Léto s Monikou

Pokud by někdo chtěl srovnávat se zdánlivě podobným Letním snem (zamilovaný pár, společně strávené léto,..), pak se dá říct, že Letní sen je hluboké ponoření se do nitra ženské duše a jejího žalu, kdežto Léto s Monikou je jednoduché vyprávění, které klouže po povrchu - velmi snadno rozeznatelné (a také velmi jednoduché) charaktery hlavních postav a nepříliš objevný příběh. Za zmínku možná stojí filmově poměrně zajímavá dvojice scén: 1) odjezd z města na člunu za zvuků hudby plné naděje a 2) "poraženecký" návrat do města, při němž již zní hudba spíše ponurá, nesmlouvavě naznačující průběh věcí následujících... Nijak světoborné dílo, avšak Bergman má i slabší kousky. (16.10.2007)

Mladá sedemnásťročná Monika skrátka nebola pripravená žiť život dospelých. Ak vôbec niekedy bude ... ono, na každom človeku sa podpíše jeho rodina a to kde vyrastal a Monika na ružiach ustlané moc nemala. A devätnásťročný Harry sa aspoň snažil, toho zodpovednosť nezomlela. Za ich letnú lásku som bola ochotná dať tri hviezdy, ale po návrate do mesta to zvyšujem na štyri. (19.11.2016)

V Létě s Monikou pojímá Bergman moderní ženství pesimisticky. Jakkoliv se dívka Monika zpočátku staví do protikladu k městu, je stejně jako ono nezdravě poživačná, egoistická a ničící (a zdánlivý kontrast je jen výrazem stabilní nespokojenosti s dosaženým stavem). Její mládí, přimykající se v zachycované fázi k přírodě (a koneckonců i k přirozenosti) jen zkusmo, z nutkání vstřebávat nové požitky, je zrádnou maskou vnitřní tmy, prorážející „břehy těla“ prostřednictvím jazyka, gest a pohledů. V izolaci od kultury (nikoliv od civilizace) se z propasti její duše drápe na svobodu ukrývané zvíře. Po návratu do města se z domnělé vlčice stává kukačka a proměna ve zrůdu je dokonána. Zdánlivě tezovitý příběh je prohlubován symbolizujícími obrazy zachycujícími hlavní postavy v různých prostředích: napětí mezi ostrovem a městem je díky tomu povýšeno na svár volnosti a nesvobody, které se ale v kritických okamžicích prostupují: ostrov svobody se stává vězením hladu, nespokojenosti a pochyb, v porobujícím odcizeném městě se objevují lidé, kteří dokážou pomoci (chlapcova teta) a kteří jsou schopni nefalšované vroucí emoce (chlapcovi spolupracovníci při návratu ze služební cesty). (13.04.2009)

Narozdiel od iných Bergmanových snímkov, v ktorých obyčajne tento režisérsky velikán rozoberie svoje postavy po psychologickej stránke až na kosť, tu sa venuje iba jednoduchému rozprávaniu príbehu, je to teda vlastne taká Bergmanova oddychovka, čo samozrejme nie je na škodu. Je to o zaľúbencoch, ktorí strávia spolu leto, aby ich potom dostihla krutá realita života. Kto z nás by nechcel odísť od všetkých tých starostí vyplývajúcich z pretechnizovaného a preľudneného sveta a neužívať si len tak bezstarostne život niekde v lone matky prírody? Ako Adam a Eva. Žiaľ, to už v tomto svete nie je možné a problémy si každého skôr či neskôr nájdu... Páčila sa mi hlavne druhá polovica a vykreslenie situácie po návrate hrdličiek domov - veľmi reálne vystihnutie problémov, ktoré čakajú na každý pár, ktorý sa hlava nehlava vrhne do manželstva a rodenia detí. Ešte šťastie, že aspoň ten chalanisko našiel v sebe trochu zodpovednosti... 75/100 Videné v rámci - 5x5 tour : Po stopách režisérov. (13.06.2016)

Filmová výzva 2018 - Švédsko. První film od švédského velikána, na nějž jsem se podíval. Určitě se nejedná o jeden z jeho nejzásadnějších počinů, ale věrně dokázal zachytit tu naivnost, jež mládí a mladistvé lásky často doprovází. Posledních dvacet minut už je jako by vystřižených z realistického nebo naturalistického románu. A tak to chodí i v životě, kdy se velká romantika přemění v tvrdou realitu. Nemohu si odpustit poznámku, že pokud se do komunistického Československa tento snímek dostal, zcela jistě byl opatřen legendární hvězdičkou :-) Závěrem si říkám, že na můj rozjezd s Ingmarem Bergmanem určitě správná volba. (16.04.2018)