Oko

Mám problém s japonskými horory a jejich remaky. Jednoduše řečeno, nebojím se u nich. Ať jde např. o KRUH, nebo v tomto případě o THE EYE. Přitom nemohu říci, že by byly špatně natočeny. Právě naopak. Ale emocionálně mně prostě nedokáží správně vyburcovat. THE EYE má neotřelý, zajímavý příběh, který má ale jednu dost velkou vadu - dva nastavované konce, přičemž ten druhý je sice efektní, ale svým způsobem hodně trapný a kdyby tam vůbec nebyl, byl bych raději. Celkově jsem podle ohlasů čekal, že to bude větší bomba. A tím se vracím na začátek svýho komentáře... (01.07.2003)

Číňané se vlastně ani nemusejí moc snažit, aby mě vyděsili. Sami o sobě mi připadají strašidelní. Na Oko jsem se proto hodně těšil a chvíli jsem byl i spokojený. Do té doby, než hrdinka konečně "zaostřila" a tajemně mektající šmouhy se zkonkretizovaly do podoby špatně hrajících herců a úhledných trikových výjevů, které nejsou o nic děsivější než třeba Hledá se Nemo. Tou dobou jsem se silně nudil a ke konci na mě šlo spaní. To není pro horror dobrá vizitka, ne? 40 % (04.07.2005)

Môj problém s filmami o 'inom bytí' pretrváva od zhliadnutia 'The 6th Sense'. A 'The Eye' malo tú smolu, že u mňa prišlo na rad až po tom. Navyše okrem hudby a miestami slušne mrazivej atmosféri som to až tak nežral. (Tento krát) škoda, že Pang a Pang Chun si to nestrihli rovno do Hollywoodu. Ale spracovanie je na úrovni. 65%. (19.12.2007)

Napínavý mrazivý horůrek, který je hodně podobný Šestému smyslu. Nejdříve vás Oko potěší zajímavým příběhem a kvalitní hudbou a přes první "bu, bu, bu" se dostanete k několika skutečně mrazivým scénám. Hlavní představitelka je sympatická a svoji roli zvládá na výtečnou. V druhé polovině filmu úroveň Oka bohužel klesá. Než se prokoukáte k závěrečnému rozuzlení, strašidelné výjevy už začínají mírně nudit. Potom přijde vysvětlující a nezajímavý (i když logický) závěr číslo jedna a zbytečně efektní a příliš nelogický závěr číslo dvě. Avšak neváhejte, v první polovině filmu vás čekají skutečně mrazivé okamžiky. Nejpůsobivější scénou (neplést s hrůzostrašnou) je nepochybně "Zrcadlo". (19.05.2003)

Od dvou let slepá dívka Wong Mun má nyní možnost znovu vidět díky transplantaci rohovky a pochopitelně z toho má velkou radost, ale hned po sundání obvazů vídá podivné stíny a postavy a zjistí, že není v milostném dramatu o slepé ženě a hodném doktorovi, ale ve slušném duchařském hororu :). Už samotný námět je velmi zajímavý, protože Mun vůbec netuší, že stíny a divné postavy nepatří do běžného života a že je ostatní lidé nevidí, což se přes údiv nad mužem stojícím uprostřed dálnice dostane až k docela nepříjemným šokům typu zasednutí něčí židle, které se pak už jen stupňují. "Strašidelnost" tu obvykle probíhá klasickým lekacím způsobem za náhlého bafnutí a hlasitého zvuku, což sice funguje tak jak má, ale je to tak trochu laciné a nějaká trochu napínavější atmosféra v tom je jen v několika určitých scénách. Zápletka a její zpracování není nic extra převratného, ale zase si to ani nehraje na nějaký mocně strašidelný horor nebo na nějakou velkou pecku, takže trocha té jednoduchosti a docela ucházející herecké výkony tomu tak odpovídají. Naopak dokonce se ve filmu objeví i nějaké to překvapení jak pro hlavní hrdinku tak pro diváka a závěr filmu je docela zábavně napínavý i přes svou lehčí předvídatelnost. Takže jsem byla spokojená i po čtvrtém nebo kolikátém kouknutí. :) A tu titulkovou hudbu to mělo pěknou včetně i obrazové stránky :) (23.10.2010)