Vlak

Strhující - to je to slovo, které Vlak vystihuje nejlépe. Frankenheimerova vyšperkovaná akční jízda na 64 let starý film vůbec nevypadá a v dnešní době digiefektů a roztřesených kamer se nemusí stydět absolutně za nic. Nevěříte? Až uvidíte "závod" lokomotivy se spitfirem, jednu dokonalou havárii nebo mrazivé finále "Potřebuji vaše náklaďáky", změníte názor. Skvělé atmosféře pomáhají drsňácký ajznboňák Lancaster, plukovník-milovník umění Scofield, černobílý obraz, Jarreho hudba, mnohdy nápadité pozice kamer... Zkrátka všechno. Mám rád vláčky, mám rád ty chlapácké filmy z druhé světové a jejich málomluvné hrdiny, mám rád, když Němci přemýšlejí, jsou třeba i sympatičtí a nevypadají jen jako stupidní klobásožrouti, které převeze i pětiletý kluk... Takže pět.__P.S. Povedený dabing - Meduna, Šťastný, Beneš, Plachý... atd. (10.10.2010)

Ideově starosvětský, ale formálně progresivní "Vlak" můžeme vidět jako přemostění éry válečných velkofilmů předchozích let a akčních dobrodružek ve válečných kulisách let nadcházejících. Z první kategorie přejímá hvězdný herecký ansámbl i zasmušilý étos a velké morální otázky, které tvoří páteř snímku. Z té druhé kategorie by se chtělo říci, že má důraz na akční scény a spektakularitu. Jenže žádný z nadcházejících filmů (ať už vezmeme jako příklad bijáky s Clintem Eastwoodem nebo hromadu italských žánrovek) se v tomto ohledu "Vlaku" nemůže vyrovnat. Frankenheimer tu inscenuje úchvatné sekvence, kde díky precizním kompozicím s několika plány neustále dává pocítit přítomnost postav v onom velkém dění. Prim zde hrají dech vyrážející momenty, kdy jsou herci přítomní či přímo dělají krkolomné kousky v poblíž projíždějících vlaků, havárií lokomotiv či explodujících nádraží. Jak říká Christopher McQuarrie, který film vyzdvihuje jako referenci k nové "Mission: Impossible",  u řady scén člověk žasne nad tím, jak vůbec tohle dokázali v době před digitálními efekty realizovat, Respektive z mnoha sekvencí na diváka dýchá bezprostřední blízkost reálné akce, protože tu místo optických efektů či zadních projekcí prostě je vše reálně zachyceno v kameře. Také v mnohých napínavých pasážích si tvůrci dávají záležet na tom, aby dění bylo viditelně zasazeno do reálného prostoru, který je sekvencí důsledně dramaticky využitý. Nevyhnutelně pak ony jedna dvě scény točené ve studiu či upravených interiérech působí nemístně. (16.07.2023)

║Rozpočet $6,7milióna║Tržby USA $6,800,000║Tržby Celosvetovo $12,800,000║ Prvá polovica filmu bola taký ľahší rozbeh, aj som už mal troška obavy že dej sa skoro nikam za celý čas neposunie ale potom ako vlak mal čo najrýchlejšie smerovať za hranice Nemecka dej nabral na obrátkach a ponúkol veľkú dobrodružnú drámu o záchrane umeleckých skvostov Francúzska. Burt Lancaster(na strane Francúzska) a Paul Scofield(na strane Nemecka) tam spravili miestami pekné dusno, nechýba tam samozrejme slušná dávka napätia, akcie a nápaditosti. /80%/ (23.04.2010)

Je zaujímavé, že pri väčšine týchto starších filmov mi prekáža ich zdĺhavosť. A už si ani nepamätám, či čas v tých časoch bežal pomalšie. Film bol celkom zaujímavý, takmer uveriteľný a takmer bez negatívnych atribútov amerických vojnových filmov. Okrem toho bol veľmi realisticky nakrútený. Pikantné na ňom bolo, že hodnote kradnutých obrazov rozumela iba okrádaná riaditeľka múzea a zahraničný uniformovaný zlodej. Ostatní, ktorí zmarili krádež obrazov, za čo im Nemci zmarili život, nemali žiadnu alebo iba veľmi hmlistú predstavu o "nevyčísliteľnej hodnote obrazov". Paradoxné je, že keď sa Giacomettiho pýtali, či by z horiaceho domu zachránil mačku alebo vzácny obraz, jednoznačne povedal, že mačku. (09.10.2009)

Méně známý a mezi válečnými klasikami snadno přehlednutelný snímek, jehož děj napovídá samotný název. Ano, jde v něm o vlak plný vzácných obrazů, které se Němci pokouší odvézt koncem druhé světové války z Francie do Německa. Mám rád válečné filmy ale tento patří k těm slabším kouskům ať už současných nebo klasických válečných snímků, kvůli jeho jednotvárnosti a zdlouhavosti, kterou umocňuje i na slabší příběh zbytečně dlouhá stopáž. Naštěstí vše zachraňuje pár povedených scén a slušný konec. (27.04.2010)