De wisselwachter
Obsahy(1)
Elegantní Francouzka náhodou vystoupí z vlaku a uvízne uprostřed skotské vysočiny, kde vede osamělý a prostý život holandský výhybkář. Přijde zima a dvojice se octne v ještě větší izolaci než dosud. Postrádá společnou řeč a postupně začne hrát tichou vzájemnou hru, připomínající rituál namlouvání. Rafinovaná žena velkého světa se snaží svést svého tichého společníka, který nikdy nedává najevo žádné emoce. Nakonec se ale sama stane zajatkyní jeho probuzené vášně... Stelling se nesnaží o realismus, pouze zkoumá podstatu užívání a zneužívání moci. Jeho snímek je ale sdělný a přístupný také širšímu publiku. Strhující herecké výkony vytvářejí pozoruhodné, téměř klaustrofobní napětí, film ale přesto nepostrádá humor. (Febiofest)
(více)Recenze (2)
Jedná se o nízkorozpočtový jednoduchý snímek, na kterém není zajímavého vůbec nic. Popisuje jak žena vystoupí omylem z vlaku na hradle či nějaké zapomenuté stanici, kde pak žije asi rok s výhybkářem a pak zase odjede. ()
Filmová poezie obrazu, zvuku, atmosféry a jemného přediva mezi mužem a ženou na pozadí měnících se ročních období. Jeden z těch nejlepších ne-mluvných filmů (obě hlavní postavy hovoří jinými jazyky, takže se komunikace musí odvíjet jinými cestami). Dvě ztracené duše obklopené panenskou přírodou (horské údolí) v rituálu poznávání a namlouvání, Adam a Eva zase na chvíli spolu. Civilizace (ona - dle indicií inteligentní žena z města) versus příroda (on - prostý výhybkář bez vzdělání žijící v souladu s přírodním cyklem a nepříliš zaplněným jízdním řádem). Zápletka podružná (ona omylem vystoupí kdesi, kde lišky dávají dobrou noc a vlaky jezdí jednou za uherský rok), podstatné jen obrazy, rituály a čas. Happy end ale nečekejte, návrat k rajskému stavu jak známo již není možný. PS: Na projekci (v rámci Febiofestu) se jakási divačka (středního věku) zeptala přítomného režiséra stylem "What´s the message" toho filmu... No... Pan režisér Stelling byl gentleman a s lehkým úsměvem (i když evidentně pobaveně) se pokusil oné dámě naznačit, že ne každý film musí obsahovat "ňákou message" a to, co vidíme na plátně, může být v podstatě jen polovina výsledku - tu druhou si vytváří každý divák sám (svým vnímáním, prožitím a interpretací viděného). Tolik asi i k jednomu podobnému komentáři tady na csfd. ()
Galerie (2)
Photo © Concorde Film
Reklama