Režie:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrají:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (více)Obsahy(1)
Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (315)
Westernový žánr se jednou provždy mění - prudérní Haysův kodex shořel a Peckinpah prezentuje sympatický nekompromisní, anti-romantický obraz plný mrtvol, kurev, ožralých mexíků a jiných odepsaných postav, prašivá pouštní krajina kde všem jebe. Jasná inspirace pro moje srdcovky, Tarantina & The Devil’s Rejects. ()
Viděno poprvé v životě. Filmařsky a herecky naprostá žánrová špička, bez debat. Nicméně přestřelky jsou sice vynikající, ale asi už nepobírám Peckinpahova krvavá jatka. Je to samozřejmě otázka subjektivního vkusu, ale dnes už se nedokážu vyžívat v tak silném násilí, které už ve své době muselo být předmětem kontroverzí. Víc mě dnes zajímá herecká interakce a ta je v Divoké bandě na jedničku. ()
Když se mi řekne western, tak se mi vybaví Sedm statečných, Sergio Leone, Clint Eastwood a poslední díl Návratu do budoucnosti. Nejsem tedy tak poznamenám tímto žánrem, který je v Americe historickým klenotem a kterého si tam každý váží. Ale doposud jsem neviděl tak brutální kovbojku, kde každý jedná bezohledně a beze studu. Sam Peckinpah ukázal světu, že západ býl vskutku divoký. ()
„If they move, kill ˈem!“ Když si při tomto soumraku pistolnické éry odmyslíme všechno to vystřílené olovo, děvky a násilí údajně vedoucí ke katarzi, zbyde něco, co by zaujalo? Postavy šedé jak zvířený prach Sonorské pouště to rozhodně nejsou a závěrečná řežba, co i díky předchozímu nadužívání mexické kapely připomíná Saint-Clarovu akci v hnízdě padoucha Karpofa, taky ne. Na svou dobu revoluční kombinace většího množství kamerových úhlů, rychlého střihu a zpomalených záběrů, jenž měla zvýraznit chaotickou povahu přestřelky, není něco, co by to v mých očích pozvedlo na nějakou vyšší úroveň a navzdory nálepce kultu trvám na tom, že není všechno zlato, co se revisionisticky třpytí.. ()
Prečo by ma mala zaujať úvodná prestrelka keď neviem či sympatizovať s vojakmi vykrádajúcimi poštu alebo špinavými lovcami ľudí. Divokú bandu tvoria antihrdinovia ktorý by sa v istých momentoch najradšej postrieľali ako prašivé psy, no postupne sa im dostávame pod kožu a objavujeme v nich to niečo sympatické ktoré vyvrcholí záverečným masakrom s vynikajúcim spitým Generálom a guľometom. Akcia na vlaku je nemenej skvelá. Jeden z najlepších westernov. ()
Galerie (197)
Zajímavosti (57)
- "Moderní" zbraně (děj filmu je zasazen kolem roku 1914), které používá Bishopův gang, jsou poloautomatická pistole Colt M1911 (ráže .45) a brokovnice Winchester M1897 se systémem "pump-action“. Vodou chlazený kulomet je typ Browning M1917. Američtí a mexičtí vojáci používají pušky M1903 Springfield. Všechny uvedené zbraně používala Armáda USA v 1. světové válce, přičemž Colt M1911 - oblíbená zbraň mariňáků - byl běžně používán ještě během Války v Perském zálivu! (Armáda ho začala nahrazovat M9 až v roce 1985.) (džanik)
- Roli Williama Holdena před jeho obsazením odmítli Lee Marvin, Burt Lancaster, James Stewart, Charlton Heston, Gregory Peck, Sterling Hayden, Richard Boone a Robert Mitchum. Marvin ve skutečnosti roli přijal, ale poté, co dostal lukrativnější nabídku – muzikál Paint Your Wagon (1969) - tak odřekl. (džanik)
- Rozpočet se navýšil z původních 3,5 miliónů dolarů na 6, počet natáčecích dnů ze 70 na 81. (džanik)
Reklama