Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Přitažlivě natočená moralita sděluje, že vůbec nezáleží na komfortu a hmotném vybavení, důležité jsou fungující mezilidské vztahy. Přesvědčí se o tom i čtveřice kamarádů z dětského domova, kteří najdou opravdové rodinné zázemí v obyčejné venkovské chalupě a u svérázného svobodného mládence. A vůbec nevadí, že tam chybějí nejrůznější civilizační vymoženosti. Podařilo se tu vyhmátnout velice přesvědčivě i hravě různorodé povahy malých dětí, které teprve v prostředí vzájemné lásky a pochopení skutečně pookřejí... Film byl natočen, ukončen a schválen v roce 1968, ale v úvodních titulcích je copyright 1969. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (26)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Tony my tě máme strašně rádi...My jsme neupekly husu, tak ti dáme aspoň pusu." Jak se počet dětí v chalupě starého mládence Tonyho postupně zvyšuje, zvyšuje se i zábavnost tohoto rodinného filmu (viz třeba některé hlášky: "nech pejsky pejskama a pojď zkoušet hajzl", "Každý den hrnek koziny a vyrosteš o metr"). Nejroztomilejší jsou scény s malou dívenkou, která (nejen když si prozpěvuje písničku "Proč si mě nevšímáš") atmosféru filmu doslova rozsvítí. Celý film je taky hezky nasnímán a vše dotváří moc příjemná (a docela chytlavá) hudba. Jen jsem maličko nepochopil konec. Ten výstup se sociální pracovnicí, co nejprve sděluje zoufalému Tonymu, že zařídila, aby všechny 4 děti mohli bydlet spolu v náhradním domově a pak přiopilá deklamuje moudra o tom, "za vším je třeba hledat člověk, ať je velkej nebo malej..Neboť v dětech je národ věčnej." Z poslední scény přitom člověk moc nepozná, jak to s dětmi vlastně dopadlo. Zůstaly u Tonyho nebo nezůstaly? Těžko říct. ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Podstata snímku (mít rodinu, poskytnout pomoc, vytvořit zázemí odloženým dětem) a záměr tvůrkyň/tvůrců je mi blízký a mně milý (není zapotřebí komfort ke šťastnému bytí). Oceňuji i kouzlo vesnického dětství, stejně tak jako malé "herce", výběr se opravdu povedl. Přesto však musím přiznat, že příběhově to na mě byla příliš velká "divočina", ať už se to týká samotného Tonyho (výborný Ľudovít Kroner) či vylomenin, které děti tropily, a ta sociální pracovnice, no... budu hodná a budu mlčet. ()

Reklama

troufalka 

všechny recenze uživatele

Myslím si, že film byl nadsázkou už v době vzniku. Otázkou spíš je, kdo z nás má osobní zkušenost, jak vypadaly děti z děcáku v roce 1968? Rozhodně byly slušnější než ty dnešní. Bohužel ani dnes nejsou výjimkou děti v sociálních zařízeních, co mají jednu maminku a každý jiného tatínka. Jenom v nich bohužel zůstavají. Asi proto, že Tony byl jenom jeden a dneska se sociální pracovnice nedají opít silovicí. Bohužel. . . . insurgentes: Drahoušku, na těch stoličkách byl nejspíš nápis REŽISÉR. Ale nic si z toho nedělej, češtině se dá naučit i v pokročilém věku. Příště se třeba můžeme zaměřit na stylistiku a skladbu rozvitých vět. Pokud miluješ kozy, mohu Ti zajistit bezplatnou brigádu na kozí farmě. Když se ti zdaří přesun kozy do chlívku bez cloumaní za rohy, dostaneš za obměnu kozí jogurt. ()

Aelita 

všechny recenze uživatele

Poetika vesnického dětství nezatíženého dohledem nebo výchovou dospělých přesahujícími rámec základních úkonů a potřebností, ani televizí, počítačem, internetem a jinými moderními a postmoderními vymoženostmi a žrouty času – krátce řečeno lyrický obraz dětství v nostalgickém pojetí dvou režisérek. Řekla bych, že když se po dětech přestala vyžadovat práce v hospodářství nebo ve fabrice a ještě nebylo nutné se stálé učit a zdokonalovat ve škole a na různých kurzech a trénincích a když je ještě nerozdělovaly zdroje pasivní zábavy (TV atd.), tak v tom mezidobí zhruba od 50. do 80. let děti měly pravé dětství plné vlastní fantazie, společných her a samostatného objevování světa. V postmoderně již ani dětství není, co bývalo. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Film, v němž lze krásně zaznamenat prvopočátky režisérčiných kvalit, které později plně využila ve svých daleko známějších snímcích. Jako vždy perfektní vedení dětských herců a tentokrát i znatelně citlivější příběh. Každodenní pocit vlastního domova, se pro někoho může změnit v obtížné hledání bezpečí, zvláště pak, jde-li o bezbrannou, dětskou duši. Přirozené dobro a ochotu pomoci druhému, tomu malému a bezbrannému, se hledá ještě obtížněji, i když po pár skleničkách se každému rozváže jazyk, a nakonec zjistíme, že nám všem jde hlavně o člověka a o toho malého obzvlášť. Neznámý film, jenž má v sobě všechny kvality režisérčiných známějších snímků. Tohle je prostě Odvážná slečna v mužském poddání. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (3)

  • Josef Filip (Prášilek) v průběhu natáčení natrhal švestky a filmovému štábu se je snažil prodat. Režisérka Věra Plívová-Šimková to nijak nekomentovala, ale když potřebovala, aby v záběru plakal a nedařilo se, připomněla mu tuto událost a zdramatizovala ji tak, aby jej rozplakala. Po letech uvedla, že tohle nedělala ráda a šetřila takovými situacemi. (sator)
  • Film byl natáčen, ukončen a schválen v roce 1968, ale v úvodních titulcích je copyright 1969. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (ČSFD)

Reklama

Reklama