Reklama

Reklama

Hříšní lidé města pražského

(seriál)
  • Velká Británie The Sinful People of Prague
TV spot 16
Československo, (1968–1969), 10 h 25 min (Minutáž: 38–54 min)

Předloha:

Jiří Marek (povídka)

Scénář:

Jiří Sequens st.

Kamera:

Miloslav Harvan

Hrají:

Jaroslav Marvan, Josef Bláha, Josef Vinklář, František Filipovský, Gustav Nezval, Helena Růžičková, Luba Skořepová, Jaroslav Mareš, Jaroslav Raušer (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

Třináctidílný seriál kriminálních případů ze třicátých let 20. století podle povídek Jiřího Marka. Pražská "mordparta" policejního rady Vacátka bojuje s podsvětím. Ani ten nejrafinovanější zločinec nemá šanci uniknout dedukčním schopnostem inspektorů Mrázka (František Filipovský), Brůžka (Josef Bláha) a Boušeho (Josef Vinklář). Jejich práci si ze svého postu kriminálního rady hlídá Karel Vacátko (Jaroslav Marvan). Se stejným obsazením vznikly v letech 1970 - 71 čtyři celovečerní filmy - Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior a Smrt černého krále. V roce 1986 byl jako volné pokračování natočen seriál Panoptikum Města pražského. (mibara)

(více)

Videa (20)

TV spot 16

Recenze (273)

vyfuk 

všechny recenze uživatele

Legenda se krátce vrací. Kult českého krimi v čele s radou Vacátkem se mi prezentují po mnoha letech. Mé vzpomínky byly dost zabarvené tím, jak je tato věc vlastně kultovní a bezchybná. A popravdě, ano sice tento seriál má své nepopiratelné kvality, ale osobně musím říci, že vzpomínky byly lepší než realita. Oproti třeba nedávným Četnickým humoreskám se zde nedočkáme nějakého většího vztahu na osobní rovině s postavami, na kterých se v Četnických hlavně v posledních dílech stavělo silně primárně. Zde se k tomu nejvíce přiblížíme, když Vinklář zuří kvůli stopám karibu a v pozdějších dílech nečekaně, kdy celá epizoda je v režii Filipovského a podobně. Je v celku i zajímavé, jak od devátého dílu do konce se protáhne zajímavě minutáž a hlavně se dočkáme i více psychologických dílů. To je velmi podstatné, protože se na to hraje právě ve Hře, Kaprově smrti, která se zdá, že není vůbec o našich tradičních hrdinech, ale ukáže se, že jde o absurdní kumšt nebo i pokud jde o finální Svědomí, ve kterém se dost staví na hudebním podkresu nechtěného a strašného osudu jedné ženy. I když trochu otravného, to ano. Mým osobním vrcholem jsou nejdelší Turecké náušnice, které se nakonec ukáží až primitivně jednoduché v závěru a stejně tak tím geniální. Smutným opakem je ale i tak relativně nemalé množství epizod, které jsou dle mého relativně duté a nějak bez pointy a krimi nádechu. Obecně vzato jsou vzpomínky na tento seriál o trochu lepší než realita. V ní vidím seriál trochu více kriticky. Stále velmi rád, ale trochu hůře než dříve. ()

kiddo 

všechny recenze uživatele

Hele, já to chápu, dobová tvůrčí omezení, stylizace daná úhlem pohledu postav a jádyjádyjáda, jenže já prostě mám tak nějak celkově dost silný problém chápat Hříšné lidi jako projekt vymykající se nejenom Sequensově tvorbě, ale komoušským nalejvárnám obecně. Naopak, svým důrazem na fízlovské zájmy a autoritu opravňující dneska naprosto nepřípustné policejní praktiky mi připadají vcelku příznační. ()

Reklama

Phobia 

všechny recenze uživatele

Oblíbený seriál mého dětství s přehršlí známých českých herců, nádhernou prvorepublikovou atmosférou a úžasně výraznou znělkou:-). Včera jsem se nachomýtla k repríze a poněkud nemile mě překvapilo řešení zápletky první epizody. Následují SPOILERY, tak to nečtěte, jestli nechcete přijít o překvapení;-). Dedukce rady Vacátka je obdivuhodná - oběť, precizně klepnutá kladivem, ležela v pečlivě zastlané posteli, čili pachatelem MUSELA být žena (mezi námi, většina žen by kladivem ublížila spíše sobě a k vraždě by tedy volila menší, lehčí nástroj - třeba nůž). Svědkyně si vzpomene na doprovod zabitého děduly - padesátnici, blondýnu při těle. A hle, rada Vacátko se ihned vytasí s jedinou fotkou podezřelé, jiná oplácaná blondýna asi v Praze tou dobou neexistovala. Svědkyně při pohledu na obrázek váhá, přesto se jí policejní rada chytře ptá, jestli si je zcela jistá totožností podezřelé a najednou dostává přesvědčeně kladnou odpověď. Podezřelou neměl rád psík zavražděného, když na ni tedy po chvíli zaštěká policejní čivava, je to důkaz nad důkazy o vině! Podezřelá je navíc kráva na entou, ukradne desítky tisíc, zahodí důkazy do Vltavy, ale starou sukni zašplíchanou od krve strčí do čistírny! Opomenutí je nesmírně věrohodně vysvětleno lakotou vražedkyně - ta se pochopitelně okamžitě složí, místo aby tvrdila, že např. stahovala králíka (expertíza krve by tou dobou asi nebyla kdovíjak na úrovni). V podobném stylu díl doklopýtal až do úsměvného závěru a notně ukrojil z glorioly seriálu. No, ještě si pár epizod zopáknu, než sestřelím hvězdičku, třeba to nebude samý bůžek ve stroji;-). EDIT: OMG - ty "promyšlené akce" při zatýkání, ty následné upískané honičky neschopných policajtů... Čtvrtou hvězdičku vážně ponechávám jen z nostalgie a úcty k hercům. 70% ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepších českých seriálů všech dob s neopakovatelnou, překrásnou atmosférou, příjemným a milým humorem, sympatickými detektivními zápletkami a hlavně s excelentními hereckými výkony nejen pánů ze čtyřky (ačkoliv těch zejména) a samozřejmě legendární hudbou. Úžasná je též výprava a čas seriálu rozhodně neuškodil, ba přesně naopak! Tady je plné hodnocení jenom zasloužené. 100%. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Absolútne dokonalá atmosféra starej Prahy a jej Genia loci. Možno najlepší kriminálny seriál, aký bol v našich končinách kedy natočený. Lenže rovnako, ako v každom seriály (aj v Colombovi), sú proste niektoré diely slabšie a niektoré zločiny menej zaujímavé. To je ale vec vkusu a úlohou tvorcov je zaujať čo najväčší počet televíznych divákov, takže to nepovažujem vlastne ani za zápor. Seriál sa nevyhýba humoru, čo jeho výrazné plus a najpádnejší dôvod, prečo je neopozerateľný. ()

Galerie (301)

Zajímavosti (79)

  • V seriálu si zahrál i známý bernardýn z mikrokomedie Bohouš (1968). (M.B)
  • Osud Jedové chýše byl zpečetěn někdy na přelomu 19. a 20. století, kdy ji okupoval německý Burschenschaft. Vznikl zde i nevěstinec. Stavení začalo chátrat. Před svou smrtí v roce 1927 ho zakoupil Antonín Heveroch, český psychiatr a neurolog, aby po jejím zbourání mohl rozšířit sanatorium pro duševně choré. (Zdroj: Jaroslav Šerák) (Cucina_Rc)
  • Skladatel Zdeněk Liška v tomto díle využívá zcela mimořádné spojení netradičních hudebních nástrojů jako je marimba, celesta, zvony a cembalo. Výsledný zvuk geniálně evokuje loretánskou zvonkohru, u které se odehrává část děje. (Skladatel)

Reklama

Reklama