Krtek

El topo vyžaduje obrovskú toleranciu a fantáziu, ide totiž o podivínsku uchylárnu koncipovanú násilým, mytológiou a náboženskými výlevmi. Mílovými krokmi prekračuje hranice normality, je ťažko jednoznačne čitateľný a osobne si trúfam porozumieť tak na 10% z celého obsahu. Je to film na diskusiu a dešifrovanie snáď každučkého prvku, ktorý šialený mozog dokáže vyprodukovať (ukrižovaný baránok; úchylné láskanie topánok; znásilňovanie mníchov, ženy; bičovanie kaktusmi....) a ta kvíliaca hudba do toho, všetko samozrejme servírované na hektolitroch preliatej krvi. Prvoplánovo to môže vyvolať pohoršenie, nudu, odpor, druhosignálne nejakú filozofickú pózu. Pre mňa je film hlavne pocitovou a vizuálnou záležitosťou a subjektívne mi vlastne nepriniesol nič (nič pozitívne, optimistické, naplňujúce, nič, čo by som si mohla vychutnať) a zároveň priniesol veľa (zvláštnych a rozporuplných emócií, trochu nudy a pošramotený limbický systém)... (08.07.2008)

Bohužel mě tyhle Jodorowského surrealistické podobenství neoslovily tak, jak by asi bylo záhodno. Možná to je tematikou (western ani náboženství nepatří k mým vyhledávaným oblastem), kterou jsem úplně nechápal. Možná to je jen mnou... pro fanoušky divných filmů povinnost, pro ostatní velké upozornění, (06.06.2012)

„Být příliš dokonalý je chyba.“  Inu.. kdyby se Jodorowsky tolik neopájel samým sebou a svou vlastní dokonalostí, mohl by být výsledek ztrávitelnější. Ústřední děj s přesahem do podobenství měl rozhodně cosi do sebe: jak v první polovině, kdy Krtek coby krvelační gangster na koni bojuje se svými protivníky, až ho jednoho dne zlomí prohra v podobě dobrovolné sebevraždy jednoho soupeře, tak v té druhé, kdy se dostáváme do města plného bizarních a šílených rituálů. Některé scény v této části, nejvíc asi provádění ruské rulety s rozesmátým farářem coby rozhodčím, mi připadaly v rámci podobenství zkaženého světa správně úderné a znepokojivé i zábavné současně. Vyzdvihnout musím i vizuální stránku a plno ojedinělých surrealistických nápadů (nimiž se to ovšem v těchto starších artových filmech z Mexika často přímo hemží), které mě v tom často dokázaly upoutat a rozvířit chvilkovou nudu i zastínit hůře uchopitelnou symboliku. Problém jsem měl však s nataženou délkou a pomalým tempem ve chvíli, kdy samotný děj tu nejednou probíhá celou řadu scén v poněkud monotónních variacích na to samé, stejně tak s nejedním (někdy až mírně samoúčelným) bizarně nechutným výjevem. Na oplátku musím prásknout, že nikdy jsem nebyl fanouškem westernů, takže ač do jisté míry oceňuji pokus o velmi svéráznou, silně surrealistickou variaci na tento žánr v duchu podobenství, nijak mi k srdci nepřirostl ani Krtek. [55%] (31.12.2022)

Jsem dostatečně velkej úchyl, abych si už předtím docela užil Svatou Horu a velice dobře užil Svatou Krev - Krtek je takovým Jodorowského fantasy počátkem, dává tušit jak budou vypadat jeho další filmy - bohužel se tuto "prvotinu" nepodařilo dostatečně ukočírovat a tak je teatrální, patetická a bláznivá o trochu víc, než asi měla být (hlavně některé střihy v první části jsou vyloženě komické :)). Jinak mě se líbí víc ta druhá (nebo první? - prostě druhá v pořadí) část filmu, symbolika snímku není prázdná, jen si proto člověk musí trošku přijít - pro slabé žaludky ale varování --- tohle není tradiční multiplex limonáda, dejte si pozor na ukřižované kozy, sovy a podobnou havěť, na pajdavé nuzáky, hromádky mrtvol, úchylné záporáky, hnusné štětky, jezírka krve, kastrace, jek, křik a lamentování na kolenou... Ale jinak to uteče, že se ani nenadějete :) 8/10 (28.11.2008)

Tuhle Jodorowského nudnou bizarnost, jsem dokoukal jen díky tomu, že jsem měl na Festivalu Fantazie okolo sebe kumpány, a pár promile v krvi. Alkohol, který odboural mé zábrany, byl taky jeden z důvodů, proč jsem u scény souboje se soupeřem, který umí nechat projít kapilárami svého těla střelu, vybuchl v nekontrolovaný záchvat smíchu, což mé okolí naprosto nepochopilo. :-) (12.08.2010)