Noc a mlha

To, na co by Hollywood - třeba takový Spielberg - potřeboval minimálně tříhodinovou stopáž, desítky miliónů dolarů a oscarové herce v hlavní roli, to zde zastoupí fotografie, záběry na přírodu, jednoduchá hudba a komentář. A výsledek není jen srovnatelný; je dokonce mnohem lepší. Noc a mlha je ve své jednoduchosti a přímočarosti tím nejsugestivnějším filmem o holocaustu, co jsem kdy viděl. Svou důležitostí a zásadností přesahuje hranice obyčejného filmu. Jeden z filmů, co by měl být povinně promítán. (03.11.2013)

To je nejpůsobivější dokument o koncentračních táborech, který jsem kdy viděl (i když chápu, že Šoa, Zapomenuté transporty etc. byly více o zachycení individuálních výpovědí). Velice sevřený, se strohým komentářem, který jen glosuje obraz, s působivou hudbou. Působí stále neobvykle moderně. Nezapomíná, že v pozadí stáli Němci, ale zdůrazňuje, že to byli lidé, tedy, že není jistota, že to zopakují někde a někdy nějací neněmci (což se již také v různém měřítku stalo). I zlý duch si vane, kudy chce. (15.05.2011)

Není to až tak zásadní dílo, jak se může podle zdejších komentářů zdát. Z informativního hlediska obvyklý dokument (nechci být cynický, ale nejsilnější jsou tu podle mě záběry na latrinu, nebo hromadu hřebenů...; vyhublá či spálená těla se objevují i v mnoha dalších dokumentech, což jim - bohužel - ubírá na naléhavosti), který je však působivý tím, že konstatuje fakta bez přehnaného konkrétního obviňování, čímž dává jasně najevo, že tahle zvěrstva nezpůsobilo pár jasně oddělitelných kreatur, ale lidé... (09.01.2008)

Nekompromisní a nevybíravý pohled na zrůdnost koncentračních táborů je jedním z nejotevřenějších dokumentů, který se nebránil zobrazit i pravdivě šokující fakta. Resnais prokládá černobílé nacistické záběry s barevnými pohledy na opuštěné baráky v Auschwitzu a ptá se po příčinách (aktérech) tohoto nelidského soukolí. Prostřednictvím vypravěče Michela Bouqueta se dozvídáme o ďábelsky propracovaném systému koncentráků, jenž pro vězně tvořily drastický svět ve světě, přesněji peklo na zemi. I dnes působí fotografie na vyhublé kostry zajatců či masové hroby doslova příšerně. Nedivím se, že deset let od skončení druhé světové války vyvolal tento dokument u řady lidí odmítavý postoj. Mnoho z nich totiž stále netušilo, jaká zvěrstva museli podstoupit mnozí z nás. (30.01.2005)

Mrazivý dokument, jeden z prvých o holokauste. Šokujúce a drsné zábery dopĺňa unikátny komentár s prenikavým, až básnickým, melancholickým pátosom. Je zaujímavé vidieť ako Resnais už v roku 1955 využíva progresívne zábery kamery, či dlhé tzv. nájazdy s kamerou ako napríklad ten pozdĺž kremačných pecí. A aj keď dnes sú už viaceré informácie z tohto filmu vyvrátené, nič to neznižuje z jeho kvality a výpovednej hodnoty o jednom z najväčších zverstiev v histórii ľudstva. Pôsobivý a silný dokument, ktorý by mal byť, s určitým doplňujúcim výkladom, povinne premietaný v školách. (19.12.2011)