Reklama

Reklama

Poslední dílo skandálního filmaře Piera Paola Pasoliniho je inspirováno románem markýze de Sade, přemísťuje ovšem děj do fašistické Itálie. Čtveřice vysoce postavených mužů si přiveze do paláce skupinu chlapců a dívek, kteří jim po následujících několik měsíců budou pod taktovkou čtyř prostitutek sloužit jako prostředníci k naplnění všech rozkoší - včetně těch nejzvrácenějších! Absolutní moc, kterou nad svými obětmi mají, je vede až k samé hranici únosnosti, za níž už se ztrácí veškerá lidskost a zbývá jen syrová brutalita a perverze… (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (747)

lamps 

všechny recenze uživatele

Film morálně spletitý jako osobnost jeho provokativního tvůrce - lze ho snadno zavrhnout pro kýženou skandálnost a zobrazování společenských tabu, těžší je ho přijmout jako neskrývanou satiru, která mnohem více zesměšňuje než samoúčelně šokuje. Nedívá se na to dobře a Pasolini skutečně atakuje ty nejnižší lidské pudy, ale činí tak s nezpochybnitelnou uvědomělostí a v rámci neustálého podrývání výchozí interpretace - čtyři magoři se uspokojují absolutní mocí a proměňují své vězně ve zvířata. Námět na pomezí renesance (Danteho schéma Pekla, architektonický ráz vily) a moderní hrozby fašismu a konzumerismu totiž dělá zvířata ze samotných mocipánů, kteří nikdy k uspokojení nedojdou a jednají směšně vůči sami sobě, zatímco převážně anonymní oběti jsou poslušnou spotřební masou a ohroženou budoucností lidstva. S tím souvisí fakt, že Saló vlastně není vůbec psychologické - od všech postav si musíme držet odstup a v závěrečné šmírovací fázi je divákovi jasně dáno najevo, že to on provozuje nevědomky voyerismus a sám čerpá, byť i nevědomky, potěšení z šokujících a symbolických výjevů. Je to vlastně dokonalý 'loutkový' film, kde je vše sestaveno ve prospěch samotného sdělení, a zkrátka se to nesmí brát smrtelně vážně. Samozřejmě bych se na to znovu jen tak nepodival a to schéma se občas utápí v mechaničnosti, ale z pohledu nátlaku na diváka a vyvolání názorové odezvy tohle kontroverzní dílo zkrátka nemá moc konkurenci. ()

Dan9K 

všechny recenze uživatele

Tak především je to první a poslední film Piera Paola Pasoliniho, který nevypadá, jako bych ho natočil já. Zápletka Sala měla v mých očích potenciál stát se dokonale ujetým psychothrillerem, což se nezdařilo. Psychika obětí byla až trestuhodně opomíjena. Možná chtěl režisér docílit větší odosobněnosti, což sice asi chápu proč, ale mě to pak nechává lhostejným. Film nás téměř vůbec nezavede k rozhovorům mezi mladé nešťastníky a pro diváka se tak stávají jen politováníhodnými troskami, ke kterým necítíme žádné pouto, leda tak založené na jejich vzhledu. Co se týče oněch proklamovaných nechutností, celkem na mě zafungovala scéna s jezením exkrementu, kdy jsem si říkal, že ten chleba s medem, co zrovna jím, nebyl nejlepší nápad. Závěr s umělými penisy byl ale o ničem. Když už chtěl Pier šokovat, mohl zajít do větších detailů a dávkovat s pořádnou kadencí. Takhle zůstává na půli cesty, neotrlé odradí a ty úchylné neuspokojí. Celkově je to jistě zajímavý snímek, zároveň je to první Pasoliniho film, ve kterém můžu bez ostychu pochválit herecké výkony, zejména Alda Vallettiho v roli prezidenta. Nicméně zvěsti o perverznostech nakonec předčily skutečnost, což se ale ostatně dalo trochu čekat. ()

Reklama

TheRaven 

všechny recenze uživatele

Saló je dalším filmem, který jsem zhlédnul na své cestě tvorbou Piera Paola Pasoliniho, který se pomalu, ale jistě stává mým oblíbeným režisérem. Tento film je velice těžko hodnotitelný a hlavně dosti rozporuplný, jak je vidět na zdejších komentářích. Abych řekl pravdu, podle místních ohlasů jsem čekal ještě něco horšího. Objeví se zde sice mnoho nechutností, ale ty mají své opodstatnění. Zasazení děje do doby Druhé světové války má svůj význam, který není třeba více rozvádět, protože se objevuje v jiných komentářích. Ale to není vše. Pasolini se opět snaží prolamovat tabu společnosti, i když opravdu trochu silnější formou. Důležité je také vzbudit určitý pocit a to se povedlo dokonale. Ať je to maximální zhnusení nebo úžas, nikoho tento film nenechá chladným, a kdo ho viděl, už jen tak nezapomene a jméno Pasolini si bude pamatovat. Se svým hodnocením opravdu velice váhám. Tři hvězdičky mi připadají málo, pět si dát nedovolím. Zůstanu tedy u čtyř, které považuji za přiměřené. ()

Lateef 

všechny recenze uživatele

Film zasazený do fašistické Itálie koncem druhé světové války ukazuje šokující formou absolutní zvrhlost tzv. střední třídy, společnosti navenek vlídné, ale uvnitř naprosto zvrácené...Obsah filmu je to nejúchylnější, nejbizarnější a nejotřesnější, co jsem měl čest kdy vidět...A v žádném případě nedoporučuji slabším povahám a mladistvím...jedna hvězdička za hudbu a druhá asi za to, že svým způsobem by to mohla být metafora k těm nejzvrhlejším lidským choutkám...kdybych měl hodnotit obsah filmu, dávám okamžitě odpad!!!!!!!!! ()

juta 

všechny recenze uživatele

Nelibuju si ve zvrácenostech, takže nedokážu tento snímek pořádně ocenit. Pustil jsem si ho hlavně díky nálepce "nejzakazovanější film". Tak jsem byl zvědavý, co se pod tímto už pochybným názvem schovává. Film vás dokáže trochu psychicky zdeptat, díky čemuž si odpad rozhodně nezaslouží. Právě kvůli tomu, že ve vás dokáže vyvolat určité emoce, tak se stojí za to se na tuhle malinkou "zvrácenost" podívat. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (15)

  • Saló sa umiestnilo na vrchole rebríčka "Filmy, ktoré šokovali svet" slovenského časopisu FilmMax. (ash99)
  • Pier Paolo Pasolini se dění po uvedeni filmu nedožil, zemřel v noci z 1. na 2. listopadu 1975, kdy byl brutálně ubit holí a přejet automobilem na fotbalovém hřišti v Ostii. Stalo se tak po hádce s Pinem Pelosim, mladým prostitutem, s kterým chtěl Pasolini navázat kontakt. Skutečná příčina vraždy však nebyla nikdy vyjasněna. (Zdroj: Daniel Molitor)
  • Děj celého filmu je rozdělen do kruhů Dantova „Pekla“. Jako první je „předpeklí“, kde se představuje čtveřice představitelů moci. Po předpeklí totiž následuje „kruh posedlostí“, kde jsou sexuální zvrácenosti, pořádají se zvrácené svatby a nejrůznější perverzity. Oběti jsou zbavovány vlastní vůle a zachází se s nimi jako s pouhými loutkami na hraní. Sebemenší prohřešek je krutě trestán. Po kruhu posedlostí následuje „kruh výkalů“. Vše je přípravou na úplné vyvrcholení, čímž má být poslední kruh, který je nazván „kruh krve“. Nastává skutečné peklo. I zde je určitá souvislost s de Sadovým románem, kde jsou oběti během posledních dvou vyprávění mučeni a popravováni. Pasolini nechal vyprávět dvě prostitutky a poslední dějství ponechal bez příběhů. (Zdroj: Daniel Molitor)

Související novinky

12. Seminář archivniho filmu: Marco Ferreri

12. Seminář archivniho filmu: Marco Ferreri

17.04.2010

12. ročník tradiční akce proběhne v Uh. Hradišti 7. - 9. května a přiblíží u nás až na výjimky vesměs neznámou tvorbu slavného italského režiséra Marca Ferreriho, který v mnoha ohledech bořil… (více)

Reklama

Reklama