Léto s Monikou

Při sledování mi přišlo, že Léto s Monikou se dost podobá Letnímu snu a v duchu jsem trochu i srovnával. Mile mě překvapil úvod, kdy mi začátek vztahu přišel velmi autentický a také mě pobavil. Pak jsem byl chvíli rozpačitý z materiálního zázemí obou milenců, poněvadž mi unikl jeden detail (pro diváky, kteří si ho nevšimli stejně jako já, tak ta malá knížečka, co si vezme Harry z domu, je vkladní knížka). Ohledně vztahu samotného, jsou zde 2 naprosto protichůdní lidé a vzhledem k tomu, že je to svým způsobem moralitka, je divákovi přímo naservírováno s kým má soucítit/komu fandit, ale mně to vůbec nevadilo, spíše naopak, ostatně takových hysterických Monik pobíhá po světě víc než dost, a Harrymu jsem hodně rozuměl. A člověku je samozřejmě hned jasné, že to nedopadne dobře. Tragédie na sebe nenechá dlouho čekat, pak přijde moment, po němž bych už možná navrhnul závěrečný střih (Monika v kavárně), avšak Bergman v rozkladu vztahu pokračuje ještě dál (a onen závěrečný pohled má cosi do sebe). Co mi příliš nesedlo, byla nechtěně legrační bitka a nedořešení Moničina zločinu. Ve výsledku proto lehký nadprůměr zaokrouhlený směrem nahoru. (16.10.2013)

Godard vybehol z kina a kričal: "Bergman stvoril ženu!" Táto situácia sa ešte bude asi v histórii viackrát opakovať. Rozmrzelá, náladová, pokušiteľská a živelná Harriet Andersson ako "oplácaná" Monika uhranie svojim zjavom ešte nejedného cinefila. Leto s Monikou je jedno z najvhodnejších zasvätení nielen do mystéria ženy, ale aj do mystéria Laterny Magiky ako nám ju servíruje Ingmar. Tu sa Bergman ukazuje vo svojej plnej sile. Vidieť raz toto dielo v mihotajúcom sa svetle 35mm premietačky je môj sen. Impresívne zábery mesta na úvod. Vnútrozáberová montáž. Takmer sa dodržuje pravidlo, čo obraz to jeden záber. Keď strihnú detail na tvár, tak je to silný a presne určený emočný zásah. Geniálna práca so svetlom. Keď prvýkrát na scénu vojde Harryho otec, je nasvietený odzadu a v celom obraze mu ani raz neuzrieme tvár. Sugestívne natočená bitka s Lellem. Erotická scéna s Monikou. Ja vybieham z obývačky a kričím: "Bergman stvoril ženu!" (24.05.2012)

Jeden z mála filmov, kde sa Bergman opiera o sociálnu situáciu hrdinov, zrejme silne ovplyvnený neorealizmom. Príčiny neskorších zlyhaní však možno hľadať nielen v nelichotivom zázemí domova. Bergman vytvára čím ďalej od mesta, tým krajšie a idylickejšie zábery, čím vyjadruje iluzórnosť, ale aj skutočnú krásu onoho leta, ktoré sa už nikdy nevráti. Možno polemizovať nad Monikinou premenou v záverečnej tretine filmu, či je dostatočne pripravená a či Monika bola počas dovtedajšieho deja až tak nesympatickou postavou. Celkom by som privítal nejaké pokračovanie ako Druhé leto s Monikou po 15 rokoch, kam obaja protagonisti dostali... (25.04.2016)

Zopár poznámok, ostatné je v komentoch a v článku Aleny Prokopovej na DVD z Lacných kníh. 1.Dokumentárne zábery prístavu, vodnej hladiny, mostov a okolitej krajiny pripomínajú úvod filmu Manoela de Oliveiru Douro riečna drina (1931). 2. Moniku nazývajú vo filme bacuľkou, hoci ňou nebola (možno v porovnaní s dobovým štandardom áno, ale vo filme niet veľmi s kým porovnávať) 3. Zarazená tvár otca pri prvom pohľade na vlastné dieťa ako osobné prekuknutie prchavosti silnej lásky a zároveň predtucha, že zodpovednosť o potomka bude vážnou trhlinou manželstva. 4. Monika síce bola nevycválaná, ale mám pre jej správanie pochopenie. Vyrastala vo veľkej rodine tiesniacej sa na malom priestore, s otcom veselým opilcom, občas násilnícko sa sebaľutujúcim. Pretlak emócií prispel k nedefinovateľnej nespokojnosti, ktorá potrebovala nejako vybúriť. O nápadníkov a milencov núdzu nemala, veľká láska k dobrému chlapcovi zaimponovala, ale na rodičovskú zodpovednosť bola ešte táto osemnástka primladá. 5. Úplne mimo, ale súvisí s predchádzajúcou vetou: Ženy, ktoré si zamladi dostatočne užili, sú často neskôr veľmi dobrými matkami, nefrustrovanými neukojenými pudmi, neverou a utekaním z domu. Pretože majú nažité tak, že starostlivosť o bábätko je pre nich vykúpením, ku ktorému pristupujú s plnou vážnosťou. (31.07.2008)

Tak tohle byl ve své době film ceněný samotným Jeanem-Lucem Godardem (težko říct, jak to viděl jako maoista v 70. letech a později). Překvapivě se ale Létu s Monikou podobá jeho Bláznivý Petříček. Mě osobně film připomněl, že zřejmě i Ingmar Bergman musel být kdysi mladý a neřešil jen otázky víry, smrti a lidské komunikace. I když i tenhle film končí dost pesimisticky a tíživě. Krásné léto, které spolu prožije mladý milenecký pár, skončí deziluzí z návratu do tvrdé reality každodenního dobývání si skromného živobytí. (23.04.2007)