Chlast

Potemnělé drama a další klenot do sbírky s Maddsem Mikkelsenenem. Dílo ihned zaujme teorií o alkoholovém deficitu a čtveřice hlavních postav, učitelů na střední škole, se tuto hypotézu rozhodne podrobit testu. Jedná se tedy o velice zajímavý příbeh z reálného života s několika vtipnými momenty a poměrně smutným, i když optimistickým závěrem. 81% (23.04.2021)

Bavilo mě to do chvíle, než se ten tlustej pochcal v posteli. Nedivím se, že to ženskou nepotěšilo, ale tam se z toho dělala vyložená krize. Chápu, že to mělo sloužit jako demonstrativní moment. Horší je, že film od té chvíle ztratil dech. Děj mě přestal zajímat a vlastně jsem jen útrpně čekal na konec. Finální drunken dancing byl ale dobrej. (19.02.2021)

Dánský provokatér Thomas Vinterberg tu a tam šlápnul vedle, především nám ale dal skvosty jako Rodinná oslava, Submarino nebo Hon. Nejen oslavy narozenin, páteční posezení s kamarády nebo Silvestr jsou plné alkoholu. Jistá podivná vědecká teze tvrdí, že člověk může žít mnohem kreativněji a sebevědoměji, pokud si bude udržovat stálou hladinku půl promile alkoholu v krvi. Do šíleného experimentu se pustí životem ošlehaná čtveřice kamarádů – středoškolských učitelů. A najednou to jde za katedrou i v rodinném zázemí tak nějak líp. Jenže zápletka tomu chtěla, aby si pánové tu a tam navýšili (samozřejmě v rámci experimentu 😊) denní dávku. Tvůrci se nicméně od alkoholického tématu opakovaně odvracejí, respektive se o téma, že chlast je zlý pán, jen tak otírají. Ten spíš bourá hranice a společenská pravidla a kamsi posouvá minipříběhy čtyř vyhořelých kamarádů. Výteční jsou všichni čtyři, Vinterberg se nicméně zaměřuje hlavně na Madse Mikkelsena (vyhledávám ho od dob působivého dramatu Po svatbě) v roli nejvýraznějšího ze čtyř kantorů s pocitem méněcennosti. Jeho otrávený učitel dějepisu prožívá krizi středního věku, doma to neklape, děti jsou v tom nejhorším možném věku a s manželkou se prakticky jen míjí. I pro něj je tak alkohol vítaným zpestřením. Zadarmo to ovšem nebude. Dynamický Chlast nikdy vyloženě nestrhne, těží ale z dobře uchopeného příběhu, sebevědomé režie, nezapomíná na černý humor, a tak nějak mimochodem připomíná, že alkohol je prostě naší součástí, jen se to s ním místy nebezpečně zvrtne. (31.12.2020)

„UŽ LÉTA JSEM SE NECÍTL TAK DOBŘE…“ /// Pomalý drama o jednom experimentu. Ze života. Protože půjde o pití do jeho nejzazší katarze, věřím, že hodně z nás by mohlo tenhle film někomu věnovat. Není to tak drastický jako třeba tenhle polskej, přesto ukáže, co démon dokáže. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, proč se říká „vožralej jak Dán“. 2.) Nejsem alkoholik, já piju, protože mě to baví! . 3.) Thx za titule „sheffield358“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (31.12.2020)

"Budeme pít pouze v pracovní době." Tak tomu říkám předsevzetí. Přece co je veselejšího než opilej učitel? To by mohlo fungovat. Jenže já jsem se docela bavil pouze přibližně do půl promile. Pokud bych při sledování chlastal s nima, tak bych byl určitě spokojenější, ale já nemůžu. Já totiž to co dělám, dělám pořádně. Takže mi připadá bezpečnější pořádně abstinovat než pořádně chlastat. Proto pro mě po překročení hranice půl promile skončila zábava a začalo drama. Dramatický drama. Fakt může chlast způsobit problémy v práci nebo v manželství? Tak to je mi novinka. Jsem v šoku. Ale vážně, to drama byla docela nuda. Ovšem závěrečnej tanec stojí za to. (22.12.2021)