Proroctví z temnot

Už tak hutnou atmosféru doplňovala nervy drásájící hudba, aby se divák fuckt strachy pos... Asi jsem nebyla v patřičném rozpoložení dne, protože jsem o depresogeny ve filmové podobě vůbec nestála. Kdysi jsem to viděla zřejmě celé, netuším, jelikož podobná negativa zatím úspěšně eliminuji směrem do nevědomí, bohužel tentokrát jsem nenašla sílu dokoukat do konce. Autosugesce začala nabírat na obrátkách, a když se jeden má strach podívat do zrcadla, a to ještě navíc oproti běžnému dni, pak je něco fest blbě a začíná to být vážné. ;-) Na chvíli jsem se nabila opačným nábojem při gay scéně Bébela, ale když navázal další ještě hutnější soundtrack ke Gothice, bylo načase šáhnout po krizové intervenci. Buď jít ven mezi ztracené anděly a bloudící duše nebo do bezpečí postele. Volím si Tebe, hřejivá hmatatelná peřino! (14.04.2013)

To jsou věci, Edwarde. Pretty Woman tě připravila o přetlak v kalhotách a zůstatek na účtu, Pretty Mothman zase o duševní a nakonec málem i fyzické zdraví.. Velmi kvalitní technické zpracování (nervní střih, plíživá kamera, znepokojení navozující hrátky se světlem i zvuky) si zasloužilo mnohem lepší scénář, ale když máte ATMOSFÉRU jak bič, ledasco odpustíte.. Apropo, před půlnocí jsem viděl souseda odnaproti, jak zajíždí autem do garáže a než jsem si uvědomil, že ty dvě červené oči jsou zadní světla, stala se výměna spodního dílu pyžama neodvratnou.. (15.04.2013)

Kdyby nebylo posledních cca 25 minut, dal bych snad i pět hvězdiček. Bohužel úžasně mrazivá atmosféra v poslední čtvrtině filmu poněkud "odumřela", čímž film malinko jako celek utrpěl. Do té doby jsem byl napjatý, jako už dlouho ne, pak už jsem se jen dokoukával, i když rozhodně ne ze setrvačnosti - závěr je též zajímavý, i když ve světle předchozího děje snad trochu moc polopatický. Kromě Richarda Gerea, výjimečně nepřehrávajícího (byť jeho mimika už začíná mohutně dohánět tu Stallonovu), je zde k vidění v jedné ze svých posledních rolí Alan Bates, jenž rok nato zemřel. Že by proroctví? (06.06.2005)

V první polovině je atmosféra filmu skutečně strhující a emocionálně zničující – Mothman útočí krátkými střihy, znepokojivou nedořečeností záběrů, které by byly jinde dohrány až do konce, nepříjemnými zvukovými zášlehy. Nejasnost a nejednoznačnost, s jakou je příběh rozehrán, napomáhá vcítění se do slibně zauzlovaného děje a bohužel vybičuje očekávání ad absurdum. Po fázi napětí však přichází fáze zklamání – výjimečně ne proto, že by zdroj tajemna byl cosi trapného (Mothman mě bude ve snech strašit ještě dlouho), ale prostě proto, že je tajemno užito v tradiční hollywoodské selance. Ve svém vyznění mi Mothman Prophecies tak trochu připomnělo thrillerovou verzi Ducha, což je, přiznejme si, dosti otřesná imprese. Mark Pellington nedokázal po celý film uhlídat obsesi rekvizitami a v jeho druhé části je to přemaštěné, překombinované a tragicky nedomyšlené. To, co zpočátku sloužilo jako znepokojivý náznak, funguje v závěru jen jako přebytečná proprieta, jejíž využití je "vysvětleno" jinakostí světa přízraků. Opravdu alibistické. Poněkud chatrně působí i herecké výkony, které se postupem času zvrhnou do přehrávaných tyrád bez přesvědčivosti. Velká škoda, kdyby Pellington a spol. uhlídali skvělé pnutí z úvodu a nenechali se strhnout k dofabulovávání už tak silného příběhu, jednalo by se o thriller nejvyšší kvality. I v této podobě však napětí a intenzitou strachu překonává Mothman bez problémů ty nejděsivější záběry čajíčkovitého 6. smyslu. (15.01.2006)

Doslova hypnotizující, mráz po zádech dělající hororový thriller. Miluju záhady. Motýlí Muž patří k těm, o které se zajímám nejvíce (další UFO, Bermudský trojúhelník, kruhy a znamení v obilí...). O tomto filmu by se dala psát ještě spousta věcí. Težko ale vystihnout to, co jsem právě viděl. Co se týče doporučení, doporučuji pouze těm, jenž "věří" nebo těm, kteří se chtějí vyvarovat účasti velké katastrofy. 88%.... EDIT: Po druhém shlédnutí jsem nevěřil. Ještě větší psycho, než poprvé. Pečlivé sledování každé střechy, stromu a ostatních vyvýšených míst se po tomhle filmu stalo téměř povinností. Nevím, jestli se nato mám koukat potřetí, aby se nedostavila ještě větší paranoia. Něco takového ve mě žádný film ještě snad nikdy nevyvolal. 95% (01.09.2011)