Ostermanův víkend

"Pravda je lež, na kterou se nepřišlo." Poslední Peckinpahův snímek je takový nějaký celý zvláštní. Krom jeho "trademarkových" zpomalovaček z toho není nijak cítit jeho rukopis. Již jen to, že si vybral k adaptaci politicko-špionážní román Roberta Ludluma je celkem překvapivé. Obsazení, jakkoli z dnešního pohledu béčkové, bylo v době uvedení rozhodně ještě kvalitní. Ovšem nikdo nic nepředvede. A Jan Tříska je tu již tradičně v roli, která je stejně spíše do počtu. Až do scény před lednicí je to v zásadě dobrý normální film, byť žádný zázrak. Ovšem po tom je to takové... Inu, prostě zvláštní. Navíc kazí celkový dojem neskonale špatně použitá, a po chvíli spolehlivě iritující, typicky osmdesátková hudba. Výsledný dojem je tedy poněkud rozpačitý. Takové béčko, které přitom béčkem vůbec není. Ostermanův víkend není ani dobrý, ani špatný a již vůbec ne průměrný. Nic na co byste vzpomínali či se k tomu vraceli, ale přesto ve vás něco zanechá. Je prostě zvláštní. (04.01.2008)

Na Ostermanův víkend mě nalákal ten naprosto cool americký plakát, aniž bych věděl, co mám vlastně čekat. A chápu, proč je poslední snímek Sama Peckinpaha vnímán tak rozporuplně. Je mírně znát ten produkční chaos, co natáčení doprovázel, ale mně se přesto líbil. Scénář a gradace děje fungují, hudba Lalo Schifrina baví a to herecké obsazení je velice zajímavé - John Hurt se překonává, Craig T. Nelson překvapuje a jindy excentrický Dennis Hopper je zde nezvykle v nejvíc uťápnuté roli. A jakmile se dostavila pro Peckinpaha typická akce se slow motion záběry, nemohl jsem odtrhnout oči a vyloženě mi to připomínalo styl Michaela Manna. Ostermanův víkend mohl být samozřejmě ještě lepším filmem (můžeme si jen domyslet, jak by to vypadalo, kdyby režisér nebyl před sestříháním snímku vyhozen), i přesto se podle mého názoru jedná o zajímavý thriller, který by si zasloužil více pozornosti. Jako finální dílo velkého režiséra žádná ostuda. (12.09.2018)

Inu, špičku režisérovy tvorby "Ostermanův víkend" určitě nepředstavuje. Ty tam jsou westernové kulisy "Divoké bandy" a "Pata Garretta...", znepokojivě apokaliptické Mexiko z "Alfreda Garcii", zběsilé tempo "Útěku" i zoufalý boj osamělého intelektuála proti přesile ze "Strašáků". A přece má poslední autorovo dílo s těmito snímky společného i něco víc, než tipicky zpomalené záběry. Je to výsostně peckinpahovské téma přátelství a jeho rozpadu, loiality tvrdě zkoušené okolnostmi a také vnějšímu tlaku vystaveného vztahu mezi mužem a ženou. "Ostermanovým víkendem" se Sam Peckinpah rozloučil s režií důstojně a já se k tomuto snímku vrátím určitě raději, než třeba k dnes již hodně naivně působící "Jízdě vysočinou". (28.09.2007)

Samu Peckinpahovi se rozloučení s (nejen) filmovým světem docela povedlo. I přes to, že námět Ostermanova víkendu působí vzhledem k jeho předchozí tvorbě opravdu jako zjevení, vznikl v řadě ohledů typický peckinpahovský film. Děj se mi líbil, nepředvídatelná atmosféra toho "tahání za nitky" byla řádně hutná, Rutger Hauer hrál na jedničku stejně jako John Hurt a další... Jenže co naplat, vrcholem - vlastně několika vrcholy - filmu jsou (příběh nepříběh, zvraty nezvraty, paranoia neparanoia) akční scény. Režisér se nedal zahanbit, vysekl špičkovou autohoničku a souboj s baseballovou pálkou, který mě přiměl ani jednou nemrknout. Závěr snímku? Více než dobrý. Myslím, že to, co chtěl Robert Ludlum říct, nám Sam Peckinpah přetlumočil velmi zručně. A to nejen na poměry na smrt nemocného, pitím a drogami prožraného chlapa. (10.12.2013)

,,AK JA SOM PLÁŠŤ, VY MUSÍTE BYŤ DÝKA." __ Posledný Peckinpahov film vykazuje všetky typické črty tohto svojrázneho režisérskeho outsidera. Príbeh je vystavaný v rýchlom strihu, ktorý pôsobí chaoticky pri striedaní rôznych prostredí a neprehľadne v automobilovej nahánačke (podobne ako skorší ,,Útek") a v akčných scénach obohatených o - tu nevhodne zvolené - charakteristické spomalené zábery a zvukové efekty. Podstatne lepšie vyznejú ženské postavy, často ukázané ,,hore bez" a svojím konaním pripomínajúce šľapky. Všetko zmienené iba svedčí o rozpoltenosti Peckinpahovej labutej piesne, ktorá sa na jednej strane oháňa dobrým hereckým obsadením, zároveň však napriek svojmu atraktívnemu námetu pôsobí kvôli priveľkej nadsázke a viacerým ťažko uveriteľným situáciám pomerne neukotvene. Úvod a stred filmu sa mi preto žánrovo páčili omnoho viac ako mierne konšpiračná posledná štvrťhodina. Napokon Lancasterova veta: ,,Pokiaľ nebude zdravá Amerika, budeme žiť v beznádejnom svete." pôsobí ako vytrhnutá z úst súčasného amerického prezidenta. Príjemným žartíkom bolo, že vo vydarenom českom dabingu dabuje Jan Tříska Jana Třísku. (399. hodnotenie, 42. komentár k filmu) (27.06.2019)