Jindřich V.

Od spojení Lawrence Oliviera a Williama Shakespeara bych čekal mnohem víc. Neznaje předlohu, musím říct, že mě trochu zklamala. Alespoň tedy v tomto provedení jsem nevypozoroval žádný dramatický oblouk. Příběh je vlastně popis jedné vyhrané bitvy s happy endem, nic víc. Nesednul mi ani herecký styl, který je pro filmový pás zbytečně teatrální a ukřičený. Zajímavější je řežisérská koncepce filmu, kdy se film vyvíjí od minimalistického úvodu v divadle Globe, až po epicky natočenou bitvu s francouzskou armádou. Režijně tedy film celkem povedený je. Po těchto velkých scénách, ale přijde dlouhý nezajímavý a nadybtečný závěr, který filmu ubírá na tempu a rozbíjí gradaci.Možná až příliš divadelní pro film. (10.12.2012)

Upraveno v květnu 2021. Jindřich V. pod režisérskou taktovkou Laurence Oliviera je příkladně monumentálním převodem Shakespeara na filmové plátno. V tom vyšším zájmu a k podpoře morálky normanské invaze je Jindřich umírněnější a humánnější, výpravná a výtvarná stylizace vychází z pozdně gotických iluminací, barva září přes krajiny mocenského dobývání, nadhled má sehrané souznění rytmu. Shakespeare v celé nádheře britské mocenské velkoleposti! Hrdinou okázalého eposu je Jindřich V. (vynikající Laurence Olivier), anglický král, ctižádostivě lačný po rozšíření vlastní moci na Kontinent. Rozhodný, šlechetný, milovaný a vítězný vládce. Hlavní ženskou postavou jest Kateřina (příjemná Renée Asherson), francouzská princezna, vítězná odměna i sjednocující prostředek válečného soupeření. Z dalších rolí: ten chvástavý zbabělec Ancient Pistol (Robert Newton), dobový průvodce divadelní hrou Chorus (Leslie Banks), královo dobývání podporující arcibiskup z Canterbury (Felix Aylmer), uhoněný biskup z Ely (Robert Helpmann), Jindřichův velitel vlastních bojů hrabě ze Salisbury (Griffith Jones), králův strýc, kancléř, vévoda z Exeteru (Nicholas Hannen), králův bratr, vévoda z Gloucesteru (Michael Warre), zuřový desátník Nym (Frederick Cooper), jeho uklidňující kamarád, poručík Bardolph (Roy Emerton), bývalý králův společník Sir John Falstaff (George Robey), vystrašený starý francouzský král Karel VI. (Harcourt Williams), domýšlivý francouzský princ, Dauphin (Max Adrian), podlý francouzský Konstábl (Leo Genn), či Kateřinina komorná a učitelka angličtiny Alice (Ivy St. Helier). Jindřich V. pod dohledem Laurence Oliviera je velkolepým filmovým přepisem Shakespeara v gotické výtvarné stylizaci a se svým dobovým poselstvím ve válečné zlobě. (23.03.2011)

Skvěle zahraný a natočený Shakespeare, kterému bohužel propagandistické škrty uřízly koule. Je to škoda, protože výslovnost je nádherná, blankvers plyne z úst herců jako čirá zručící bystřina, čemuž komplementárně odpovídá plynulý pohyb kamery, a Olivier ví, že je to celé divadlo, které žije ze snů a nikoliv z reality. Jindřich V. je ovšem ve své podstatě příručkou pro vladaře, Shakespearova vize vládce moudrého, spravedlivého, silného, milujícího a TAKY trestajícího. Jenže propaganda vyškrtla jak věšení Bardolfa, Jindřichova kumpána z mládí, tak popravu zrádců, čímž hru neodvratně zmrzačila. (09.01.2011)

Zklamání. Mám rád Shakespeara, protože jeho příběhy jsou plné emocí, a fungují tak i v dnešní době. Při Romeovi a Julii pláčeme, při Večeru tříkrálovém se smějeme, při Richardovi III. jsme naštvaní. Bohužel Jindřichovi V. se nepodařilo ve mně žádné emoce vyvolat. Kulisy a kostýmy jsou fajn, stejně jako zarámování příběhu divadlem Globe, ale pochopte.. Čekal jsem pořádný krvavý šejkspírovský nářez a přišla pohádka od Drdy. (16.09.2010)

Druhá filmová adaptace stejnojmenné Shakespearovy hry, kterou jsem v průběhu dvou dnů viděla. Zpočátku jsem byla nadšená výraznými barvami, vtipností a zasazením příběhu do divadla. To přiznání původu mě bavilo. Jenže pak přišlo vystřízlivění. Se změnou prostředí začal snímek nudit, byl natahovaný a veškerý spád, který měl na začátku, zmizel. Olivier se postavy Jindřicha V. zhostil skvěle, jako celek u mě ale film nezafungoval stejně jako Branaghova verze. V obou případech platí, že kniha mě bavila mnohem, mnohem více. (30.09.2012)