Pánico

Raritní, ale jinak docela zajímavý povídkový film (horor) z mexické produkce, která byla v tý době na vysoké úrovni. Malý spoiler, bez kterého to asi nepůjde. 1. povídka : je zároveň nejkratší, má asi jen 18 min. Ale to, co se zde odehrálo, mě celkem slušně odrovnalo. Mladá žena, trpící nějakým stihomanem prchá přes les s čarodějnicí za zadkem v prudkém pronásledování, která jak smyslu zbavená kolem sebe mává dlouhým ostrým nožem a chce ji zabít! Je to dobrá haluz, člověk vůbec nic nechápe a jen se ptá, proč mladá žena vůbec běží a proč ji pronásleduje ona čarodějnice (?) a kdo jsou ti tři mladíci, které mladá žena kolem sebe stále všude vidí (tam možná hrálo roli to znásilnění, které si teď zpětně vybavuje). Krátká část bez jediného dialogu, obě jsou němé, ale všechny ty grimasy, výkřiky, prapodivné zvuky, děsivé ozvěny atd. To byla atmosferická krása, parádní filmařina! 2. povídka : Dva muži prchají odněkud před rychle se šířící epidemií, poté co pohřbili nějakou mladou ženu, ke které oba citově vzplanuli, opouštějí tuto hrůzostrašnou oblast, nasedají do kánoe a hledají nové útočiště. Nicméně v mysli jednoho muže se odehrávají podivné věci (snad nějaké výčitky svědomí), všude kolem sebe vidí onu pohřbenou ženu (v šikovných flashbacích), později se dostanou v bažině do ostrého boje, kdy jeden z nich v sebeobraně a víceméně omylem zabije svého kamaráda. Teď ten, který zbyl, zažívá sám opuštěn v džungli ukrutné psychické utrpení, později se dostaví halucinace. Pohřbívá muže, kterého zabil, nicméně je on opravdu mrtvý? Přeživší muž začne mít nyní podivné sny, kdy vidí mrtvého muže, který ho stále sleduje a pronásleduje, proto ho tedy vykope, pak zas zakope, povídá si s ním a tak pořád dokola. Této opět velice dobré atmosferické povídce opět dominují všechny ty divné zvuky, hudba jako taková a především herecké výkony obou zúčastněných. Přeživší muž, dalo by se říct, že do své úlohy dal naprosto vše, z jeho výrazu to bylo ostatně patrné. Konec je dost neobvyklý, ale stále parádní. 3. povídka : mě oslovila nejmíň, ale neříkám, že byla špatná, byla to spíše černá komedie, zde už nebylo tolik napětí ani tak dobrý hudební doprovod. Vědec se svou kočkou požijí zcela náhodou nějaké chemikálie, tato kapalina dá obětím mrtvolný vzhled, ale divák se velmi rychle dozví, že obě oběti jsou živé, ve skutečnosti jde pouze o ochrnutí. Manželka vědce a rodinný lékař nicméně konstatují smrt, poté co nemohou najít puls. Co teď? Vědec teď leží nehybně v rakvi, všichni kolem něho ho oplakávají, sem tam mrkne, jinak opravdu dobré výkony. Nikdo nic nepozná. Teď má být vědec pohřben, stále jsem si ale kladl otázku, může se zavčas vědec probudit z ochrnutí a vyhnout se tak pohřbení zaživa? Důležitou roli zde hrála stále kočka, ochrnutí postupně zanikalo, ale on stále nebyl s to vstát a odejít..Konec této poslední povídky je opravdu tragikomický, to byste nikdy nečekali:-)! 1-3*, 2-4* a 3-2*. Celkem slušný průměr. (01.09.2010)

Možno to bola momentálna filmová radosť, možno som pri sledovaní celkom prepadla čaru neoprášeným snímkom, ale z tohto naivného diela so starou už zaschlou naivitou , kedy obraz a hudba vyvrábali film ma bez mučenia dostalo ku zverejnenému hodnoteniu. (14.08.2013)

Tři povídky spojuje hlavní motiv - smrt. První, Panika, je surrealistickým příběhem mladé ženy, kterou pronásledují její běsy. Poetická kamera, především záběry přírody, lahodí oku. Výborná klasická hudba navozuje napětí a tísnivou atmosféru. Je téměř beze slov a klidně by se obešla bez vysvětlujícího dovětku. Ve druhé povídce, Samota, odcházejí dva muži, přátelé, z vesnice, když pohřbili ženu, která byla manželkou jednoho z nich. Odjíždějí na kánoi, ta se však, jakmile usnou, s nimi v proudu převrhne. Jsou vydáni džungli a bažinám napospas a k tomu ještě začnou vyplouvat temná tajemství. Třetí, Úzkost, je o vědci, který se stane obětí svého objevu. Je černohumorná a možná inspirovaná povídkami E. A. Poa - Předčasný pohřeb a Černý kocour. Devizou jsou krásné ženy, byť se nesvlékají. Za mne spokojenost, dnes ocení více asi sběratelé. (04.12.2022)

Prapodivná mexikánská směs tří povídek. Obsah jednotlivých kusů popsal dopodbobra Karlos80. První je nejslabší a nejprůhlednější, naštěstí netrvá dlouho a po necelých dvaceti minutkách je to honění po lese ukončené. Doporučuji přeskočit, o nic nepřijdete. Druhá povídka je zajímavé zombie psycho (že to nejde? tak se podívejte), i když by zasloužilo malinko prostříhat. Třetí kousek je ale úplně něco jiného, černohumorná povídka ve stylu Roalda Dahla s celkem nečekaným koncem (tipoval jsem několik možných, ale tohle mě prostě nenapadlo). Nejlepší scéna: Určitě konec třetí povídky. (29.05.2014)

Tajuplné vyprávění ve třech povídkách. Konec té třetí je nejlepší.(50%) (05.11.2022)