Fádní odpoledne

Do perliček na dně se Fádní dopoledne už nevešlo, a to je škoda, byla by to perlička z nejlesklejších. Passer dokázal geniálně, s úžasním vcítěním se do běžného člověka, natočit film plný pochopení, smutný, humorný, poetický a hlavně nesmírně pravdivý... Postavy jsou naprosto uvěřitelné, je vidět, že neherci uměli zahrát sami sebe, film má podle mě (i když jsem dobu nezažil) téměř dokumentární hodnotu - o nás Češích, našich hospodách, našich pábitelích, o všednosti, fotbale a pomalém, ale nezadržitelném plynutí lidského života a času, toho vypoví mnoho, možná skoro vše... (11.05.2009)

Krátká povídka od Bohumila Hrabala v režii Ivana Passera, která nemá příliš čím zaujmout. Štamgasti kecají o fotbalu, vrchního otravuje mladý muž, který místo fotbalu je v hospodě,  pije jedno pivo za druhým a přitom si čte knížku a postarší ženy, které mastí karty a zároveň si do toho prozpěvují. Toť vše. Pro mě nejzábavnější byl asi zanícený hospodský čtenář, jenž vytáčí hostinského, ale i to bylo prostě málo, ačkoli se jedná jen o 14 minutový snímek. (31.01.2024)

Jediný krátkometrážní film, který kdy Ivan Passer jako režisér udělal byl právě tento. Sledujeme dobu, kdy ještě nemuseli rozezlení fanoušci po fotbale rozkopat výlohy, ale pošlapali si vlastní kabát. Dnešní divák bude asi hledět s údivem i na hospodské návštěvnice postaršího věku, které si navíc prozpěvují. Na druhé straně je to pořád jen vzdálené různorodé společnosti. Toto je typická pražská hospoda a obyvatelé, včetně řečí, které vedou, ale zbytku republiky bude Fádní odpoledne možná trochu vzdálené. (28.06.2023)

Můj dvoustý komentář. Ten by měl být tedy výživný. Ale nebude: toto je jeden z mála filmů, kde neudělím žádné hodnocení - pět hvězdiček považuji za přehnané, jednu taktéž a průměrné tři neřeknou vůbec nic. Slovně bych film zhodnotil jako něco, na co se čtvrt hodiny příjemně koukalo, ale že bych si to musel střihnout víc jak jednou, to ani náhodou. Malé, ušmudlané, lehce zasmrádlé, prostě naše - buřty, pivo a nenávist. Film vhodný pro ty, kteří pobývají dlouhodobě v zahraničí a chtějí si osvěžit vzpomínky na rodnou hroudu. (26.05.2011)

Víceméně kratičká povídka o fotbalu, ženách a spropitném, jedno nudné nedělní odpoledne v předměstské hospodě IV.cenové skupiny. Všechny herci kteří zde vystupovali, byli víceméně neherci a krom nich jsem tady postřehla i samotného Bohumila Hrabala. Mistrovský krátký film se skvělou kamerou Jaroslava Kučery, byl natočen právě podle povídky Bohumila Hrabala a patří tematicky k celovečernímu filmu Perličky na dně - manifestu české nové vlny - kam se však nakonec nedostal. Snímek tedy Passerův debut, zároveň získal i množství ocenění na mezinárodních festivalech (Mannheim, Locarno) a zajistil režisérovi Passerovi (autor filmu Intimní osvětlení, uvedený v našem FK na podzim) slávu a respekt na filmařském poli. Škoda že to bylo tak kratičké, neboť bych se nato vydržel dívat klidně i celou hodinu. (11.03.2007)