Věřte nevěřte

Perfektní seriál, na který jsem se díval jako malý a pěkně se při tom bál a nechodil do sklepa :D A vlastně pokud si ho i teď pustím večer a je tam nějaký strašidelnější díl, tak mám taky nahnáno. Oba moderátoři, kteří se po 1. sérii prohodili, jsou výborní a skvěle si hrajou se slovy. Po tolika letech jsem se na to zase začal dívat, navíc na youtube najdete všechny díly ze všech čtyř řad, takže doporučuju. Škoda, že jich není víc, ale musí být strašně těžký to pořád psát...100% (06.11.2012)

Kokoooos, to čo je? TOTO je kultové? Chápem, že ak na tom niekto v roku 1997 vyrastal, má pre to slabosť. Nostalgia je nostalgia. Ja sám som vyrastal na mnohých blbostiach a nedám na ne dopustiť, aj keď v kútiku duše si uvedomujem, že šlo o blbosti. Ale na tomto som nevyrastal a keď som to videl prvý raz ako dospelý chlap, fakt som sa nechytal. Ultra-nezáživná trištvrte hodina je plná krátkych mysterióznych "poviedok", ktoré sú mizerne nakrútené, napísané a zahraté, potom je tam moderátor v podaní mdlého Jonathana Frajesa, ktorého životnou rolou je Riker zo Star Trekov (nič proti, ako režisér hororového Star Treku: Prvého kontaktu podal Frakes výborný výkon) a ten mudruje o tom, že ktorý z daných neuveriteľných príbehov je inšpirovaný skutočnými udalosťami a ktorý je čisto fikciou scenáristov. No prisámvačku, to je teda rafinované! A na konci nám prezradí, čo je fikcia a čo pravda. Fakt straaašne zaujímavé. (09.09.2017)

Čtyři hvězdy zadány, ale pozor - nikoliv z nostalgie, tenhle seriál je fajn i v moderní době, i když zpracováním se může zdát lehce zaostalý. Vždycky mě bavilo tajemno a nadpřirozeno a tady se krom toho člověk dočká i speciální hry na hádání, co se stát mohlo a co ne (což je ovšem nejspíš i tak v rukou scénáristů). Večery v dětství strávené u TV s rodinou nad touhle klasikou se nezapomínají, stejně tak jako dva hlavní matadoři - Jonathan Frakes a James Brolin. Já měl vždycky radši Frakese. No dobrá, přiznávám, trošku jsem se s tou nostalgií rozjel, ovšem co v dnešní době takhle zajímavého a zároveň tak jednoduchého (je jen určitý počet duchařských historek, které budou zároveň na pokraji uvěření a napínavé) vzniká? (13.11.2010)

Nezapomenutelná klasika z dávných let, kdy jsem hádala, bála se a oddaně věřila. Úchvatná znělka s proslovem, Jonathan Frakes a podnětné příběhy se skvělou hudbou. Celý formát na mě dnes už vyznívá jinak. Zpracování a podstata příběhů se neustále opakuje dokola a tím se tak stávají lehce předvídatelnými a průměrnými, avšak stále dokáží i tak vzbudit pocity strachu. To však nedokáže nic změnit z mého prvotního "dětského" dojmu. Mám spousty oblíbených epizod, ale mezi mou nej patří "Creepy Comics" (Děsivý komiks). "Co ty na to Kipe, je to dost děsivé, už ses dost vyděsil Kipe, vyděsil jsem tě teď Kipéééé...?" :) (24.04.2011)

někdy mi vadilo, jak je příběh najednou utnutej skoro v půli a dál nic. prostě uprostřed klapky se rozhodli tenhle pitomej skeč ukončit a šli na kafe. jinak celkem pěkná tv hříčka, ale po nějaké době dost ztrácí na originalitě. ale Frakesovo uvádění e lepší jak od Brolina. hlavně tím, jak tam vždycky zapojí nějaký rčení typu "Myslíte, že je tento příběh pevný v kramflekách, nebo vás jen taháme za fusekli?" a ty jeho zábavný hračičky jsou taky dobrý. (16.01.2006)