Režie:
Arthur PennKamera:
Michael C. ButlerHudba:
John WilliamsHrají:
Marlon Brando, Jack Nicholson, Randy Quaid, Kathleen Lloyd, Frederic Forrest, Harry Dean Stanton, John McLiam, Steve Franken, John P. Ryan, Richard Bradford (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Jeden krade, druhý vraždí, třetí miluje, čtvrtý umírá... Movitý statkář David Braxton je otráven svou rolí samozvaného soudce a na zloděje dobytka se rozhodne najmout irsko-amerického lovce lidí Roberta E. Lee Claytona (Marlon Brando). Ten se ukáže jako výstřední a excentrický samotář, jehož osobité chování a vzezření je vyvažováno vysokou profesionalitou mordýřského kumštu. Braxton ale netuší, že obživa nových sousedů z přilehlého statku netkví v ničem jiném než v odcizování koní. Sebranku vede Tom Logan (Jack Nicholson), který má v rouše beránčím vlčí úmysly; v okolí se usadil jen proto, aby pašoval kradené oře a pomstil smrt svého přítele, jehož konec zosnoval právě Braxton. Napětí mezi trojicí vzrůstá, čím více krádeží přibývá. Když se Tom rozhodne uloupit srdce Braxtonově dceři Jane (Kathleen Lloydová), dramatické události na sebe nenechají dlouho čekat… Po Koltu pro leváka a Malém velkém muži natočil Arthur Penn (Vlak, Bonnie a Clyde, Alicin restaurant) další – na dobové poměry – samorostlý western, jímž naboural mytický půdorys souboje dobra a zla. Stoický kodex zproblematizoval tím, že v Missourských roklích lze těžko nalézt ryze kladného hrdinu „waynovského“ typu. Obvykle kašírované kulisy pak Penn s vedoucím výpravy Albertem Brennerem (Strašák, Němý film, Kozoroh Jedna, 2010: Druhá vesmírná odysea) nahradil výtvarným pojetím, které kladlo větší důraz na realismus, aniž by přitom chyběla bohatá scénografie. Svár mezi klasickým dědictvím westernového žánru a jeho novým směřováním částečně přejaly také protichůdné hlavní postavy: strojený (ale dialogově improvizující) Marlon Brando a naturální (ale dialogově strojený) Jack Nicholson. Nakonec dodejme, že po Čelistech se o hudbu v nejlepší formě postaral skladatel John Williams. (Česká televize)
(více)Recenze (81)
Neúprosný fanatický regulátor Marlon Brando versus sympatický zloděj koní Jack Nicholson... Více než dobrý western v režii Arthura Penna. Pomalu se odvíjející děj si dává na čas a celkem příjemně nás seznamuje s postavami, když v tom do té napjaté (ne)pohody vtrhne Brandova postava, ze které jde vážně strach. Čekání na to, co se stane, je napínavé a nepředvídatelné. A finále nemá chybu. Co chybu má, to je pitomý televizní ořez, hnusný obraz a dost nevýrazný dabing (což se samozřejmě netýká Jaromíra Meduny a Pavla Soukupa).__P.S. John Williams složil pro Missouri Breaks na první poslech jeden z nejméně williamsovských soundtracků vůbec, ale stále je to on. ()
Tak už vím, kde vzali bratři Coenové, Jarmush a další inspiraci k tvorbě. Tohle je ta správná nadsázka. Marlon Brando jako babička (že by spojitost s Iggym v Dead manovi?) je mimořádně povedený deviant-zabiják a Nicholson opět jede. Film tedy ani tak není o zlodějích koní, jako o souboji dvou lidí a jejich světů. Vtipný a dobrý film. 80% ()
Existuje spousta způsobů, jak udělat z westernu antiwestern (nebo jej přinejmenším změnit v lyricky pennovský hippie-western). Zaručeně ale neprohloupí ten, kdo na to půjde tak, že prohodí kladnou postavu za zápornou a obráceně, což se přihodilo přesně zde. Kdybychom byli v nějakým obstarožním filmu s Johnem Waynem, Wayne by tu hrál nejspíš Braxtona, chránícího svůj majetek před padouchy, nebo přímo Claytona, a padouši by akorát žrali hlínu (jinak řečeno padali jako švestky). Padouši sice žerou hlínu i tady, ale jsou nám nějak bližší, protože western od anti-westernu se neliší ani tak dějem a osnovou vyprávění, jako spíš tím, s kým sympatizujeme. V tomhle filmu je to ovšem trochu komplikovanější, protože i když je nám možná zloděj koní Nicholson a jeho partička grázlíku milejší, Brandovo enormní charisma všechny postavy z filmu fakticky vymazalo. Jím ztvárněný Clayton je doslova vtělený ďábel aneb the bigger the ass the bigger the asshole. Má v sobě dost z Jokera (převlékání, mazanost, výřečnost) i Holdena z Cormacova Krvavého poledníku (mistr mnoha řemesel, který nehraje podle žádných předem daných pravidel) a určitě aspiruje na jednu z nejpodivuhodnějších a nejzlověstnějších postav, která se kdy divokým západem promenádovala. Brando si dělal, co chtěl, během natáčení údajně chytal sarančata a pojídal žáby. Zjevně s ním nebylo k obstátí, ale výměnou za to předvedl výkon, jaký nemá moc obdoby. Sotva mohl Nicholson někomu takovému stačit, herecky i napsanou rolí, vždyť na začátku filmu sám pronese, že není žádný Jesse James. Při tom zpočátku se tenhle western i rozvržení všech postav jeví celkem schematicky, o to překvapivěji se ale pak vyvíjí. Souvisí to s tím, že události a postavy, které se ve filmu objeví nejdříve, mají tendenci dominovat nad těmi, které vnímáme následně. Této chybě se říká efekt primárnosti. Jde o to, že naše mysl obvykle připisuje dřívějším informacím větší význam než těm, jichž se jí dostane později; pozdější informace zpracovává s ohledem na informace dřívější. Při pořadí „mrakodrap, katedrála, chrám, modlitba“ očekáváme na základě prvního slova kategorii „budova“. Proto usoudíme, že poslední slovo (modlitba) k této skupině nepatří. Je-li ale pořadí „katedrála, chrám, modlitba, mrakodrap“, vyvolává v nás očekávání kategorie religiozity, a tak ze skupiny vyloučíme slovo „mrakodrap“. Fakt, že pořadí informací v příběhu určuje další průběh jejich zpracování, se nesmírně chytrým a klamavým způsobem zužitkovává i zde v postavě Nicholsona, kde po „zloděj koní, vůdce bandy a pistolník„ nenásleduje „ničema a lhář“, ale „zamilovaný mládenec, pěstitel zeleniny a dobračisko“. A stejně tak u Marlona Branda není po „strážce pořádku a spravedlnosti“ další v pořadí „ochránce a kavalír“, jak bychom očekávali, nýbrž „lump a vrah, který recituje zamilované básně svému koni a k zabíjení používá nesmírně podlých způsobů jako hvězdic v podobě krucifixu nebo Molotovův koktejl.“ ()
Vraj je to western,no pre mňa ani nie.K westernu to má ďaleko.Ale film je to dobrý,to uznávam.Hoci Marlon Brando mi v tomto filme vôbec nepasoval.To oblečenie mu ani trochu nepristalo,vyzeral nejak divne,tie jeho príhovory koňom mi pripadali zbytočne dlhé,aj to šaškovanie s tou mrkvou bolo úplne zbytočne.Ale Jack Nicholson,to je už iná vec,ten hral veľmi dobré.Občas sa sem tam vyskytne aj humorná situácia.Dej filmu sa odohráva v Montane. ()
Na rozdíl od Butche Cassidyho a Sundance Kida, kteří jsou ve filmu zmíněni (snad právě proto), jsou "regulátor" Clayton a "rančer a zloděj koní " Logan, zcela jiného ražení. Nejsou to ti přímý drsní chapi ze Západu, ale už chlapi více či méně úchylní, nebo alespoň nepřímí. Jack Nicholson neví co by: přepadnout vlak, banku, krást koně, milovat se se sousedkou, zahrádkařit; zatímco Marlon Brando je už vyložený psychopat, masový vrah schovaný pod maskou "strážce spravedlnosti", regulátora, člověka, který by měl dávat věci do pořádku. Oba druhy charakterů jsou ve westernu nové, a mně připadá, že zaplnily místo, které je tu virtuálně již očekávalo. ()
Galerie (56)
Photo © United Artists
Zajímavosti (6)
- Jack Nicholson se těšil na to, že bude natáčet se svým vzorem, Marlonem Brandem, ale z natačení byl spíše zklamaný, protože Brando nebyl schopný zapamatovat si scénář a většinu replik četl z papírků. (Eldrick)
- Lee Clayton (Marlon Brando) používá ve filmu "creedmorku". Firma, podle které je zbraň pojmenována, vyrábí zbraně dodnes. (tomas.sulc.7)
- Nicholson chtěl také Branda zasvětit do svého námětu - filmu o indiánech, jelikož věděl, že tohle téma Branda vždycky zajímalo, ale díky téhle trpké zkušenosti s ním na nápad raději rezignoval. (Eldrick)
Reklama