Bazén

Art režisér Francois Ozon nám tentokrát ponúka fuckingmindový príbeh s pointou, ktorý až takým artom nie je. Je to iba hra s divákom, hra so žánrami a hra na erotický film. Bazén zaujme milovníkov prekvapivých poínt, ktoré dávajú zmysel, letnej atmosféry a ľahkých erotických filmov zo 70tych rokov. Je to ale samozrejme na rozdiel od poslednej spomenutej kategórie premyslený film inteligentného režiséra, takže touto formou uspokojí naraz asi väčšiu skupinu divákov, ako mal pôvodne v pláne. (02.07.2012)

Zdá se, že si Francois Ozon zahrál na Davida Lynche. Měli by ho za to ale zlynčovat a ne ocenit. První polovina postrádá jakýkoli náboj a nebýt krásného těla Ludivine Sagnier, tak vážně nevím, proč na to ještě koukám. Ve druhé půlce přijde zajímavá zápletka a já čekal nějaké "flashbacky" a co a jak a tak podobně, ale ono nic. Prostě to skončí a to malé velké překvapení na závěr je další důvod, proč Ozona zlynčovat. Ticho po pěšině a ani smrt nebere. [květen 2005] (25.08.2005)

Zdánlivě fádní příběh spisovatelky "šedé myši" hledající inspiraci, protkaný příjemnou,slunnou, ale mysteriózní atmosférou. Věčně polonahá Ludivine Sagnier dodává elektrizující sexuální napětí a spolu s pocitem, že něco "visí ve vzduchu" dociluje synergického efektu tak, že i s minímálním tempem vybudí vaší pozornost. V momentě, kdy se vše vyhrotí si můžete zdánlivě oddychnout. Ale to pan Ozon nedovolí, naservíruje totiž rozuzlení hodné kvalitní kriminálky s prostorem pro vaši imaginaci. Zkrátka nic není tak, jak by se zprvu zdálo. (13.07.2011)

Ozon sa teda vie zahrávať s divákom...Za pomoci vynikajúcej práce kamery a hudobného backroundu vie vytvorit zvláštne napätie a atmosféru. A práve atmosféra "neistoty" je na tomto filme to najpôsobivejšie, spolu s výborným hereckým obsadením. Bazén je navonok jednoduchý až triviálny film, ktorý však mnoho skrýva "pod povrchom", ktorý vás núti premýšlať, ktorý vo vás každopádne vyvolé nejaké pocity a ktorý po produkcii len tak nevyšumí z hlavy. (15.09.2006)

Atmosférická hra s divákem od Francoise Ozona o jeho oblíbeném tématu - ženách. Tedy pouze zdánlivě. Mohlo by se zdát, že to celé bude o problémech s inspirací stárnoucí spisovatelky. Ovšem ke konci se snímek obrátí do zcela jiných žánrových vod. Jasný důkaz, že i na omezeném prostoru a s minimem herců lze za pomoci dobrých hereckých výkonů, kvalitního scénáře a nádherné kamery natočit snímek, který ve vás bude nějakou dobu rezonovat. Jako pomyslné třešínky na dortu jsou zde nádherná (a ve většině scén polonahá ) Ludivine Sagnier a krásně nejednoznačný závěr, který nechá interpretaci na vás samotných. (22.01.2007)