Obsahy(2)
Viktor Preiss v televizním koprodukčním třídílném filmu o dramatických osudech českého vynálezce Josefa Ressla. 1. část:Třídílná hra ze života známého vynálezce začíná odjezdem starého Ressla na služební cestu do istrijských lesů, o které celoživotně pečoval. Z této cesty se retrospektivně odvíjí celý příběh. Poznáme mládí chudého studenta (V. Preiss), který se narodil v Chrudimi a studuje ve Vídni. Dokonce dostane jednoroční stipendium od samotného císaře na studium lesnické školy v Marienbrunnu. Ze školy musí posléze odejít pro nedostatek finančních prostředků a začne působit jako lesnický adjunkt v zapadlém polesí. Dalším jeho působištěm je Motovun, kde se seznámí se svou první ženou Mínou Orebičovou, dcerou místního hejtmana. Ressel už v této době projevuje zájem o technické novinky, snaží se zdokonalit pluh a uvažuje o pokusech s lodním šroubem. Protože nežije u moře a nemá prostředky na stavbu lodi a šroubu, nemůže své představy uskutečnit. Závěr dílu je ale radostný, Ressla čeká přeložení do Terstu, k moři.
2. část: Resslovi (V. Preiss) se daří. Narodí se mu syn, podniká první úspěšné pokusy se šroubem. Jeho radost však netrvá dlouho, zemře mu žena. Objeví se italský rejdař Fontana (K. Urbánek). Má zájem financovat stavbu lodi se šroubem místo dosavadních kolesových parníků, ale dává vynálezci špatné finanční podmínky. O Resslovu novinku se začnou zajímat i pařížští podnikatelé, které zastupuje pan Bauer (L. Munzar). Štěstí čeká na Ressla i v soukromí. Seznámí se s Terezou Kasteličovou, která se stane jeho druhou ženou. Navíc mu svitne naděje, jak se zbavit trvalé finanční tísně: anglická admiralita vyhlásila odměnu dvacet tisíc liber tomu, kdo prokáže, že vynalezl lodní šroub…
3. část: V závěrečné části trilogie leží nemocný a umírající Ressel (V. Preiss) v slovinském zájezdním hostinci a v horečce se mu vracejí vzpomínky. Především události v Paříži. Šroub namontovaný na říční loď na Seině slavil velký úspěch, noviny se však o vynálezci zmínily jen jako o slovinském strojníkovi, který v podpalubí zajišťoval provoz parního stroje. Pařížští podnikatelé Ressla podvedli, až se ocitl v Paříži zcela bez prostředků. Ressel ze svého vynikajícího vynálezu, který změnil lodní dopravu, nikdy nezbohatl. Zemřel, aniž by za svůj vynález získal jakékoli uznání. Teprve posmrtně, v roce 1866 mu vynález lodního šroubu oficiálně přiznala americká akademie věd ve Washingtonu.
(Česká televize)
Recenze (8)
Výborně zpracovaný námět o životě jednoho z velkých Čechů. Skvělé herecké obsazení a herecké výkony. Z určitého hlediska je ten snímek hodně nadčasový. Vynálezci to v historických zemích českých nikdy neměli lehké. Ať to bylo za Rakousko-Uherska, za první republiky, za bolševika, nebo dnes. A o tom ten snímek taky je. Ti vynálezci, včera, dnes i zítra, takový obtížný hmyz. Závidíme jim úspěch a rádi bychom prašule, které přinese vynálezce měly jenom pro sebe. ()
Životní peripetie českého vynálezce lodního šroubu Josefa Ressla jako třídílný televizní film. Je to vcelku dobré, ale příliš rozvleklé, zbytečně dlouhé. ()
Seriál, kterému chybí lepší výprava a měl by být radikálněji sestříhaný. V této podobě žel příliš rozvleklé. ()
Preiss je vynikající, příběh je zajímavý, i když na dnešní dobu opravdu rozvleklý. Když ale přistoupíme na tempo a přesuneme se v duchu do doby 19. stol., užijeme si to. Na mě minisérie působí krásně melancholicky, zejména poslední díl. Resslův lodní šroub je typická ukázka toho, že jsme se nikdy moc neuměli jako Češi prosadit, pokud jsme rovnou neodešli za "hranice našich snů". Snad až dnes. ()
,,Všechny mé vynálezy jsou určeny lidem, stačí mi jen uznání mé práce..." Dramatický životní i profesní osud českého vynálezce 19. století Josefa Ressla v době technických převratů a mocenských plánů. Tráví svá poslední léta s rodinou a přáteli v terstském přístavu při Jadranském moři a v horečkách posledních prožitých dnů se mu vybavuje celý život, jehož zásadním okamžikem se stává vynálezání a sestrojení konstrukce bronzové spirály – lodního šroubu... Jiří Sequens (mj. tvůrce seriálů Hříšní lidé města pražského a 30 případů majora Zemana) vytvořil ve svém posledním filmovém dílu trojdílnou ságu, která svou uměleckou i historickou kvalitou příliš neostává ani za jinými koprodukčními TV počiny té doby jako Cirkus Humberto nebo Dobrodružství kriminalistiky. Výpravné, poutavé, nenáročně vzdělávací. Taky pěkně "sequensovské", ať už se jedná o výběr exotických přímorských prostředí, některých herců, střídaní akcí s komorními dialogy nebo stylovou písňovou vložku, tentokrát z prostředí francouzského varieté. Popři dominanci herců z Jugoslávie (zde v obsazení uvedeni nejsou, v titulcích ano) se dostává prostoru pro mnohé přední československé herce, kteří zde zazářili v zajímavých, byť převažně menších rolích (Satoranský, Švormová, Munzar, velice zajímavý Josef Bláha, Brzobohatý,..). Za zásluhou kvality stojí celá řada protagonistů z obou zemí včetně spisovatele Zdeňka Pluhaře, podle jehož stejnojmenní knihy film vznikl, nebo také předního slovinského skladatele filmové hudby Janiho Goloba. Nevím tedy, jak tuto mini-sérii znají současní diváci v státech bývalé Jugoslávie, ale u nás neprávem zapadla do hlubin z velké části nereprizovaného archivu ČST, ukrývajícího mnohem víc kvalitnějších kousků, než se na prvý pohled může zdát. Snad časem Bronzová spirála spatří znovu světlo světa televizní obrazovky a budeme moci v plné kvalitě opět vychutnávat příběh o dobrodružství, plný dřiny, proher, zvratů i řady nedoceněných vynálezů. Příběh o věčném hledání a nalezení vlastního štěstí a správného místa na zemi. ()
Reklama