Krtek

Anebo stejně tak odpad, záleží na úhlu pohledu. Je spíš zajímavé, jak se některé filmy vryjí do paměti spíše kvůli zážitku s nimi spojeným, než z hlediska svojí kvality/nekvality a u El Topa bylo dost alkoholu, marihuany i šílených kamarádů řvoucích u každého záběru "Zabij ho ty zmrde!". Svatá Hora přesto vede. [ad. 8. 3. 2012 - Áčko přetékalo alkoholem a El Topo se stal navždy kultovním] (04.01.2011)

Tuhle Jodorowského nudnou bizarnost, jsem dokoukal jen díky tomu, že jsem měl na Festivalu Fantazie okolo sebe kumpány, a pár promile v krvi. Alkohol, který odboural mé zábrany, byl taky jeden z důvodů, proč jsem u scény souboje se soupeřem, který umí nechat projít kapilárami svého těla střelu, vybuchl v nekontrolovaný záchvat smíchu, což mé okolí naprosto nepochopilo. :-) (12.08.2010)

Film je to sice těžko pochopitelný, ale zpočátku jsem od něj nemohl odtrhnout oči. Ovšem... Vizuálně velmi přitažlivé, doprovázeno krásnou hudbou, přesto po hodině a čtvrt "vymýšlení" a "hledání" významů jednotlivých výjevů (což mě ohromně bavilo), jsem se začal docela ztrácet a zážitek už nebyl tak intenzivní, spíše naopak. Snad to bylo pokročilou nocí, snad to bylo únavou... snad to bylo onou stopáží - nevím, nicméně poslední třetina mě už spíše nudila a (říkám to překvapen sám sebou) na všechen ten příval násilí a bizarností jsem si vlastně už z předchozích částí filmu zvykl. Proto to průměrné hodnocení tohoto jistě nevšedního snímku. Nevylučuju ovšem, že se na to ještě podívám...:-) (12.11.2007)

Po nadšení ze Svaté hory jsem se na krtka těšil, ale bohužel na rozdíl od Svaté hory, která aspoň rámcově dává smysl, jejíž obrazy jsem byl schopen interpretovat a sledovat ji mě od začátku bavilo, je Krtek daleko víc meta, a to na můj vkus až příliš. Hned ze začátku mě celkem rychle začal nudit a dokoukal jsem to jenom s velkým sebezapřením v naději, že se to někde v průběhu zlomí. Nezlomilo. (04.01.2021)

Už prvé sekundy filmu mi jasne naznačili, o čo tu vlastne pôjde. Po púšti cvála na čierno odetý pištolník so svojím nahým(!) synčekom. No a čo nasleduje potom sa slovami opísať nedá. Je to tak bláznivé a tak bizarné, že to už má s nejakým umením máločo spoločné. Asi môžem byť rád, že v polovičke 70. rokov skrachovala Jodorowského verzia sci-fi románu Duna. To by už tí, čo kritizujú Lynchovu verziu, asi už neprekusli vôbec. Zhrniem to takto. Poznám človeka, čo by na EL TOPO povedal: ,, Za také filmy by nemali platiť diváci, ale tvorcovia by mali platiť divákom za to, že si ho vôbec pozreli." Keďže som za to nezaplatil a takisto mi za to nezaplatili ani tvorcovia, tak si myslím, že sme si kvit. (11.03.2011)