Krtek

Naprosto úžasný snímek, možná jeden z těch nej. Ano, je brutální, syrový až na dřeň, ano je to plné mučení, násilí, sexu, či vzájemné spojení těhto tří. Ano, hlavní hrdina je vzor špatnosti...ale přesto dávám za 5 - Krtek totiž (pro mne) nebyla vyvražďovací záležitost, ale v podstatě film o hledání dobra. Jak přežít ve světě, který je krutý po všech stránkách - lidské i přírodní? Můžete zůstat dobří nebo se musíte stát taky jedním z nich, abyste přežili? Temná, surrealistická záležitost v níž není ani minuta zbytečná - mnohdy se obejdeme zcela bez dialogů, i přesto, že v jiných filmech by se k nim autoři nepochybně uchýlili. Tady ne. V Krtkovi je vše jasné - alespoň postavám. Diváci občas mohou tápat, co se vlastně právě teď stalo, ale hned o pár minut později zjišťujeme jaký byl skutečný význam a dochází nám, že slova by byla zbytečná.___Zajímavý je také rozdíl mezi první a druhou částí filmu - zůstal nám sice hlavní hrdina, ale už to není tak docela on a navíc příběh se odehrává zcela jinak. Ale i toto má svůj důvod. Když k tomuto mystickému zážitku připočtu atmosfŕu již zmíněného zkaženého světa, čtyři pouštní mistry a další a další drobné faktory, nemůže mi vyjít nic jiného, než 5*. Zkrátka film, na který se nezapomíná! (08.11.2008)

Po nadšení ze Svaté hory jsem se na krtka těšil, ale bohužel na rozdíl od Svaté hory, která aspoň rámcově dává smysl, jejíž obrazy jsem byl schopen interpretovat a sledovat ji mě od začátku bavilo, je Krtek daleko víc meta, a to na můj vkus až příliš. Hned ze začátku mě celkem rychle začal nudit a dokoukal jsem to jenom s velkým sebezapřením v naději, že se to někde v průběhu zlomí. Nezlomilo. (04.01.2021)

Je možné, že díky mé omezenosti mi v přerostlé a rozbujelé spleti symbolů uniká smysl tohoto díla. Je možné, že všechny ty násilné a nechutné scény nejsou jen samoúčelnou provokací (či projevem autorovy úchylky), ale cestou jak nazřít nejhlubší dřeň lidského jáství. Leč už se připozdívá a nehodlám tratit času mudrováním nad něčím, co mi připadá stejně hluboké jako Saló. (15.05.2011)

El topo vyžaduje obrovskú toleranciu a fantáziu, ide totiž o podivínsku uchylárnu koncipovanú násilým, mytológiou a náboženskými výlevmi. Mílovými krokmi prekračuje hranice normality, je ťažko jednoznačne čitateľný a osobne si trúfam porozumieť tak na 10% z celého obsahu. Je to film na diskusiu a dešifrovanie snáď každučkého prvku, ktorý šialený mozog dokáže vyprodukovať (ukrižovaný baránok; úchylné láskanie topánok; znásilňovanie mníchov, ženy; bičovanie kaktusmi....) a ta kvíliaca hudba do toho, všetko samozrejme servírované na hektolitroch preliatej krvi. Prvoplánovo to môže vyvolať pohoršenie, nudu, odpor, druhosignálne nejakú filozofickú pózu. Pre mňa je film hlavne pocitovou a vizuálnou záležitosťou a subjektívne mi vlastne nepriniesol nič (nič pozitívne, optimistické, naplňujúce, nič, čo by som si mohla vychutnať) a zároveň priniesol veľa (zvláštnych a rozporuplných emócií, trochu nudy a pošramotený limbický systém)... (08.07.2008)

Krtek. Co tím chtěl Jodorowsky říci? Jak jsem byl nadšený z jeho představy filmové Duny, tak teď jsem na pochybách. Tohle dílo je totiž velmi zvláštní a chápe ho do důsledků snad jen sám jeho autor. Hlavní premisa je jasná i mě. Jodorowsky se jako kovboj ženoucí se za dokonalostí dopustí hříchu a podvádí při zkouškách se čtyřmi mistry. Je zabit a znovuzrodí? se jako Bůh? v jeskyni s "postiženými" či znetvořenými. Vytkne si za úkol vykopat tunel z této jeskyně do nedalekého města, aby mohli tito lidé žít volně. Město a jeho obyvatelé představují dnešní (nebo tehdejší) bílou společnost a v postižených si můžete vybavit jakoukoliv menšinu. Lidé ve městě postižené nemají rádi a když je proto na konci postřílí poté, co se vyhrnou z jeskyně do města, Jodorowsky je ztrestá a postřílí.Dá se tedy říci, že Bůh trestá bílé lidi za jejich hříchy. Co jsem ale nepochopil, tak první půlhodinu, kde se Jodorowsky projíždí po poušti, tedy spíše scény, které zde probíhají. Po půl hodině mu najednou žena, kterou osvobodí v jedné vesnici řekne, že musí zabít čtyři mistry, aby se stal dokonalým. Nikdy předtím o tom nepadlo ani slovo ani to nebylo naznačeno. Tato scéna přišla jako blesk z čistého nebe. Podobně na tom je většina scén a po herecké ani filmové stránce film z průměru nic netáhne. A to mám tyto podivné typy filmů rád. (12.09.2014)