Režie:
Roman PolańskiScénář:
Ronald HarwoodKamera:
Paweł EdelmanHudba:
Wojciech KilarHrají:
Adrien Brody, Emilia Fox, Michał Żebrowski, Ed Stoppard, Maureen Lipman, Frank Finlay, Jessica Kate Meyer, Wanja Mues, Richard Ridings, Anthony Milner (více)Obsahy(2)
Polsko je v srpnu 1939 bez jakéhokoliv varování napadeno německými vojsky. Život mladého, mimořádně talentovaného a úspěšného pianisty židovského původu Wladyslawa Szpilmana se tak změní k nepoznání. Jeho rodina je donucena po obsazení Varšavy Němci postupně přijímat tvrdé a ponižující restrikce zaměřené proti židovské komunitě. Nejprve rozprodávají majetek, který rodina dlouhá léta shromažďovala, včetně pianistova drahocenného klavíru. Pak se musí podřídit ponižujícím pravidlům a nosit pod hrozbou přísného trestu na rukou Davidovu hvězdu. Jsou přestěhováni do uzavřeného areálu obehnaného vysokými zdmi - na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto, ve kterém živoří půl miliónů Židů. S postupujícím časem začínají transporty do koncentračních táborů, jimž se nevyhne ani Szpilmanova rodina. Wladyslaw se na poslední chvíli zachrání a s pomocí přátel se dostane za zeď, kde až do konce války přežívá v opuštěném bytě. (TV Nova)
(více)Videa (6)
Recenze (1 108)
Jsem lehce zklamaný. Možná jsem byl naivní, když jsem si myslel, že uvidím druhý Schindlerův seznam, ale snímek si o to svou pověstí říkal. Nejsilnějším prvkem snímku byl výkon hlavního představitele Broodyho. Další velká pozitiva jsou určitě hudba, kamera, kostýmy, realičnost (ta se držela celou dobu, jenom ke konci filmu trochu pokulhávala) a myšlenka. Jenže plný počet * dát prostě nemůžu. 150 minut je opravdu moc a člověk se, hlavně v druhé půli filmu, občas nudí. Dále mi vadila příliš neřešená jazyková stránka a k tomu určitá neosobnost hlavní postavy (ale to není chyba Adriena, ale scénáře). Avšak v každém případě je to po řemeslné stránce výborně natočený film, který stojí za zhlédnutí a vyšší ohodnocení. Nejvíce se mi líbila scéna s hraním na klavír bez klavíru. ()
Film pro mě není jediným médiem, u kterého se dokážu zamyslet a prožít tuhle obrovskou tragédii. Stejně silně na mě dokáže zapůsobit třeba kniha, fotografie nebo rozhovory s pamětníky. Proto i u takovéhleho tématu je to především film, který na mě působí. Měl jsem myslím štěstí, že jsem tenhle film viděl před "Schindlerovým seznamem" (když vidím ty roky, tak se za to skoro stydím), takže jsem byl ušetřen nevyhnutelnému srovnání. To přišlo až později a já musím konstatovat, že Polansky je možná syrovější, má spoustu působivých míst, sám oceňuji i fakt, že ve filmu nechali zaznít celého Lizsta, ale po filmové stránce vítězí jednoznačně Spielberg. Alespoň pro mě. ()
Příběh člověka, který se stává nezúčastněným, ale hluboce poznamenaným divákem nemilosrdných dějin, které nemůže a ani nechce pochopit. Tomuto konceptu odpovídá i formálně odosobněné a až příliš čisté a umělé zpracování. Polanski nevysvětluje, leč vyjevuje. Nechává diváka nechápavě a rezignovaně přijímat rány osudu spolu s titulním hrdinou, který se nepídí po smyslu dění a snaží se pouze přežít. Co se mi však líbí nejvíce je variabilní způsob, jakým Polanski chápe a využívá hudbu. Hudba je v jeho podání útěchou, prostředkem k dorozumění i nejjednodušším nástrojem k vyjádření nejniternějších pocitů. Mluví mi tím z duše! Nejpamátnější scéna? Hra pro německého důstojníka v polorozpadlém domě. 4,5* ()
Jakkoli jde u Nože ve vodě o jediný Polanského čistě polský film, Pianista je jediný jeho film o Polsku. Jakkoli se mi příčí aplikace auteurského konceptu a čtení snímku jako projekce osobního života historického autora (samozřejmě prizmatem implikovaného autora), u Pianisty jde velmi okázalé a velmi intenzivní Polanského vypořádání se s traumatizující holocaustovou zkušeností. Film je nejvíce působivý ve chvíli, kdy opustí většinu postav a začne vyprávět o hlubokém symbiotickém odlidštění města a člověka. Čím zničenější a zpustošenější Varšava ve filmu je, tím „méně“ musí být Szpilman člověkem, aby přežil. ()
9 / 10 Filmový minimalizmus dotiahnutý do krajností - a pri tom je Pianista tak nabitý emóciami! Polanskeho réžia nenecháva nikoho na pochybách, že on sám si takýmto peklom prešiel, a Adrien Brody podáva tak strhujúci výkon, že by ste mu toho Oscara najradšej do konca jeho života leštili a voskovali. Perfektný film, bohužiaľ, inšpirovaný skutočnými udalosťami. ()
Galerie (100)
Zajímavosti (61)
- Ve scéně, kdy Szpilman (Adrien Brody) nosí cihly na zádech po dřevěných schodech, jsou v prvním záběru vidět cihly opotřebované s oblými hranami. Ve druhém záběru jsou jasně vidět cihly skoro jako nové s ostrými hranami. (optik)
- Keď Władysław Szpilman (Adrien Brody) pozerá z okna na poľských rebelov, ktorí útočia na nemeckú nemocnicu a políciu, celý chodník je pokrytý ľadom. V nasledujúcom zábere je však roztopený. (figliar)
- Otec herca Adriena Brodyho (Szpilman) je poľsko-židovského pôvodu a matka sa narodila v Budapešti do židovsko-katolíckej rodiny. (Raccoon.city)
Reklama