American Hot Wax
V zajatí rytmu
Režie:
Floyd MutruxScénář:
John KayeKamera:
William A. FrakerHudba:
Kenny VanceHrají:
Tim McIntire, Fran Drescher, Jay Leno, Laraine Newman, Keene Curtis, Larry Hankin, Olivia Barash, Howard Storm, Cameron Crowe, Ira Newborn, Garry Goodrow (více)Obsahy(2)
Film inspirovaný životem rozhlasového moderátora Alana Freeda, který v 50. letech minulého století představil rokenrol dospívajícím posluchačům. A vyvolal kontroverzi: konzervativci ho kritizovali, rasisté nenáviděli a úřady pronásledovaly.
Tato strhující hudební komedie vzdává hold zrodu rokenrolu v pozdních padesátých letech minulého století a klíčové roli rozhlasového moderátora Alana Freeda, který pomohl dostat tenhle nový hudební žánr do módy. Velká část příběhu se soustředí na diskžokejovy odvážné pokusy uspořádat vůbec první živý rokenrolový koncert v brooklynském Paramount Theatre. K tomu se však musel nejprve vypořádat s protesty znepokojených a rozzlobených rodičů, konzervativců i místní policie. Ve filmu se objeví i několik umělců tehdejší doby, včetně Chucka Berryho a Jerryho Lee Lewise. (Cinemax)
(více)Recenze (27)
V podstatě je skoro jedno, o čem ten film je, protože je to o rokenrolu. To skoro samo o sobě stačí, protože ty písně, které zde zazní, jsou naprosto skvělé. Jenže pak je zde ještě příběh muže, který odnesl to, že dal rokenrolu přednost před vším ostatním. Jojo, to byly doby, kdy ještě rokenrol dovedl rozpálit matky do ruda, a to různými způsoby. ()
Je to jeden z veľmi málo filmov, na ktorých som bol v kine asi 10 x .... Bol som pionier a miloval som rock´n´roll. Toto bolo jediný možný oficiálny prienik do úchvatnosti divokého rytmu a odviazanej zábavy americkej hudobnej scény, ktorá mala korene v černošskom blues .... Osobnostiam ako: Elvis Presley, Chuck Berry, Jerry Lee Lewis, či Buddy Holly, môžeme ďakovať, že súčasná hudba je taká aká je... ()
Kvôli poruche na počítači píšem komentáre k viacerým filmom z mojich, rukou písaných, poznámok. Pred chvíľou som napísal o koncerte U2, že nie som fanúšikom skupiny a je to záležitosť generačná. Rovnako generačný je môj príklon k rock and rollu a film o jeho ťažkých a zložitých cestách k uznaniu nemôže odo mňa dostať menej ako štyri hviezdičky. Hudbu konca päťdesiatych rokov a nasledujúcej dekády mám asi zapísanú aj v mojej DNA. Preto bolo pre mňa príťažlivé sledovať príbeh popularizátora rock and rollu Alana Freeda a prekážky, ktoré mu na jeho púti kládla bigotná Amerika. Pre súčasnú mladú generáciu odchovanú klipmi a veľkolepými show so svetelnými a pyrotechnickými efektmi je asi komické sledovať čiernobiele snímky spevákov strnulo stojacich pred mikrofónmi a spievajúcich nádherné melódie. Asi nevedia, že pohyb pred kamerami bol zakázaný a ešte aj pri vystúpení Elvisa Presleyho v Ed Sulivan Show mohli kamery snímať iba hornú polovicu jeho tela, aby to nepobúrilo sviečkové baby. Vrcholom filmu malo byť vystúpenie Chucka Berryho a Jerryho Lee Lewisa, ale pre mňa boli vrcholom filmu záverečné titulky, ktoré stroho oznamovali, ako končia tí, ktorí sa snažia presadiť niečo nové a neobvyklé. ()
Ružovo nafarbený príbeh o Alanovi Freedovi, kontroverznom DJ-ovi 50-ych rokov. Film je dramaticky nevyrovnaný, ale McIntire je excelentný, dobový výraz je silný a na originálnych rock´n´rollových interprétov sa dobre pozerá. Veselý, gýčovito zábavný film. Tvorcovia filmu mali mať viac dôvery v rockové prostredie 50-ych rokov a vo svoje vlastné talenty. Je to proste super Béčko. V jednej z úloh sa predstavila Moosie Drier, ako 12-ročná prezidentka fanklubu Buddyho Hollyho (5.000 členov!) Freedov život je zobrazený aj v snímku "Mr. Rock And Roll" (v ktorom hrá samého seba) a v televíznom filme "Mr. Rock´n´Roll: The Alan Freed Story". ()
Chaos, zmatek, mezi tím vším proplouvá Alan Freed v zajetí rytmu spojeného s výročním koncertem rock-n-rollu a já byla okamžitě s prvníma minutama vhozená do atmosféry 50. let minulého století, navíc s celým kýblem senzační dobové muziky. Obraz sice za moc nestál, ale já to téměř vůbec nevnímala, protože to nadšení se na mě přeneslo, jen když jsem viděla, jak ti černí kluci tu muziku mají v krvi a jak jí prožívají. O Alanovi toho moc nevím, myslím že tady nám ho ukázali trochu přes růžové brýle, ale stejně je škoda, že jeho životní příběh musel skončit právě takhle. A konec s Chuckem a Jerrym byl super parádní. Mně celý film připomněl moje jízdy autem, kdy mám puštěný autorádio a najednou se tam ozve nějaká pecka z padesátých let - okamžitě volume plus vyletí nahoru:-) ()
Reklama