Režie:
Karel SmyczekScénář:
Ondřej VogeltanzKamera:
Martin ŠecHudba:
Petr HapkaHrají:
Adam Novák, Jaroslav Pauer, Jan Müller, Štěpán Benyovszký, Jan Brynych, Sandra Nováková, Dagmar Havlová, Oldřich Navrátil, Jakub Hladík, Jiří Strach (více)Epizody(6)
-
Pěkné vysvědčení (E01)
-
Andělíček policajt (E02)
-
Vypouštění draka (E03)
-
Pokoj lidem dobré vůle (E04)
-
Cirkus svět (E05)
-
Cesta do Indie a zpět (E06)
Obsahy(1)
Ihned od své premiéry v roce 1994 uchvátil malé i starší diváky seriál na motivy Poláčkovy prózy, v němž režisér K. Smyczek spolu se scenáristou O. Vogeltanzem vytvořili prvorepublikovou atmosféru jednoho malého městečka s jejími dobrosrdečnými, zábavnými, ale i závistivými, pomlouvačnými a mnohdy komickými obyvateli. Svět viděný očima Péti, žáka čtvrté třídy (A. Novák) líčí rodinu – maminku s její vždy láskyplně otevřenou náručí (D. Veškrnová), přísného, leč spravedlivě trestajícího tatínka (O. Navrátil), i chytrého bratra Láďu (J. Strach). Především je to ale svět plný dobrodružství a rošťáren Péti a jeho čtyř kamarádů... (Česká televize)
(více)Recenze (441)
My hoši, co spolu chodíme... tak tahle věta mě pronásledovala pěkně dlouho. Ale jen proto, že můj mladší bratr tenhle seriál omílal na videokazetě tak dlouho, až jsem z toho málem zcvoknul. (No dobře, přestal s tím trochu pozdě...) Zpracování je to jistě hezké a srozumitelné, nicméně největším kladem nejsou hlavní postavy pěti kamarádů, ale vedlejší postavy jako pan Fajst nebo strejda Vařecha (nezapomenutelný Petr Nárožný). ()
Velmi povedená seriálová adaptace jazykově hravé knihy Karla Poláčka. Jazykovou složku, která humoristickému románu vévodí, se dokonce podařilo obstojně přenést do televizního zpracování, navíc ten hřejivý milý duch knihy je také zachován, Karla Smyczeka skutečně osvítila šťastná hvězda... Jeho ruku vedla i při výběru a práci s dětskými herci, na kterých úspěch televizní adaptace stojí (zvláště představitele Petra Bajzy, který tu šťastně alternuje i Poláčkova nepřekonatelného glosujícího vypravěče) i herců dospělých (především impulsivní herecký výkon Oldřicha Navrátila v roli cholerického otce Bajzy, ale i jiní...). Pokud bych měl k něčemu výhrady, pak leda k zvolené scénické hudbě Petra Hapky, použitý dominující saxofon mi k duchu Poláčkovy předlohy příliš nesedí, ústřední (hvízdací) melodie je ale vícenež povedená a celkový dojem vyvažuje... Bylo nás pět zkrátka navazuje na to nejlepší z československé seriálové školy reprezentované takovými jmény, jako byli František Filip, Václav Vorlíček či Jindřich Polák. A nyní k nim patří tedy i Karel Smyczek... ,,My hoši, co spolu chodíme, ..." ()
Jeden z mých nejoblíbenějších českých seriálů podle mé nejoblíbenější knížky z dětství. Poetika maloměsta i poťouchlí maloměšťáci, hravé příhody malých rošťáků a především výborní herci, jak dospělí profesionálové, tak i samotné děti (narozdíl od současných dětských rádoby herců). Režisér výborně přenesl z knihy atmosféru i jazyk, takže tu není nic, co bych mohla tomuto zpracování vtyknout. (A především je tu Adam, moje dětská láska). ()
Jeden z nejlepších seriálů, které jsem v Tv viděla. Často se k němu vracíme. Výborně zpracovaný Poláček, skvělé herecké obsazení hlavně dětských rolí, trefně vykreslená atmosféra první republiky. Seriál je nostalgický, dramatický, ale také velmi vtipný, v tomto směru je vše vyrovnané a celkově vás seriál chytne za srdce a nepustí. ()
"Jen počkej, Rampepurdo rampepurďácká!" a další hlášky stojí nejen za přečtení velmi kvalitní knižní předlohy, která mě po letech odkládání četby velice příjemně překvapila, ale jsou to také úžasně zahrané charaktery jednotlivých postav. To vše by se ovšem nezdařilo, nebýt pečlivého, citlivého a vtipného vedení režiséra Smyczka. Tento geniální režisér s vybroušeným humorem zůstal do dnešních dob nepochopitelně přehlížen..Stále doufám, že si tohoto prohřešku někdo všimne, ale asi marně..? ()
Galerie (43)
Photo © Česká televize / Jaroslav Trousil
Zajímavosti (30)
- Seriál se odehrává v roce 1929 a v seriálu se objevuje logo firmy ALPA. Typické modrožluté logo však firma začala používat až v roce 1930. (Nptoh)
- Hlas, ktorý nahovoril Filmový týždenník, patrí Karlovi Čáslavskému. (Gareth_Jones)
- Při odjezdu chlapců do Indie a slovech Pepka Zilvara (Jan Müller) "A just nepozdravíme a až se nás někdo zeptá čí jsme, tak řekneme, že vaši příbuzní" můžeme v pozadí na balkoně zahlédnout modrou, umělohmotnou dětskou židli. (Reyak)
Reklama