kroutí hlavami. Parker rules! ()
Od začátku syrový a realisticky působící snímek, skoro jsem měl u první scény pocit, jako bych ten hašiš pašoval já. Fakt jsem se u toho potil. Po Billyho zatknutí to jde z kopce. Vidina brzkého propuštění se rozplývá stejně tak, jako v zasmraděných celách mizí i smysl pro naději a rozum. Co se týče závěru, přišel mi bohužel malinko uspěchaný a nemyslím si, že by v něm bylo obsaženo vše, co bych očekával - nabrání posledních zbytků sil a racionality, vůbec onen impuls k útěku a jeho provedení, které nakonec působí jako celkem jednoduchá a jasná souhra okolností.., tomu mohla být věnována větší pozornost. Ke konci už se přece jen nezdálo, že by totálně vyšinutý a zničený Billy zvládl natolik chladnokrevný "odchod". Nabízí se pak otázka: Proč se tomu nestalo již mnohem dříve?... ()
Určite jeden z najlepších väzenských filmov vôbec. Už len ten nádych skutočného príbehu dodáva filmu potrebnú zimomriavkovú atmosféru a vyšší level atraktívnosti. Nezabudnuteľné ostanú aj výrazné herecké výkony. Dobre sa pozerá hlavne na, medzičasom zosnulého, Brada Davisa a tiež v tom období v laufe hrajúceho Johna Hurta. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (23)
- Film byl kritizován za to, že je antiturecký. V Turecku byl zakázán až do roku 1992, kdy jej odvysílala soukromá televize HBB. (HellFire)
- Vo filme sa nachádza scéna, kedy ostraha väznice Billyho Hayese (Brad Davis), ale aj iných väzňov bije obuškami po chodidlách. Tento spôsob mučenia má pôvod práve v Turecku a nazýva sa "falaka". (Jello Biafra)
- Turecká vláda ihned zaujala k filmu a k tomu, jak je v něm Turecko vykresleno, negativní postoj. Skutečný Billy Hayes (Brad Davis) na tiskové konferenci v Turecku v roce 2007 prohlásil, že film jeho zkušenosti z Turecka zkresluje a vyjádřil lítost nad tím, že způsobil u mnoha lidí mylné představy o této zemi. Scenárista Oliver Stone se v roce 2004 také omluvil za vyobrazení Turecka, tureckých věznic a tureckého lidu. (Ai.ma)
Reklama