VOD (2)
Obsahy(1)
Již název filmu vypovídá o tématu, kolem kterého se příběh točí. Existuje totiž teorie, že by se každý člověk měl narodit s určitou dávkou alkoholu v krvi. Tato malá intoxikace totiž otevírá naši mysl k poznání světa okolo nás, zmírňuje problémy a zvyšuje naši kreativitu. Tato teorie zaujme Martina (Mads Mikkelsen) a jeho tři přátele, unavené středoškolské učitele, a pustí se do experimentu, při kterém si po celý den udržují hladinu alkoholu v krvi. Když Churchill dokázal vyhrát druhou světovou válku s notnou dávkou alkoholu, kdo ví, co způsobí pár kapek jim a jejich studentům? Prvotní výsledky jsou povzbudivé a tento malý projekt se stane opravdovým akademickým výzkumem. Jak jejich hodiny, tak výsledky se zlepšují a skupina znovu dostane chuť do života! Když však výzkum přeženou, někteří musí skončit. Je stále jasnější, že i když alkohol mohl dopomoci ke skvělým úspěchům v historii, některé odvážné činy mají své následky. (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (522)
„Tak dobře se mi neučilo už roky. Jsem si jistý, že je v tom něco víc.“ Martin je vyhaslý. Žáky, ženu i své děti nezajímá. Vlastní ambice už také vzaly věkem za své. Ale stačí jedna oslava narozenin, slabší chvilka a náhle si uvědomí, že alkohol mu pomáhá cítit se líp. A tak se s kolegy domluví na takovém malém, v podstatě nevinném experimentu…Poprvé od brilantního Honu se znovu sešla celá trojka Vinterberg-Lindholm-Mikkelsen a já musel krotit svá očekávání, jak to jen šlo. Silou a výpovědní hodnotou se mu sice Chlast úplně rovnat nemůže, to však neznamená, že nejde o kvalitní drama, právě naopak. Divák si dobře uvědomuje, že experiment se účastníkům dřív či později vymkne z rukou, a baví ho sledovat ty drobné detaily, postupné přitvrzování a ztrátu sebekontroly (zvlášť, když se casting podařil na jedničku, a celá čtyřka hraje výtečně, zvlášť Mads). Jako plus beru i fakt, že vše působí velmi reálně. A z hlavy zaručeně nedostanu perfektní konec, nejen kvůli parádnímu tanečku, ale hlavně celkovému vyznění. Slabších 5*. ()
Někdy je alkohol příčinou i řešením všech problémů, abych parafrázoval Homera Simpsona. Vinterbergovi jde na ruku svěží a dobře napsaný scénář a především spolupráce s famózním Sturlou Brandthem Grøvlenem, který dokázal spojit realismus a kinetiku kamery do podoby, kdy člověk skutečně má pocit blízký intoxikaci. Ano, v něčem je to podobně jako Hon modelově vystavěné drama, u kterého cítíte, kam směřuje. Jenže Vinterbergovi se povedlo být bolavě osobní a civilní, něco, co mu zoufale nevyšlo ve zdechlé Komuně. Jeho postavy a jejich opilecký pohyb skutečností jsou zcela oproštěné od morality, v tom filmu je něco nebývale upřímného. Zatímco po Rodinné oslavě občas Vinterberg působil jako manýrista nebo apatický dělník stříbrného plátna, tady převažuje naléhavost a sarkastická energie. Jedná se o jednu z nejlepších dramatizací prázdnoty a pocitu bezcennosti, která přichází určitém věku. Zároveň Chlast brilantně vystihuje pomíjivé pocity euforie a momenty, kdy člověk nabyde pocitu, že vyzrál na život (aby se vzápětí zklamal). Je to film o bolavém hledání, destruktivním přátelství a taky o tom, že katarze nutně nemusí znamenat nalezení odpovědi, ale odevzdání se okamžiku. Mikkelsen tím závěrečným výstupem stvrzuje životní formu a pohybem opisuje něco, co moc dobře znám a ve filmu v téhle průzračné severské otevřenosti zas tak často nevídám. ()
Vinterbergovi se podařilo vystihnout nejrozličnější situace, z nichž vychází ambivalence pití alkoholu. Není náhodou, že zobrazil mužský svět ve stadiu bilancování. Často se pejorativně říká, že chlapi jsou děti a nedospělci, bohužel to mnohdy bývá tak, že jsou to citlivé a jemné duše, jen to na nich vždy nepoznáte. Euforie, letargie a deziluze, časté fáze pití zde vidíme, někdy jsou zachycené natvrdo, jindy jen náznakem, tak to má být. Taky není divu, že je nám blízká dánská poetika, jsme si v mnohém tak podobní, teď už nezbývá, než aby nějací takoví dva, tři Vinterbergové působili i u nás a točili podobně úžasně. 90%. ()
Chlapským způsobem sladkobolný snímek o hledání výmluv a úniků a o zbabělosti přijmout zodpovědnost a o přijetí odpovědnosti za to, a dost možná i o přijetí zodpovědnosti. "Pro Idu." Zdá se, jako by Vinterberg poprvé od Rodinné oslavy našel své vlastní téma, pojmenoval problém, a s ním i řešení (a ne, nic z toho není alkohol). A protože už nekrade jako straka (https://www.csfd.cz/film/245173-daleko-od-hluciciho-davu/komentare/?comment=10274157) a nespekuluje s náměty, aby se zalíbil publiku, ale pro jednou to - zdá se mi - zas zkouší po svém a přebírá za to zodpovědnost, tak ho poprvé od Rodinné oslavy můžu vzít na milost, a snad mu i přeju, aby se toho dočkal i u Idy. (Edison Filmhub. Be2can.) *~ ()
Vinterbergovi asi okrem iného išlo o vykreslenie vlastného národa ako národa pijanov a podarilo sa mu to. Ale film je tým pádom tak univerzálny, že sa v ňom nájde pomaly každý národ na svete, ak nerátame moslimské krajiny, ale ani tam nemôžeme dať ruku do ohňa, že. Kto iný by mohol hrať hlavnú úlohu ako Mads Mikkelsen a ak mu budú hviezdy naklonené, mohol by sa dočkať možno aj oscarovej nominácie. Inak ide o jeden z najdiváckejších Vinterbergových filmov, je prístupný každému, humor je univerzálny, ale nie prvoplánový, i keď pri popise jednotlivých scénok by sa tak mohlo zdať. ()
Galerie (30)
Zajímavosti (16)
- Aj napriek obmedzeniam sa počas otváracieho víkendu predalo 102,366 vstupeniek, čím sa tento film stal najnavštevovanejšou Dánskou drámou za posledných 7 rokov. (figliar)
- Téměř celý film byl natočen v Kodani. Finální taneční scéna se odehrává v přístavu nedaleko sochy Malé mořské víly a Churchillova parku. (Jurkodak1)
- Mads Mikkelsen zvládl obtížnou taneční scénu bez dubléra, před zahájením své herecké kariéry byl totiž profesionálním tanečníkem. (filmovyfan)
Reklama