Scény z manželského života

Zcela nečekaně můj emocionálně nejsilnější divácký zážitek za poslední dva nebo tři roky. Pokud člověk už v dosavadním životě zažil něco aspoň trochu podobného a nitky filmu se mu začnou napojovat na vlastní vzpomínky, je především sekvence manželovy zpovědi a odchodu doslova až fyzicky nepříjemná - a to tak, že velmi. První Bergmanův film, který mi připadá opravdu hluboký - a zároveň asi jeden s nejhlubších filmů vůbec. Divadelní mi kupodivu nepřišel - snad stavbou scén, ale jinak funguje na úplně jiných principech. (05.04.2009)

FUJ!!! Hnusnej nechutnej nejodpornější film, jaký jsem kdy viděla! No je tohle možný vůbec?! Půl filmu jsem probrečela a druhou půlku jsem se držela, abych vzteky nepukla. No jak může být někdo tak odporným skunkem a udělat něco takového! Odpověď je děsivá: takových lidí je spousta a takové věci se dějí denně. Jsem asi fakt citlivka, ale leckterý horor "podle skutečné události" mi nepřijde tak příšerný a děsivý, jako tyhle "scény" z manželského života. FUJ!!!! (22.11.2008)

Kdybych film viděl přibližně za 30 let, tak bych ho asi hodnotil a komentoval úplně jinak. Manželství je nesmysl, to už ví dnes asi každý a jen čekám na den, kdy bude něco tak stupidního oficiálně zrušeno. Film je nám servírován strašně nudnou a nepříjemnou cestou aneb kecy, prdy, mašinky. Postavy vypouštějí z úst jednu píčovinu za druhou a zřejmě si u toho připadají hrozně důležitě. Prakticky celý film jsem se neskutečně těšil na jeho konec. A vůbec, k filmu jsem před jeho zhlédnutím choval dost silné předsudky. Toulal se mi na hardisku snad něco přes 2 roky, několikrát změnil složku a jednou i samotný hardisk. Za sousedy míval skvosty světové kinematografie i laciné porno. Moc dobře jsem věděl proč zhlédnutí tak dlouho odkládám. Na něco takového jsem se musel cítit v naprosté psychické pohodě, aby existovala alespoň teoretická šance, že ten paskvil dokoukám. Zadařilo se. Film mi nabídl přesně to, co jsem od něj dlouhé roky očekával, tudíž se jedná a naprosto nekoukatelnou sračku. Velmi rád ho nyní přemístím do odpadkového koše i s přiloženými titulkami, přičemž netuším, zda je švédština tak debilní jazyk a nebo jestli je překladatel až takový retard, když postava 30 vteřin mluví a je to přeloženo 5 slovy. Je tu však ještě jedna věc, která mi udělá větší radost, než přemístění této sračky do odpadkového koše. Vysypání koše. Bergmana už zřejmě nikdy více aneb třikrát a dost. (26.07.2013)

Opravdu luxusní stopáž je nejspíše pro leckterého diváka odstrašující (zvláště u Bergmana), ale film rozhodně stojí za zhlédnutí. Jde o opravdu podrobnou sondu do vztahu/manželství 2 protikladných lidí, která divákovi ukáže jeho různé fáze, emoce, kvalitní dialogové výměny a samozřejmě také herecké výkony. Ostatně už začátek s návštěvou druhého páru je výtečný. A také hořký. Ostatně jako celý film, jehož konec jsem alespoň já zrovna moc nečekal (zvlášť ne po tom, co se dělo u Johana v práci), ale vlastně snímek velmi dobře uzavírá. Prozatím to budou solidní 4* a časem možná ještě jednu přihodím, třeba pokud se sám stanu obětí bestie s názvem „manželství“… (08.04.2014)

Scény z manželského života jsem pod názvem "Manželské etudy" před lety viděl jako hru ve Vinohradském divadle, a už tehdy jsem z toho byl nadšen. Jde totiž o příběh skvěle napsaný a velmi pravdivý - musím dokonce přiznat, že jsem se v některých replikách poznával (ačkoliv jsem nikdy ženat nebyl :o). Stejně jako onehdy na divadle, i zde excelují skvělí herci - a je mi líto, že jsem Erlanda Josephsona v ničem jiném neviděl (nepočítám-li mini roličku v Podzimní sonátě). Jinak je pravdou, že v tomto filmu asi není forma, kterou je natočen, příliš zajímavá - což u Bergmana nebývá zvykem. Jenže dle mého názoru je méně někdy více. (30.08.2005)