Režie:
Ingmar BergmanScénář:
Ingmar BergmanKamera:
Sven NykvistHrají:
Liv Ullmann, Erland Josephson, Bibi Andersson, Jan Malmsjö, Gunnel Lindblom, Barbro Hiort af Ornäs, Anita Wall, Wenche Foss, Bertil Norström, Ingmar Bergman (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Obraz rozpadu jednoho manželství a opětovného bouřlivého setkávání a vzdalování se obou protagonistů. Obraz dvojice lidí, kteří nemohou žít spolu ani bez sebe. Roli Marianny napsal Bergman pro Liv Ulmannovou po odeznění jejich hlubokého vztahu. V tomto filmu režisér do značné míry opustil svoji metodu "obrazů krajin duše" a složitý vztah dvou exmanželů vyjádřil civilnějšími prostředky, oproštěnými od přemíry symbolů a metafor. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (124)
Bergman a já jsme doteď vůbec nebyli kamarádi. Viděl jsem od něj všehovšudy dva filmy a nijak zvlášť mě nezaujaly. Scény z manželského života mě ale dost možná donutí názor přehodnotit - takhle silné drama se nevidí každý den a něco mi říká, že ho z hlavy jen tak nedostanu. Tohle je ten Bergman, o kterém se všude pěje chvála! ()
V tomto konverzačnom kúsku Bergman berie ilúzie o láske a manželstve. (Teda, pokiaľ nejaké vlastníte.) Tak ako by Marianne- v podaní úžasnej Liv Ullmann- rada vedela, či sa manželia môžu ľúbiť až do konca (a nemyslím rozvodového:))- to je východisko, z ktorého Scény vychádzajú a to je kľúčová ilúzia hlavnej ženskej postavy. Táto "manželská otázka" bola už mnohokrát rozoberaná a v dnešnej dobe a v dnešnej produkcii už sama o sebe nemôže strhnúť..... Táto Bergmanova "štúdia" z r. 1973 nepochybne patrí k najvydarenejším "manželským štúdiám" vôbec. Odpovedá DÔMYSELNE, STRHUJÚCO A ABSOLÚTNE. City v manželstve chladnú, láska sa rokmi stáva menej zrejmou a ľahšie vytratiteľnou, zákonite sa mení, a žiaľ, aj často prepadá do minulosti..... Egoizmus, neúprimnosť, nestálosť atď., atď., ale hlavne(!), hlavne naše smutné majstrovstvo v devalvovaní ceny vecí, čo máme v rukách- skrátka ten NIČITEĽSKÝ ĽUDSKÝ POTENCIÁL, ktorý potrebuje potravu- toto najbežnejšie rozkladá i na prvý pohľad nerozložiteľné (a teda i zdravé manželské vzťahy). Manželstvo nie je hrobom lásky, tú pochováva ľudská povaha. Napriek tomu vrchol šťastia a zrejme najkrajšiu, absolútne nesebeckú podobu lásky prežívajú Marianne a Johan (skvelý Erland Josephson) až keď sú už spojení s inými partnermi. (Bergman sa pohráva s možnosťami.) Nič ale nie je také podstatné, ako táto najhodnotnejšia kvalita Bergmanovho diela: strhujúco zachytáva a kladie do protikladu chod ženskej a mužskej mysle, podáva skutočne geniálny, živý obraz komunikácie ako medzi pohlaviami, tak medzi manželmi a konečne- civilnou cestou neružovým sadom oslavuje... no tak...! veď viete čo..... crazy little thing called LOVE. Za jednu z najkrajších Bergmanových ženských hrdiniek býva označovaná Alma z Hodiny vlka, ja však za o niečo obdivuhodnejšiu považujem práve Mariannu: ženu nezlomného charakteru, obetavú, milujúcu, starostlivú, skromnú, nenáročnú, ktorá vie, čo chce a ktorá odpúšťa ešte pred vykonaním krivdy. Nádherné, že? Takých žien je pomaly ako šafranu a takého muža..... veď viete! .....tak to domyslite..... Predtým 4*, dnes jednoznačných 6*. ()
Je to fascinující, jak lze vnímat tento film. Něco úplně jiného jsem vnímala jako svobodná žena, žijící krátce v manželství a něco zcela jiného vidím teď. Film odhaluje jedno velice choulostivé téma a sice že člověk není čistě monogamní tvor, že potřebuje k životu více než jeden uzavřený vztah. Navzdory všem konvencím, předsudkům a učení katolické církve. Ukazuje, co všechno je pod povrchem navenek šťastného manželství. Je tu fáze běžného manželského života se svou jistoou a každodenností, potom první fáze rozchodu - přiznání nevěry, doba vyřizování, majetkového vypořádání, kdy jsou ještě příliš zjitřené city a vyzrálá fáze, kdy má každý z nich nového partnera, jsou schopni být zase spolu, těží ze vzájemných zkušeností a je jim spolu dobře. Věc, která se nikde nevyučuje - vztaahy, schopnost je nnavázat a udržet. Učímese jen ze svého okolí a ze svých vlastních chyb. scénář: Ingmar Bergman , kamera: Sven Nykvist, v obsazení chybí Peter (Jan Malmsjö), Lena Bergman, Ingmar Bergman ... ()
Epizodické hardcore drama ze života. Divadelní představení pro otrlého diváka. Dogma 95 v ryzí podobě, dávno před tím než přišlo do módy. Po téměř deseti letech v partnerském vztahu (a posledních čtyřech v chomoutu) nacházím v Bergmanových scénách mnoho styčných ploch a musím dát režisérovi za pravdu… většinou to nevnímáme, ale občas se opravdu chováme jako citoví analfabeti. Smutný, ale velmi poutavý dokument o životních osudech. ()
„Jsme citoví analfabeti.“ Neuhýbavý pohled na vztah dvou inteligentních dospělých lidí, schopných vést otevřený dialog. Strohá mizanscéna. Odpozorované akce a reakce. Napětí a uvolnění, lhostejnost a závislost. Láska skrze nenávist. Oproti americkým „realistickým“ vztahovým dramatům (Kdo se bojí Virginie Woolfové?, Žena pod vlivem) si Scény vystačí bez nápadných záběrových kompozicí i bez cassavetsovského vizuálu á la home video, a z větší části také bez vyhrocování situací do krajnosti. Síla filmu spočívá v jeho schopnosti racionální dekonstrukce iracionálního fenoménu. Bergman v zásadě opět pojmenovává stavy, pro něž sám slova nalézt nedokážu, tentokrát ale takové stavy a takovým způsobem, že jsem jeho sdělení plně porozuměl. Nebo alespoň myslím Podrobněji a osobněji tady. 90% Zajímavé komentáře: murakamigirl, Sandiego, selviskhed ()
Galerie (53)
Photo © Cinematograph AB
Zajímavosti (14)
- Režisér Ingmar Bergman dal hercům i štábu možnost vybrat si mezi vyplacením smluvní odměny nebo podílu na zisku, který série utrží v televizi. Liv Ullmann (Marianne) si vybrala odměnu, protože předchozí film, který s Bergmanem točila, Šepoty a výkřiky, byl finančně neúspěšný. Erland Josephson (Johan) i celý štáb si zvolili podíl na zisku. Série se stala mezinárodně známou a finančně úspěšnou a Liv Ullmann později v rozhovoru přiznala, že její volba je jednou z věcí, kterých ve svém životě lituje. (novoten)
- Místo filmu se původně jednalo o šestidílnou televizní sérii. Celková stopáž činila 295 minut a kvůli sestříhání na film byla zkrácena téměř o polovinu. (novoten)
- Jeden z nejúspěšnějších počinů švédské televize všech dob údajně posloužil jako předobraz amerických soap oper. (Letní filmová škola)
Reklama