Krtek

U El Topa musím víc než kdy jindy uplatnit metodu hodnocení podle pocitů a dojmů, které ve mně vyvolal. Jinak se obávám, že bych byl zahnán do slepé uličky, stejně jako sám hrdina v podání Jodorowského. Ač jsem se urputně snažil pochopit ten film jako celek, obávám se, že je to zhola nemožné (i když osvětě se rozhodně nebráním). Takže přesto, že se odvažuju tvrdit, že interpretací jsem v jednotlivých scénách objevil někdy i několik (ovšem zhruba jen do půlky), ty nemají na výsledek pražádný význam. A proto se slabošsky odvolám na formulku, že v surrealismu netřeba za každou cenu hledat význam, a že film si může člověk užít, aniž by ho plně pochopil. Nicméně, chtělo by to vidět minimálně ještě jednou. Otázka je, jestli i já chci. (13.03.2011)

[FOD 2008, LFŠ 2008] „Žádám od filmu to, co většina Severoameričanů žádá od psychedelických drog.“ Surrealistický náboženský western o bezohlednosti, násilí a lidské duši, kde se stejně jako ve Vyměněných hlavách nezapře pantomimická minulost Jodorowského. Jinak Jodorowsky přísně rozděluje násilí na kreativní a destruktivní. On dělá umění. Chtěl dosáhnout osvícení, což vyvrcholilo snímkem Svatá hora, ale i v dalších dílech včetně Krtka se vyskytuje očistný prvek ohně a motiv bájného ptáka Fénixe. Děj moc nehledejte. V Jodorowského filmech se až na zacyklenou Svatou krev jde odněkud někam a na diváka se ze všech stran řítí autorovy alegorické vize, metafory a skrytá symbolika za doprovodu zvláštního zvukového doprovodu a rychle se měnících výrazně kolorovaných obrazů, které při pozorném sledování navozují hypnotický stav ne nepodobný účinkům LSD. (17.03.2008)

Apokalyptický western? Náboženské podobenství? Mytologický příběh o iniciační cestě hlavního hrdiny za poznáním sebe sama? Nesmyslný trip zfetovaného režiséra? A nebo taky možná něco jiného... Podivný film pana Jodorowskyho, který nedává žádný klíč k rozšifrování děje a tak se pochopení snímku stává záležitostí každého jednotlivce, který si na základě svých filmových a mimofilmových znalostí vytvoří vlastní, zcela subjektivní obraz toho, co právě viděl. Postmoderna ve filmovém hábitu. (24.01.2008)

Náboženská westernová alegorie nebo výplod chorého mozku? Narozdíl od Jodorowského pozdějšího Holy Mountain má El Topo jakous takous dějovou linii a příval bizarností je tak o něco řidší (ale nezbytných mrzáků a mrtvých zvířátek se dočkáte i zde, nebojte), což mělo za následek, že jsem se bavil o něco méně. Ale i tak - až Jodorowsky zemře, jeho mozek by měl být naložen do formaldehydu pro studijní účely budoucích generací - dozví se určitě mnoho zajímavého. (10.06.2005)

K filmu El Topo se hodí taková přirovnání jako například ohňostroj divnosti. Tento film udivuje každým dalším záběrem víc a víc. Přitom se to daří nenuceně a přirozeně, jako by zcestnost byla něco naprosto přirozenéhho. Tento film by se určitě líbil Dálímu. Surealistický a absurdní western, to přibližně vyplňuje nálň tohoto díla. Velmi jsem se bavil masivním přívalem neuvěřitelných nápadů. Ty všechny podivnosti jsou nasnímány nádhernou kamerou a doplňěny líbivou hudbou. Je to velmi silný zážitek. (10.12.2006)