Čtyři přátelé

Tenhle film mne hluboce poznamenal, asi se trefil v mém duchovním vývoji zrovna do období, kdy láska a mezilidské vztahy byly u mne na pořadu vývojového dne a já to sežral i s navijákem. Skvělé herecké výkony ne uplně známých herců, fantastická muzika a sama podstata přátelství a platonické lásky jsou úžasnou náplní na svou dobu velmi dlouhé stopáže snímku. I přesto jsem film viděl snad třicetkrát a nelitoval jsem ani minuty času. Doporučuji všem jako filmový bonbonek. Děkuji za tento snímek všem kdož se na něm podíleli, protože svojí prací přispěli k mému snad pozitivnímu mladickému vývoji :-) (28.07.2007)

No pokud pominu fakt, že čtyři přátelé na střední škole vypadali tak na třicet, dostalo se mi zajímavého filmu o přátelství, lásce a životním vystřízlivění a to hlavně z pohledu jugoslávského přistěhovalce Danila. Příběh se soustředí na jeho neshody s otcem, na jeho pozdější svatbu s bohatou sestrou jeho nemocného kamaráda z vejšky ( pro mně osobně nejsympatičtější postava z celého filmu ) a jako červená nit se celým snímkem line jeho náklonost k spontánní Georgii, která sní o tom, že se stane tanečnicí. Št'astnější chvíle střídají ty horší a občas i tragické a jsou to hlavně herecké výkony, které přispívají k tomu, že to vše působí velmi opravdovým dojmem. (31.03.2013)

S láskou, hlubokým procítěním a občas až lehce nepříjemným realismem natočená filmová mozaika proplouvá různými událostmi, které zasáhli do osudů čtyř přátel. Klíčovými se pro postavy stávají převažně události soukromého a rodinného ražení, ty významné společenské mají někdy spíše symbolický charakter, ale zároveň krásně do celku zapadají a přibližují v druhé vrstvě atmosféru a obraz období 60. let v USA. Trochu jsem zalitoval, že mám v amerických dějinách značné mezery a patrně tak zatím nepochytal některé odkazy, ale o to víc se na mě přenášeli emoce z jednotlivých útržků. Našel jsem si nejednu scénu, která mě zasáhla, a při tom ještě ke mě proplouvaly myšlenky o přátelství překonávajícím osobní prohry a zamýšlení nad tím... jaké je to vlastně být jiný, co to znamená? Jsme opravdu jiní tím, že se v době dospívání bouříme proti těm starším, stáváme se součástí mladistvé revolty, abychom pak postupně zjistili, že moc jsme se od jiných zase tolik nelišili a hlavní hodnoty jsou jinde? ...... Každopádně Arhur Penn v Čtyřech přátelích natočil JINÝ film, než na jaké jsme z jeho předchozí tvorby byli zvyklí, alespoň co se týče zvoleného žánru, obsazení, které se zde zaobejde bez hereckých hvězd (naštěstí nikoliv bez skvělých hereckých výkonů!) a přináší „nezávislé“ drama připomínající v mnoha prvcích francouzské filmy Clauda Lelouche. V první polovině si Penn vzhledem ke jménu hlavní dívčí postavy volí jako průvodní skladbu slavnou Georgiu, aby pak v druhé polovině využíval v nejrůznějších aranžmá Largo z Dvořákovy Novosvětské a dával tím znát, že se přeci jenom pomalu blíží.. přistání na Měsíci. 90% (20.01.2021)

Dlouho jsem neviděl větší ujetinu. Čtyři přátelé mnoha prvky připomínají Zemeckisova Forresta Gumpa - také jsou průřezem význačných amerických dějin (i když kratšího období), také je vypráví spíše looser, jehož osudová láska mu dlouho uniká, právě ta osudová láska je prdlá jak dělo a kromě toho hipísačka. Film mimo pseudomilostné linky mezi Danilem a Georgií nabídne jeden zásadní zvrat (na svatbě, víc ale neprozradím). Líbila se mi obsáhlost dějinami i vlastenecký motiv, ale jak tady píšou kolegové, Jodi Thelen (nebo spíš její postava) mi docela vadila, a to i přesto, že docela mile ukázala prsa :-) (28.04.2013)

Jak jsme již od Penna zvyklí, rozvíjí svůj romantický příběh, na jehož pozadí se odehrává několik minoritních odboček. Jednoznačná inspirace Dvořákovou Novosvětskou je poněkud nezvyklým atributem v Pennově tvorbě, ale dlužno dodat, že se svého výkladu zhostil nadmíru dobře. Výrazně se zaobírá tóny odcizení v cizím světě, konfrontuje ideál Ameriky se skutečností, nezapomíná i na poněkud chladný stesk po domově a vše prokládá občasným až křečovitým patriotismem v opozici právě vůči stesku po bývalé vlasti. Penn jako obvykle nekarikuje své postavy, ani když by si to možná zasloužily, navíc opětovně střemhlavě míří na území kýče, kterému se s virtuozitou mistra znovu a znovu šikovně vyhýbá. (23.01.2021)