Obušku, z pytle ven!

Obušku, z pytle ven! je klasickou filmovou pohádkou s jednoznačně laskavým tónem. Kostýmy a kulisy jsou výrazně osobité a jedinečně dokreslují zvolenou náladu. Komornější příběh pro tři herce se může sebejistě opřít o dominující herecké výkony. Boj dobra se zlem je nesmrtelný, nastolení spravedlnosti je žádoucí ve výchovném poslání a sociální spravedlnost byla v tehdejší době proklamovanou prioritou. Optimismus a hravost hladí po duši a uspokojuje svým rozuzlením. Hlavní postavou erbenovské pohádky je chudý potulný muzikant (skvělý Ladislav Pešek). Dobrou náladu a víru v lidskost neztrácí ani tváří v tvář zlomyslnému bezpráví. S důvtipnou elegancí obrací ústrky ve svá drobná vítězství, drnká do strun a bezelstně pěje o životě a radosti. Skromnost a dobrota je po zásluze odměněna a blahobyt se stává symbolem nové spravedlivější doby. Na druhé straně života stojí hostinský (vynikající Josef Beyvl), lakotný bohatec. Chudoba a skromnost jsou prostředkem k cynickému veselí, touha po bohatství dodává odvahu k troufalým činům bezpráví k utužení třídního rozdělení společnosti. Užívá si svou převahu moci a bohatství se škodolibou úskočností. Ochráncem utlačovaného prostého lidu je kouzelný dědeček (dobrý František Smolík), vševědoucí moudrá nadpřirozená síla. Ochrana se nedává bez zásluhy a vstřícnosti, je odměnou za dobromyslnost a morální ctnost. Je symbolem nadějné budoucnosti s rovnoprávným sociálním postavením. Animační trik s obuškem je vkusný a dostatečný, laskavá forma optimistické nálady převládá a herecké koncerty opakovaně nadchnou a pobaví. (16.08.2017)

Já jsem toho Peška nikdy moc nemusela, ale jo... pohádka je to hezká, obušek mě jako děcko fascinoval a neviditelná jitrnice mi voněla i přes televizní obrazovku. Měla jsem teda období, kdy mě tahle pohádka srala a vyhýbala jsem se jí jak cigán práci, nicméně pak přišla stařecká demence a zase "Obuška" snáším bez alergické reakce. 70% (09.12.2009)

Odbila dvanásta hodina, chvál každý Hospodina! Nech nás chráni vo dne v noci, ochraňuje od zlej moci! Prostá ľudová rozprávka, ktorá je vďaka neexistujúcej jaternici, či dlhej bitke od obušku s tvárou, peknou krátkou komédiou. No musím zopakovať, prostá, lebo to slovo na to sedí. Ale, zas hej, na svete je predsa krásne, tak to nenaťahujme. (07.07.2013)

Byly doby, kdo se dařilo lidu obzvláště těžko. A těžká doba se lépe snáší s humorem a zpěvem. V těžkých dobách hladu pak vznikají pověsti a pohádky o kouzelných ubrouscích, kouzelných dobrosrdečných dědečcích a zlatých oslících. Dětem pak, když rodiče vyprávěli takovou pohádku už tolik v žaludcích nekroukalo. Obzvlášť, když nenasytný hostinský dostal za vyučenou a spravedlnost zase jednou zvítězila (alespoň v té pohádce). No, ... v pohádce nemusí být vždycky nějaký král. No, ne? (20.10.2007)

Mám tuhle pohádku prostě rád. Do jisté míry za to může Ladislav Pešek, který je tu výborný, ale hlavně je to naivita toho krásného souboje dobra se zlem, kde má zoo dlouho navrch, ale pak stejně zvítězí to dobro. Josef Beyvl a animátoři pak v sekvenci výprasku předvádějí něco skutečně parádního a ukazují, že animace a hraní mohou být uvěřitelně propojeny. (02.12.2014)