Forman vs. Forman

Výborný dokumentární obšírný přehled o kinematografii a názorech zesnulého Miloše Formana. Byla opravdu slast to vidět, a to i přes to, že řada zajímavostí nebyla zmíněna a vše spíše než o kvalitativní stránku jednotlivých projektů, se jede o kvantitativní souhrn všeho podstatného. Což samozřejmě není špatně. Jako úvod k tvůrci jménem Forman je to pro neznalé ideální. Pro ty ostatní by se musel z tohoto počinu stát seriál v němž by každý díl obsahoval jedno konkrétní dílo. Každé totiž má svůj specifický osobitý příběh, jak ohledně realizace, tak ohledně životní etapy Miloše Formana. 80% (27.10.2019)

Své časosběrné dokumenty označuje Helena Třeštíková za sázky na nejistotu. Forman vs. Forman je oproti tomu sázkou na jistotu. Formana je radost poslouchat, ať mluví česky, anglicky nebo francouzsky. Vypráví ale známe příběhy, které jsou například v jeho životopise zaznamenány obšírněji a které zde nedoplňují hlasy nikoho dalšího. Ozvláštnění představují zejména některé méně známé záběry z různých zahraničních zdrojů. Obdivuji práci nutnou k jejich dohledání, k zajištění práv a k sestříhání do poměrně uceleného, byť tematicky rozbíhavého tvaru (podle Třeštíkové je ústředním tématem hledání svobody, ale nepřišlo mi, že by jej film rozvíjel soustavněji než jiné motivy). Nemohl jsem se ale zbavit pocitu, že kdyby bylo k dispozici víc peněz, lidí a času, mohlo to být i při stávajícím mramorizačním pojetí mnohem vyladěnější a reprezentativnější. Celý dokument působí dost uspěchaně a náhlý konec budí dojem, že tvůrcům došly prostředky. Některé Formanovy filmy jsou opomenuty zcela (Kdyby ty muziky nebyly, Muž na Měsíci, Goyovy přízraky), o jiných padne sotva pár vět. Chápu, že je možná brzo na revizionistický pohled, ale ocenil bych alespoň více vtahující dramaturgii, zohledňující ono „versus“ z názvu. Ve stávající podobě ve filmu žádný konflikt mezi různými Formany (Čech a Američan, rodina a kariéra, kolektiv a jedinec) přítomný není, vyznívá jako poměrně přímočarý a smířlivý příběh o sirotkovi z Čáslavi, který překonal několik (vnějších) překážek a dosáhl amerického snu. Uvození dokumentu Formanovou poznámkou o tom, že se nerad soustředí na sebe a analyzuje, mi přijde jako alibistická omluva toho, že film nejde víc pod povrch. Pro srovnání doporučuji třeba Diega Maradonu od Asifa Kapadii, jehož vyprávění je dynamizováno právě střetáváním se dvou protichůdných sil v jednom člověku. 65% (18.07.2019)

Helena Třeštíková sesbírala starší záběry a rozhovory s Milošem Formanem a vytvořila tak velmi svižnou poctu sledující celé jeho životní dílo. Jako pocta to naprosto stačí. Avšak pro někoho, kdo by chtěl nějaký detailnější vhled je to bohužel nedostačující. Ambice jsou příliš velké a všechny životní etapy a díla Miloše Formana nejde úplně vtlačit do 78 minut. Jako ukázka toho, nakolik byl Miloš Forman inspirativní osobnost, je to ale dostačující. (17.03.2021)

Shrnující, dokumentární, sestříhané, decentní, celistvé, smutné, osamělé. Žádný nečekaný výsledek, ale citlivě a komplexně sestříhaný dokumentární medailonek jednoho z našich nejlepších českých režisérů. Dokument na mě působil hrozně osaměle a bolestně - touhu po svobodě a po domově promítal Miloš Forman do všech svých filmů. ..díky.. (KVIFF2019) (05.07.2019)

Charismatický Forman nepoužívá fráze ani sentiment. Nesnášel nudu. Pobavilo mě, jak popisuje hippies jako ty, kteří se jen válí na karimatkách, kuří trávu, čumí do stropu se vypotácejí do ulic jako zombie a somrují nějaké drobáky, aby si koupili housku, něco na jídlo a pak sebou zase plácnou na karimatku a čumí do stropu. Nebo proč dával přednost komerčnímu tlaku před ideologickým? „Raději být vydán na milost divákovi než idiotovi.“ Objev představují zahraniční záznamy: rozhovor s mladým tvůrcem Lásek jedné plavovlásky, reportáž z natáčení Hoří, má panenko i záběry z festivalu v Cannes, po němž přišla ruská okupace a Formanův odjezd do Států. (22.04.2020)