Krtek

Zhrňme si to: surrealizmus milujem a na KRTKA som sa neuveriteľne tešil. O to väčšie bolo moje sklamanie. Nudné, rozvláčne, miestami vyložene trápne. Obrovská škoda, strašne by som sa chcel pridať k fanúšikom, pretože spojenie "surreálny-metafyzický western" na mňa pôsobilo takmer magicky a v podobnom "žánri" vidím ohromný potenciál. Pritom nemôžem povedať, že by ten dej nebol zaujímavý, len proste nebol - pre mňa - zaujímavo podaný. Skôr naopak. Všetky tie kulisy, štýl, herci. Proste nesadlo. (15.01.2015)

Do sebe zahleděná symbolistická mudrlandská mrdka nesnesitelného narcise, která pro všechny ty bizarní výjevy úplně kašle na všechny ostatní elementy které jsou u filmů tak nějak třeba, například střih, masky či takové rámování, aby nebylo vidět, že kulisy jsou kulisy a statisté nevědí, co mají dělat. Za obrázky dávám pětku s hvězdičkou, jinak spláchnout do hajzlu. Po několika knihách a dvou filmech už je mi jasný, že Jodorowsky je nepřítel. Ještě si odškrtnu Svatou horu a pak budu mít od něj navždy pokoj. Slibuji. (22.08.2023)

Anebo stejně tak odpad, záleží na úhlu pohledu. Je spíš zajímavé, jak se některé filmy vryjí do paměti spíše kvůli zážitku s nimi spojeným, než z hlediska svojí kvality/nekvality a u El Topa bylo dost alkoholu, marihuany i šílených kamarádů řvoucích u každého záběru "Zabij ho ty zmrde!". Svatá Hora přesto vede. [ad. 8. 3. 2012 - Áčko přetékalo alkoholem a El Topo se stal navždy kultovním] (04.01.2011)

„Být příliš dokonalý je chyba.“  Inu.. kdyby se Jodorowsky tolik neopájel samým sebou a svou vlastní dokonalostí, mohl by být výsledek ztrávitelnější. Ústřední děj s přesahem do podobenství měl rozhodně cosi do sebe: jak v první polovině, kdy Krtek coby krvelační gangster na koni bojuje se svými protivníky, až ho jednoho dne zlomí prohra v podobě dobrovolné sebevraždy jednoho soupeře, tak v té druhé, kdy se dostáváme do města plného bizarních a šílených rituálů. Některé scény v této části, nejvíc asi provádění ruské rulety s rozesmátým farářem coby rozhodčím, mi připadaly v rámci podobenství zkaženého světa správně úderné a znepokojivé i zábavné současně. Vyzdvihnout musím i vizuální stránku a plno ojedinělých surrealistických nápadů (nimiž se to ovšem v těchto starších artových filmech z Mexika často přímo hemží), které mě v tom často dokázaly upoutat a rozvířit chvilkovou nudu i zastínit hůře uchopitelnou symboliku. Problém jsem měl však s nataženou délkou a pomalým tempem ve chvíli, kdy samotný děj tu nejednou probíhá celou řadu scén v poněkud monotónních variacích na to samé, stejně tak s nejedním (někdy až mírně samoúčelným) bizarně nechutným výjevem. Na oplátku musím prásknout, že nikdy jsem nebyl fanouškem westernů, takže ač do jisté míry oceňuji pokus o velmi svéráznou, silně surrealistickou variaci na tento žánr v duchu podobenství, nijak mi k srdci nepřirostl ani Krtek. [55%] (31.12.2022)

Pochopil jsem 23% (to je prvočíslo, což by samo o sobě mělo vnímavějšímu čtenáři mého komentáři něco naznačit...) - prakticky vše až do tý scény s čištěním velbloudích zubů. Na tomhle filmu oceňuji hlavně důmyslnou práci s kabalistickými metaforami a rerbergorvsky zahleděnou kameru, bravurně si pohrávající s hloubkou neostrosti. (25.09.2008)