Krtek

Surrealistická vize spravedlivé pomsty, pokušení a očistce s křesťanským, ale i buddhistickým přesahem ve westernovém kabátě. Pistolník s božskými schopnostmi, potom co odbočí z cesty spravedlivé pomsty na cestu násílí, dostává, potom co je zrazen, svou druhou životní možnost a je jen na něm, jakým způsobem ji využije. Avšak kolotoč všude přítomného násilí se začíná pomalu roztáčet. Film je přímo nabitý dusnou atmosférou umocněnou prostředím mexické pouště. Jedna nezapomenutelná scéna střídá druhou. Několik z těchto scén čerpá z děl surrealistů (ukřižovaná ovce, plástve plné medu ve tváři, mrzáci, králičí mistr), jiné jsou umocněny krvavou pointou (zúčtování s plukovníkem, ruská ruleta). U každého jakoby mikropříběhu je umně zvolen hudební motiv (počáteční procházka městem mrtvých, hned následovaná bizarními hrátkami tří pistolníků). Ono, ty mikropříběhy nejsou žádným překvapením, uvědomíme-li si, že Jodorowsky je v první řadě uznávaný komiksový autor. (29.03.2006)

Nepřipraveného diváka "El Topo" téměř určitě zaskočí, ale pokud očekáváte patřičnou dávku nesnadno dešifrovatelné symboliky, explicitně zobrazeného násilí a baví vás v tom všem hledat i nějaké výsledné poselství, budete spokojeni. Vedle vynikající vizuální stránky a v komentářích zde už několikrát zmíněné výborné hudby, zaslouží pochvalu práce se zvukem jako taková - kombinace vhodně volených hudebních motivů a rozličných ruchů a zvířecího řevu působí na diváka strhujícím dojmem. Film mne uchvátil jako celek a myslím si, že kdo má rád Buňuela, Lynche nebo třeba i Pasoliniho, oblíbí si i "Krtka". (05.09.2007)

Do sebe zahleděná symbolistická mudrlandská mrdka nesnesitelného narcise, která pro všechny ty bizarní výjevy úplně kašle na všechny ostatní elementy které jsou u filmů tak nějak třeba, například střih, masky či takové rámování, aby nebylo vidět, že kulisy jsou kulisy a statisté nevědí, co mají dělat. Za obrázky dávám pětku s hvězdičkou, jinak spláchnout do hajzlu. Po několika knihách a dvou filmech už je mi jasný, že Jodorowsky je nepřítel. Ještě si odškrtnu Svatou horu a pak budu mít od něj navždy pokoj. Slibuji. (22.08.2023)

El Topo je film sakra unikátní. Výjimečně nekorektní a to nejen obsahem ale i formou, kterou by si dnes myslím filmaři dovolit prostě nemohli, kdyby to nebylo za cenu promítání někde po pidiklubech (ne, není toho docíleno prvoplánovým ala snuffem). Groteskní, teatrální, pitoreskní a já nevím jak ještě -ní. Nebyl by žádný problém utopit se ve stránkách interpretací a myslím, že by se vzájemně ani moc nemusely lišit, protože přes symbolismus, převážně opravdu neprvoplánový, je snímek jasně sdílný. Jen nesděluje jednu konkrétní věc. Sděluje toho mnoho. Jodorowsky má koule a bude to se vší pravděpodobností taky pěknej exot. Religionistika je snímkem protkaná, ale nemůžu se zbavit pocitu velkého opovržení lidským faktorem této nadpozemské domény. ___ (asiSpoilery) Hrdinova cesta vede skrze dospívání a dobrou myšlenku nabubřelostí a světem hříchu. Zradí nevinného pro neodolatelný chtíč a zrazuje postupně víc a víc sám sebe. .. Setrvačnost mě žene kupředu, nevím za čím. Možná to co jsem hledal je na druhé straně. Neměl bych se vrátit, neměl bych se raděj zastavit a stát. Stejně nemám co ztratit. Ale škoda toho času mohl jsem místo té divné cesty tam a zpět zůstat klidně spát .. (WWW - Kůň) Přichází o vlastní tvář, přichází o svůj chtíč a zradou upadne v milost druhé šance. Marné pro spásu, užitečné pro odčinění hříchů. Ne každý podlehne svodům, kterým on čelit nedokázal. Jeho učeň, ač zrazen, zachoval si svou tvář čelem k pokání svého pána a zrádce, který až na konci volí cestu mistrů, které podle přemohl. A ta krásně vyčištěná Sodomie na konci? Výjimečné, hodně výjimečné. A vlastně i dost děsivé. Alejandro rozhodně netrpí něčím jako jsou iluze o člověku. A nemá rád dominantní mužatky, jak se zdá. Je to Zázrak!! (26.04.2011)

(1001) 2014: Už jsem na to přišla. Jodorowského estetika mi připomíná ilustrace Borise Jirků. Také mne fascinuje, že je to mnohem dojemnější, než si pamatuji. Zvlášť práce s hudbou. A všeobecně mě dojímá, jak jsem za posledních pět let dospěla. (Úryvek z původního komentáře z roku 2009: "Za všechny ty filmařský a divácký věcičky bych dala jasně plnej knedlík, protože jsem zvrhlej pozérskej narcistickej antisociální mizantropní prasák...") Tehdy jsem ještě nepsala spisovně a také spoustu věcí nechápala. Dnes nevidím na Krtkovi zvrhlého nic (respektive to, co je zvrhlé, je zástupce zvrhlosti samotné a tak je to správně) a některým aspektům rozumím víc (nebo jinak), než předtím. Jsem zvědavá, jak ho uvidím 6. prosince 2019. Protože jsem se na film spontánně podívala na den přesně, měla bych z toho totiž dozajista udělat tradici. (06.12.2009)