Pianista

Scénář: Ronald Harwood .. Holocaust je silné téma. O tom není třeba jakýchkoliv debat. Vše, co se ve filmu Pianista odehrává, by působilo místy přehnaně a samoúčelně (např. střílení ležících lidí do hlav pro nic za nic) nebýt toho, že se jedná o převyprávění smutné a stále ne tak dávné historické události, jenž byla jednou z největších životních katastrof pro miliony lidí po celém světě. Bohužel pro film, musím konstatovat, že mi lehce vadilo celkové pojetí snímku. Mnoho událostí a scén je zobrazeno s odstupem, často jen z přivřeného či rozbitého okna a to dosti ubírá na nějakém hlubším, intenzivnějším prožitku. Vidíme vznik Varšavského ghetta, jež bylo jen „přestupní stanicí“ do vyhlazovacích táborů a po jeho vyprázdnění se vyprázdnil i film. Zbyla jen tajné putování z bytu do bytu a pozorování okolních událostí... Výtečný pianista Wladyslaw Szpilman a jím interpretovaná přenádherná hudba na pozadí trpkých událostí druhé světové války, by pro mne samy o sobě stačily na obhájení pěti hvězdiček. Ty jsem ovšem nakonec neudělil z výše popsaných důvodů. (31.12.2005)

Jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděla. Silné téma, skvěle zpracování. Miluju téma 2. světové války, Roman Polanski vložil do filmu kus sebe a je to strašně cítit. Proto je film pro mě ještě cennější. Naprosto odzbrojující výkon Adriena Brodyho, který právem dostal oscara. Film, který se rozhodně může měřit s majstříkem jménem "Schindlerův seznam". (10.01.2011)

Pianista je pro mě těžký film na hodnocení. Takže tohle berte jako takové shrnutí, proč tomu dát plný počet anebo "jen" nadprůměrné hodnocení. Především výkon Adriena Brodyho byl bezchybný, tady není o čem - Oscara si zasloužil a celý film stojí jen na něm. Dále zde je spousta scén, kdy se s tím Polanski nemazlí a ukazuje nám válečnou realitu tak, jak zřejmě byla (mrtvoly na ulicích, hladovění) a to je taky na místě. Jenže někdy se to trochu táhlo a já právě kvůli tomu uvažuju, jak tento film vlastně ohodnotím. Navíc jsem film viděl s dabingem, takže to mi taky občas vadilo… Jsem rozhodnutý. Prozatím zde dávám čtyři velmi silné hvězdy s tím, že si tento film určitě seženu v originále a pak uvidím. (17.07.2010)

První polovina pro mě byla sugestivnějším a silnějším zážitkem, než Schindlerův seznam. Zatímco ve Spielbergrově díle události sledujeme z pozice Němce, u Pianisty je to pohled Žida, možná právě proto je to pro diváka nepříjemnější a intenzivnější. I pozdější Szpilmanovo skrývání a neustálé přemísťování a strádání nepůsobí rozvlekle, hlavně díky scénám jako například tichá hra na piano. Nehledě na absolutně famózní výkon Adriena Brodyho, jehož Oskar je rozhodně zasloužený, a já mu věřila každé gesto a každý pohled. Po něm snad stojí za zmínku ještě můj oblíbenec Thomas Kretschmann, který i na malém prostoru dokázal stvárnit věrohodnou postavu a zapsat se do paměti (taky hlavně proto, že to byl mezi německými vojáky jediný "dobrák"). Navíc je celý film proložen Chopinem. Jenže pak přišel konec, který působí vedle zbytku filmu přinejmenším dost suše, představovala jsem si něco jako scénu osvobození z Shawshanku a ono to tady jen tak nějak vyšumělo do ztracena. Velká škoda. Takhle "jen" 80% (08.04.2011)

Neustále připomínání židovské tragédie za druhé světové války už mi poněkud leze krkem. Z mého pohledu se jedná o další z řady zbytečně dlouhých snímků, disponujících mimořádnou nudou, ale tento je ještě navíc vyšperkovaný zbytečnými filmařskými kouzly (oranžový plamen na černobílém pozadí, viditelnost toku denního světla v místnosti, poletující listí apod.). Nacisti jsou přitom extrémní svině a židé extrémní dobráci, jenže takhle černobílý svět nikdy nebyl. (17.06.2012)